Británie by chtěla po odchodu z Evropské unie setrvat se sedmadvacítkou po určitou, časově omezenou dobu v celní unii. Za členství v ní by ale neměl mít Londýn povinnost platit, uvedl podle agentury Reuters ministr britské vlády pro brexit David Davis. Europarlamentní koordinátor pro brexit Guy Verhofstadt však britský návrh označil za fantazii. Další kolo jednání o odchodu Británie z EU by mělo začít na konci srpna.
Po brexitu zamýšlí Británie dočasně zůstat v celní unii. Fantazie, tvrdí evropský koordinátor
3 minuty
Londýn by chtěl po brexitu zůstat s EU po určitou dobu v jednotné celní unii
Časově omezená celní unie Spojeného království a Evropské unie po brexitu, ke kterému by mělo dojít na jaře roku 2019, by podle Davise umožnila pokračovat ve vzájemném obchodě „co možná nejvolnějším a nejhladším“ způsobem. Zamezila by podle něj také zbytečným zmatkům na hranicích a výhodná by byla pro obě strany.
Nová podoba celních vztahů s EU by měla být jasná několik měsíců před brexitem, upřesnil Davis. Jak dlouho by ale přechodné období mohlo trvat, zatím podle něj jasné není. Za nejpravděpodobnější považuje variantu, že by šlo o dva roky. Jakékoli přechodné období by podle Davise muselo nicméně skončit před příštími řádnými volbami, které by se měly uskutečnit v roce 2022.
Čas pro vyjednávání se zeměmi mimo EU
Během přechodného období by podle ministra pro brexit Spojené království mělo jednat o dvoustranných obchodních dohodách se zeměmi mimo EU. Členové evropské celní unie za současných pravidel nemohou samostatně vyjednávat o bilaterálních obchodních smlouvách.
Naděje na úspěch se zdají být poměrně minimální. Jak už výstižně řekl jeden z velkých vládních kritiků, a to předseda liberálních demokratů Vince Cable, tak vše pouze odloží ekonomický bolehlav pro britské podniky.
Davis je přitom přesvědčený, že by Británie neměla za členství v takové dočasné celní unii platit. „Co se stane v tomto přechodném období, musíte nechat na mně a mých vyjednáváních,“ řekl novinářům ministr vlády premiérky Theresy Mayové.
V otázce setrvání v celní unii Británie vysílala v poslední době značně rozporuplné signály. V neděli ale vydali dva ministři britské vlády – ministr financí Philip Hammond a ministr obchodu Liam Fox – společné prohlášení o nutnosti zavedení přechodného období.
Dokumenty týkající se plánů na celní unii jsou první z řady pozičních dokumentů, které by Británie měla zveřejnit do 21. srpna.
Návrhy, s kterými Davis vystoupil, a poziční dokumenty, které britská vláda v posledních 48 hodin zveřejnila, jsou určeny spíše pro neklidné britské podnikatele.
Evropská komise v reakci na Davisovo prohlášení uvedla, že si britský návrh „pečlivě“ prostuduje, o vzájemných vztazích Británie s evropskou sedmadvacítkou po brexitu se ale hodlá bavit až poté, co se podaří v rozhovorech dosáhnout „dostatečného pokroku“ o způsobu odchodu země z Unie.
GALERIE
Británie chce dočasnou celní unii po brexitu
„Značný pokrok“ v otázce práv občanů EU v Británii
Dosavadní průběh rozhovorů, které s ním za evropskou sedmadvacítku vede Michel Barnier, je podle Davise „uspokojivý“. Podle něj se „značného pokroku“ podařilo dosáhnout při jednáních i v otázce budoucích práv občanů EU v Británii a Britů v zemích sedmadvacítky, která je jedním z hlavních sporných bodů.
Nedávno britský ministr pro migraci Brandon Lewis prohlásil, že volný pohyb pracovníků mezi Británií a EU skončí ve chvíli, kdy země opustí evropský blok. Na jaře 2019 už podle něj bude platit nový imigrační systém. Britská ministryně vnitra Amber Ruddová uvedla, že nová pravidla pro příchody do země budou vytvořena tak, aby vyhovovala britským podnikům a také „širší společnosti“.
„Británie není ochotná ustoupit ze svého požadavku, že by obyvatelé EU, pokud získají rezidenční práva v Británii, o ně přicházeli, pokud by se odstěhovali z Británie na dva a více let,“ podotkl spolupracovník ČT v Londýně Ivan Kytka.
„Evropská komise opáčila, že pokud v tomhle Británie neustoupí, tak naopak britští občané, kteří jsou rezidenčně v EU, tak budou moci bydlet pouze v té zemi, v které získali rezidenční pobyt. Třeba britští občané v České republice by neměli příležitost přestěhovat se například do Německa nebo Rakouska,“ dodal Kytka.
Ve středu by také měla britská vláda zveřejnit svou představu o budoucí podobě režimu na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou, která bude po brexitu vnější hranicí EU. Další kolo jednání Londýna s Bruselem by mělo začít 28. srpna.
Harmonogram vystoupení Velké Británie z EU
