Obchody, restaurace i hotely jsou v Británii na pracovní síle ze zahraničí závislé nejvíc. Odchod země z EU tak může znamenat obtíže jak pro miliony cizinců, tak i pro zaměstnavatele. Pokud se britský trh v roce 2019 uzavře, jen velmi těžko za zahraniční pracovníky budou hledat náhradu.
Kdo ustele a uklidí? Hotely v Británii mohou po brexitu čelit obtížím
Horizont ČT24: Cizinci po brexitu. Kdo obsadí pracovní místa v hotelech nebo restauracích? (zdroj: ČT24)
V Británii žije čtyři a půl milionu lidí z ostatních členských zemí Unie, z toho celá čtvrtina pracuje v hotelech, barech a restauracích. Kdyby museli odejít, nemá je kdo nahradit.
„Mladí Britové nemají zájem o úklidové práce, lákají je atraktivnější obory,“ uvedla majitelka londýnského hotelu Serena von der Heydeová.
Události: Downing street odmítá cifru 40 miliard eur za brexit (zdroj: ČT24)
Víc než polovina jejích zaměstnanců pochází z jiných evropských zemí. Například Gabi Carlosová z Rumunska v hotelu pracuje už druhým rokem. Co s ní bude, až Británie vystoupí z Evropské unie, zatím netuší.
„Jsem sama a svobodná matka. Když jsem sem přišla před několika lety, začala jsem si znovu budovat život od nuly a bylo to velmi tvrdé. Nevím, jestli bych to znovu zvládla,“ prohlásila.
Potíže přitom hotel už pociťuje. Už teď je totiž těžší najít nový personál. „Dřív se nám na inzerát ozvalo 50 uchazečů, ale teď jen deset. Takže vhodného člověka budeme hledat déle a obtížněji,“ podotkla majitelka hotelu.
Mayová chce pro cizince z EU pravidlo pěti let v zemi
Hotely a služby s nimi spojené jsou jednou z branží, kterou případný odliv pracovních sil po brexitu zasáhne nejvíc. Podle odhadů bude každý rok potřeba obsadit přes 60 tisíc volných míst.
„Dotkne se to také oblasti britského státního zdravotnictví, kde je nějakých třicet čtyřicet procent zaměstnanců z Evropské unie, především zdravotních sester, ale i lékařů,“ dodal spolupracovník ČT v Londýně Ivan Kytka.
Představuje to tak podstatný úkol pro vládu premiérky Theresy Mayové, která vyjednává podmínky pro hladký přechod k samostatnosti Spojeného království.
Koncem června zatím Mayová uvedla, že chce, aby s občany Evropské unie žijícími v zemi legálně k zatím neupřesněnému datu nepřetržitě alespoň pět let bylo i po odchodu Británie z evropského bloku zacházeno jako s Brity. Někteří členové Evropského parlamentu (EP) ale tento britský návrh kritizují.
„Britská vláda se k tomu snaží přistupovat konstruktivně a plánuje zavést školení a výchovu v oblastech, kde Británie nemá dostatek pracovních sil, současně také otevře více dveře pro imigraci ze zemí britského Společenství národů, bývalých kolonií,“ zmínil Kytka.
Podle ředitele pro vládní záležitosti z British Hospitality Association Vernona Huntea je klíčové, aby vláda zabránila po roce 2019 takovým změnám, které by způsobily prudký propad. Už proto, že hoteliérství a pohostinství je čtvrté nejsilnější odvětví britského průmyslu a jeho růst dosud závisel na volném pohybu lidí, kteří tam proudili z celé Evropy.
Harmonogram vystoupení Velké Británie z EU