Protesty v Polsku se snaží uklidnit prezident Duda, nabídl se jako prostředník

Nahrávám video

Tisíce lidí protestovaly ve Varšavě na výzvu opozice proti konzervativní vládě a jejím krokům, které podle opozice ohrožují demokracii. Polský ministr vnitra Mariusz Blaszczak obvinil opoziční strany z pokusu o nelegální převzetí moci. Prezident Andrzej Duda vyzval ke klidu a apeloval na dobrou vůli a zdravý rozum.

Kolem poledne se protesty krátce přesunuly před prezidentský palác. Podle polské televizní stanice TVN 24 policie vyslala kvůli zajištění bezpečnosti před sídlem prezidenta posily  – zhruba pět stovek mužů. List Gazeta Wyborcza uvedl, že podle neoficiálních zdrojů policisté dostali za úkol střežit kanceláře PiS.

Protesty v centru Varšavy navázaly na noční blokádu východů z parlamentu, která začala poté, co vládní poslanci podle opozice nezákonným postupem schválili státní rozpočet pro příští rok.

  • Co bylo rozbuškou protestů, které začaly v sobotu v Polsku nabírat na síle? Asi tři desítky poslanců opozice v pátek blokovaly zasedací místnost, přičemž maršálek Sejmu Marek Kuchciński hlasování o nejdůležitějším zákonu roku – o státním rozpočtu – přesunul do jiného sálu. Stalo se tak poprvé od roku 1989. Do místnosti, kde se hlasování nakonec uskutečnilo, se údajně nedostali někteří opoziční poslanci. „,Zasedání‘ bylo nelegální. Tečka. Tohle je ústavní krize,“ uvedl na sociální síti předseda Občanské platformy Grzegorz Schetyna. Předsedkyně poslaneckého klubu PiS Beata Mazurková považuje postup opozice za protiprávní. „Včerejší události ukazují, že opozici nejde o demokracii, protože blokovat místo parlamentní debaty je nedemokratické,“ řekla Mazurková. „Opozice chce pouze převzít moc,“ dodala.

Lidé s vlajkami Evropské unie nebo Polska se před sídlem prezidenta začali scházet před sobotním polednem. Dav se rozrostl na několik tisíc lidí, kteří skandovali hesla jako: „Vláda je nepřítelem demokracie!“, „Svoboda, rovnost, demokracie“ nebo „Přestaň mlčet, prezidente! Hanba v polském parlamentu!“.

„Chtěl bych vyzvat všechny strany politické scény ke klidu, tak aby práce parlamentu mohla hladce, civilizovaně a s náležitou vážností pokračovat – v souladu s principy parlamentní demokracie,“ uvedl Duda v prohlášení, z nějž citovala polská média. Dodal, že je připraven působit jako prostředník mezi oběma stranami.

Zamčená premiérka

Situace se začala dramatizoval v noci na sobotu u budovy polského parlamentu ve Varšavě. Několik stovek příznivců opozice zablokovalo východy. V tu dobu se uvnitř nacházeli kromě premiérky Beaty Szydlové a předsedy vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského také více než dvě stovky poslanců.

Nahrávám video

Szydlová, Kaczyński a několik dalších vysoce postavených politiků PiS za asistence policie opustili ve vozech budovu parlamentu kolem třetí hodiny ranní. Řada poslanců se rozhodla strávit noc uvnitř budovy zákonodárného sboru. Polský ministr vnitra Mariusz Blaszczak obvinil opoziční strany z pokusu o nelegální převzetí moci.

V okolí parlamentu stálo i několik stovek policistů, kteří demonstraci prohlásili za nezákonnou a nařídili lidem, aby se rozešli. Mluvčí policie na Twitteru popřel informace, že by příslušníci použili k rozehnání davu slzný plyn.

„Ústava“, „svobodná média“ nebo „nevyjdete do Vánoc“ skandoval dav protestujících v noci u parlamentu. Připojilo se k němu i několik poslanců opoziční Občanské platformy (PO).

Už v pátek večer před budovou parlamentu demonstrovalo několik tisíc lidí, kteří vyslyšeli volání Výboru na obranu demokracie (KOD). Protest byl namířený proti návrhu, který má novinářům omezit vstup do Sejmu. Zablokovat východy z budovy parlamentu se ale protestující rozhodli poté, co vládní poslanci podle nich v rozporu se zákonem schválili státní rozpočet. 

Deník Rzeczpospolita v komentáři píše o „jedné z nejzávažnějších krizí polské parlamentní demokracie po roce 1989“ a varuje před vyhrocením konfliktu. Vinu připisuje šéfům Sejmu v čele s maršálkem Markem Kuchcinskim a policii, která podle deníku „svou brutalitou jen rozvášnila protestující“.

Občanské platforma i strana Moderní vznesly požadavek na svolání nové schůze na 20. prosince. Chtějí o rozpočtu hlasovat znovu. Předseda Moderních Ryzsard Petru také prohlásil, že pokud PiS ztratila důvěru lidí, budou nezbytné předčasné volby.

Opoziční strany kritizovala premiérka Beata Szydlová: „Podstatou politiky je služba. Někteří politici zapomínají na to, že musejí respektovat ostatní, musejí být zodpovědní vůči Polsku a za polské občany,“ citoval premiérku list Gazeta Wyborzca. „Zaměřují se na neustálé podněcování hádek a ne na to, co je jejich úkolem: služba jinému,“ dodala. Szydlová podle polského tisku vystoupí v osm hodin večer ve zvláštním televizním projevu.

  • Nová konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) (vzešla z voleb v říjnu 2015) okamžitě vyměnila šéfy čtyř tajných služeb, bezpečnostních orgánů a státních úřadů a dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí. Skončil také šéf čerstvě vytvořeného polsko-slovenského kontrašpionážního centra NATO ve Varšavě.
  • Kabinet prosadil změny ve fungování ústavního soudu. Místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralýze této instituce.
  • Kvůli kontroverzní novele o médiích skončily mandáty členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní Polské televize a Polského rozhlasu.
  • Sejm také schválil nový zákon, který rozšiřuje možnosti policejního dohledu a získávání informací ze sledování elektronické komunikace. Podle opozice mohou nové policejní pravomoci ohrozit právo občanů na soukromí.
  • Dolní komora polského parlamentu schválila i novelu zákona, která slučuje funkci ministra spravedlnosti a generálního prokurátora.
  • Neúspěchem skončil návrh zákona, který by prakticky zakázal potraty. Současný zákon, který v silně katolickém Polsku platí, umožňuje umělé přerušení těhotenství jen ve třech případech: když je ohrožen život nebo zdraví matky, jestliže prenatální vyšetření odhalí nevratné poškození plodu, anebo když je otěhotnění důsledkem znásilnění nebo incestu. Návrh počítal jen s jedinou výjimkou, a to v případě ohrožení života matky. Poslanci změnu odmítli.
  • Ke konci roku 2016 vyšli Poláci do ulic kvůli tomu, že vláda chtěla omezit práci novinářů v parlamentu a následně „nezákonně“ schválila státní rozpočet na příští rok. Opozice kvůli tomu několik týdnů blokovala jednací sál v Sejmu. PiS pak návrh na omezení žurnalistů v Sejmu stáhla, rozpočet je ale platný.
  • Polská policie nyní vyšetřuje účastníky nedávných demonstrací před parlamentem. Ministr vnitra mluvil dokonce o desetiletých trestech. Vládní poslanci chtějí i postihy pro opoziční kolegy.
  • Začátkem roku 2017 mluvčí polské vlády sdělil, že kabinet neví, zda podpoří znovuzvolení Donalda Tuska do čela Evropské rady. Euroskeptická strana PiS Tuska dlouhodobě otevřeně kritizuje. Tusk stál do roku 2014 v čele středopravé proevropské strany Občanská platforma, která je nyní v opozici.
  • Polská televize TVN 24 přitom upozorňuje, že Polsko nemůže Tuskovo zvolení zablokovat, protože Evropská rada volí svého stálého předsedu kvalifikovanou většinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 49 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 5 hhodinami
Načítání...