Kišiněv - Poslední komunistická vláda v Evropě možná brzy bude minulostí. Moldavské opoziční strany po sečtení necelých 98 procent odevzdaných hlasů zvítězily ve středečních parlamentních volbách a mohly by ve 101členném parlamentu získat 53 poslaneckých mandátů, dosud vládnoucí komunisté 48 křesel. Ani jedna strana ale nejspíš nezíská ústavní většinu a potřebných 61 mandátů na prosazení prezidentského kandidáta. Moldavané šli k předčasným volbám poté, co výsledky těch dubnových opozice označila za zmanipulované a volbu nového prezidenta zablokovala.
Po uzavření volebních místností to přitom ještě několik hodin vypadalo na další vítězství komunistů. První průzkumy jim přisuzovaly 41 procent, předběžné výsledky po sečtení čtyř procent hlasů dokonce téměř 60 procent. Jak uvedl redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup, nepokoje a násilnosti po dubnových volbách podle všeho zmobilizovaly značnou část moldavských opozičních voličů. Hlasování, na jehož průběh dohlíželo asi 200 pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), se obešlo bez násilností.
Volby se podle moldavské ústavy potřetí v jednom roce konat nemohou, Soukup se proto domnívá, že se strany budou muset dohodnout. Ještě v noci se podle něj spekulovalo o tom, že by další volby mohly být v lednu, ale v současné krizi, která Moldavsko jako nejchudší evropskou zemi tvrdě zasáhla, se budou strany spíše snažit o vytvoření širší koalice. Očekávají se obtížné rozhovory, opozice by ale mohla mít dostatek hlasů pro sestavení nové vlády. Tím se zvyšuje šance, že se země vzdálí Rusku a přiblíží Evropské unii.
Opozice se ale s komunisty nechce za žádnou cenu spojit. Zásadně by ji to poškodilo u voličů a navíc by neprosadila slibované změny. Ze slov bývalého moldavského prezidenta a nynějšího prvního tajemníka komunistické strany Vladimira Voronina je ale cítit ochota ke spolupráci: „Konstruktivní dialog je lepší než politická krize podle ukrajinského scénáře.“
I kdyby se všechny čtyři prozápadní opoziční strany spojily, nedají dohromady 61 mandátů nezbytných pro zvolení nového prezidenta. Jedině ten totiž může podle ústavy jmenovat předsedu vlády. Hrozí tak opakování patu.
„Nepřijmeme výsledky Ústřední volební komise, dokud je neporovnáme s našimi. Provádíme vlastní přepočítávání hlasů a mezi nimi by neměl být výrazný rozdíl,“ prohlásil předseda opoziční Liberálnědemokratické strany Vlad Filat. Pozorovatelská mise OBSE ale neshledala při volbách žádné zásadní porušení obecných norem.
Marian Lupu:
„Dobře znám mentalitu komunistů. Vytvořit s nimi koalici je zhola nemožné.“
Jazýčkem na vahách je zřejmě komunistický přeběhlík
Přes dva a půl milionu voličů mohlo vybírat z osmi stran, mezi nimiž byli i komunisté vládnoucí v zemi od roku 2001. Dosavadní výsledky znamenají téměř jistý konec poslední komunisty vedené vlády v Evropě, jazýčkem na vahách se ale stává přeběhlík od vládních komunistů a vůdce Demokratické strany Marian Lupu. Ten prohlásil, že je ochoten pomoci táboru komunistů, pokud prezident Vladimir Voronin opustí politiku. Po volbách ale v moldavské televizi k možnosti vzniku velké koalice uvedl, že vytvořit koalici s komunisty „je zhola nemožné“.
Po sečtení necelých 98 procent hlasů Komunistická strana získala 45,1 procenta, Liberálnědemokratická strana 16,4 procenta hlasů, Liberální strana 14,4 procenta, Sociálněliberální aliance Naše Moldavsko 7,4 procenta a Demokratická strana 12,5 procenta hlasů.
Vítězství komunistů v dubnových parlamentních volbách vyvolalo nepokoje, během nichž demonstranti vtrhli do parlamentu a prezidentského úřadu. Když bouřlivé protesty nestačily k požadovanému opakování voleb, zablokovala opozice dva pokusy parlamentu zvolit novou hlavu státu, a vynutila si tak ústavní cestou nové parlamentní volby.
