Prezidentem Severní Makedonie bude zřejmě Stevo Pendarovski

Novým prezidentem Severní Makedonie bude zřejmě Stevo Pendarovski. Naznačují to průběžné výsledky nedělního druhého kola po sečtení více než dvou třetin hlasovacích lístků. Prozápadní zástupce vládní koalice a sociální demokrat Pendarovski má zatím podporu téměř 54 procent hlasujících.

Kandidátce hlavní opoziční strany VMRO-DPMNE Gordaně Siljanovské Davkové dalo hlas 42,7 procenta zúčastněných voličů. Uvedla to agentura Reuters. Zásadní otázkou před druhým kolem byla volební účast, neboť při zapojení méně než 40 procent voličů by byl výsledek neplatný a hlasování by se muselo opakovat. Půl hodiny před uzavřením volebních místností v 19:00 ale úřady oznámily, že odhlasovalo 44,5 procenta právoplatných voličů.

Volební kampani dominovala debata o únorové změně názvu této balkánské republiky z Makedonie na Republika Severní Makedonie, což ukončilo letitý spor se sousedním Řeckem. Přejmenovaný stát má díky tomu šanci vstoupit do NATO i do Evropské unie. Kvůli kontroverzní změně ale část voličů podle Reuters plánovala prezidentské volby bojkotovat.

V prvním kole byl rozdíl mezi výsledky 56letého Pendarovského a 63leté Siljanovské Davkové menší než jedno procento. Oba kandidáti jsou pro vstup své země do EU, rozcházejí se ale v postoji ke změně názvu republiky, s níž představitelka opozice nesouhlasí. Analytici před druhým kolem favorizovali Pendarovského, protože se očekávalo, že mu dají hlas voliči neúspěšného kandidáta menších stran etnických Albánců Blerima Reky. Ten skončil v prvním kole třetí s necelými 11 procenty hlasů. 

Volební pozorovatelé hlásili během druhého kola jen několik drobných provinění proti pravidlům, uvedla agentura AP. Někteří voliči fotili své hlasovací lístky mobilním telefonem a před některými volebními místnostmi byl narušen klidný průběh hlasování. Šéf volební komise Oliver Derkorski nicméně označil volby za poklidné a důstojné. 

Funkce prezidenta v Severní Makedonii je z velké části formální. Prezident je ale mimo jiné nejvyšším velitelem ozbrojených sil a svým podpisem ratifikuje zákony. Končící hlavě státu Ďorgemu Ivanovovi vyprší jeho druhý pětiletý mandát za týden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...