Vyjednavač Evropské unie pro odchod Británie z bloku Michel Barnier vyjádřil znepokojení nad tím, jak stranám rychle ubývá času k rozhovorům. Před začátkem třetího jednacího kola, které bude trvat do čtvrtka, Barnier řekl, že k pokroku jsou třeba jasné britské pozice ke všem otázkám souvisejícím s první fází rozhovorů, tedy s podobou samotného britského odchodu z Unie.
„Je to třeba k tomu, abychom dosáhli dostatečného pokroku,“ upozornil Barnier. Právě jen v takové chvíli totiž mohou členské země Unie dát na některém z nadcházejících summitů EU Barnierovi mandát k začátku diskusí o nové podobě vzájemných vztahů mezi EU a Británií jako zemí mimo blok.
Britský vyjednavač David Davis zdůraznil potřebu „pružnosti a představivosti“ obou stran vyjednávání. Británie by se měla mimo Unii ocitnout na jaře 2019, rozhovory jak o podobě brexitu, tak o budoucnosti musí kvůli ratifikačnímu procesu příslušných dohod skončit ještě o něco dříve.
„Musíme začít seriózně jednat. Ke konstruktivnímu jednání potřebujeme britské pozice, které budou jasné,“ prohlásil ale představitel EU. Rychlé odstranění nejasností podle něj pomůže rychlejšímu začátku debat o nové podobě vzájemného uspořádání a přechodných obdobích.
Britské pozice, které Londýn představil v minulých týdnech, jsou podle Davise výsledkem tvrdé práce uplynulého roku. V příštích týdnech čeká technické diskuse o všech otevřených tématech a určení oblastí, kde se strany dál neshodují.
Michel Barnier ještě před pondělním jednáním varoval, že odchod z EU zanechá Británii zranitelnější vůči terorismu. „Britský ministr obrany nebude moci dál působit v radě ministrů obrany, Londýn opustí Evropskou obrannou agenturu i Europol,“ připomněl Barnier.
Že brexit může znamenat oslabení, varovala i britská premiérka Theresa Mayová, když při spuštění článku 50 Lisabonské smlouvy upozorňovala, že je třeba dosáhnout finální dohody s Bruselem.
Očekává se, že Davis bude v Bruselu požadovat dohodu, která bude vzájemně výhodná pro firmy a jednotlivce napříč Evropou. Týden „technických rozhovorů“ se bude týkat hlavně dokumentů, jež britská vláda nedávno k brexitu zveřejnila.
Jaká jsou hlavní témata rozhovorů?
Přechodné období
Británie už delší dobu mluví o jakémsi přechodném období po brexitu. Davis považuje za nejpravděpodobnější variantu, že by šlo o dva roky. Jakékoli přechodné období by podle něj muselo nicméně skončit před příštími řádnými volbami, které by se měly uskutečnit v roce 2022.
Za členství v celní unii během tohoto období by ale neměl mít Londýn povinnost platit, což europarlamentní koordinátor pro brexit Guy Verhofstadt označil za fantazii.
Práva občanů EU v Británii
Londýn slibuje, že budou zachována. Britský plán se ale nelíbí europoslancům - část jich pohorzila, že kvůli tomu vetuje konečnou dohodu. EU chce, aby byl v případě práv cizinců v británii finálním arbitrem nadále Evropský soudní dvůr v Lucemburku, což Londýn odmítá.
Nedávno britský ministr pro migraci Brandon Lewis prohlásil, že volný pohyb pracovníků mezi Británií a EU skončí ve chvíli, kdy země opustí evropský blok. Na jaře 2019 už ale podle něj bude platit nový imigrační systém.
Britská ministryně vnitra Amber Ruddová uvedla, že nová pravidla pro příchody do země budou vytvořena tak, aby vyhovovala britským podnikům a také „širší společnosti“.
Severoirská hranice
EU mimo jiné obvinila britskou stranu z fantastického uvažování v otázce irských hranic. Britská vláda uvádí, že mezi Irskem a Severním Irskem by po odchodu Británie z Evropské unie neměla být žádná viditelná hranice.
Podle kritiků z unijních řad ale není jasné, jak chce kabinet nepřerušené hranice dosáhnout. Podle odpůrců brexitu by mohlo kvůli zavedení „tvrdé“ hranice dojít k násilnostem a navíc by tento krok měl negativní ekonomický dopad. Unii proto obvinili z necitlivosti, pokud jde o klíčovou místní mírovou dohodu.
Obchod
Londýn dal také najevo, že by byl rád, kdyby veškeré britské zboží, které se v EU nyní prodává, bylo možné na trzích unijních států koupit i poté, co Británie Unii v březnu 2019 opustí. Totéž by se na druhé straně týkalo i zboží členských států EU, které je nyní na trhu v Británii. Žádná omezení by se přitom recipročně neměla týkat ani služeb poskytovaných v souvislosti s prodejem zboží.
Evropská komise přitom odmítá diskutovat o budoucím uspořádání vztahů jako například o obchodu, dokud nebudou domluveny otázky vzájemného zaručení práv občanů, „rozvodový účet“ Spojeného království a právě hranice se Severním Irskem.
Soudní pravomoci
Jak už bylo řečeno, Londýn se s Bruselem pře i v otázce soudních pravomocí. Na práva britských občanů po brexitu mají už dohlížet britské soudy, zdůraznila v jednom dokumentu vláda premiérky Theresy Mayové. Rozsudky Soudního dvora EU se tak již nebudou automaticky týkat Spojeného království a tento soud nadále nebude zasahovat do britských zákonů.
Dokument na druhou stranu nevylučuje vliv unijního soudu během přechodného období. Kritici ale tvrdí, že nebude možné vyhnout se tomu, aby evropští soudci hráli určitou úlohu při prosazování nových dohod uzavřených s EU.
Rozvodový účet
Zatím není daná přesná částka, o kterou půjde. Britský ministr zahraničí Boris Johnson před pár dny zdůraznil, že Británie své zákonné závazky plynoucí z opuštění Evropské unie zaplatí. Dodal však, že neuznává dříve naznačené a podle něj přemrštěné částky jako 100 miliard eur (2,6 bilionu korun).
Otázka „rozvodového účtu“ s EU vyvolala v táboře stoupenců brexitu rozkol, když část z nich odmítla názor tvrdých zastánců odchodu z EU, že by Británie neměla zaplatit „ani halíř“. Sám Johnson v této souvislosti v Dolní sněmovně v červenci označil požadavek 100 miliard eur za vydírání.
Británie by měla opustit osmadvacítku na konci března 2019. V první části rozhovorů se scházejí zástupci Londýna a Bruselu každý měsíc na čtyři dny v belgické metropoli a centru Unie.
