Britská premiérka Theresa Mayová chce, aby s občany Evropské unie žijícími v zemi legálně k zatím nestanovenému datu nepřetržitě alespoň pět let bylo i po odchodu Británie z evropského bloku zacházeno jako s Brity. Měli by tedy mít stejná práva například pokud jde o lékařskou péči a školství. Podle unijního vyjednavače pro brexit je však návrh Londýna málo ambiciózní, nejasný a záruky jsou nedostatečné.
Mayová: Občané EU budou mít po brexitu stejná práva jako Britové
Horizont ČT24: Mayová uklidňuje občany zemí EU (zdroj: ČT24)
Mayová v britském parlamentu představila 15stránkový dokument, který detailně rozpracovává možnosti pro občany států EU žijící ve Velké Británii po brexitu.
„Chci zcela ujistit lidi, že podle vládního návrhu nebude žádný občan EU, který nyní legálně žije ve Spojeném království, muset Británii (po brexitu) opustit. Chceme, abyste zůstali,“ prohlásila premiérka před poslanci.
Zdůraznila však, že jakákoliv dohoda o právech více než tří milionů občanů EU žijících v Británii musí být reciproční – stejná práva musí mít zajištěno i 1,2 milionu Britů žijících na kontinentu.
Události, komentáře: Jaká bude pozice občanů EU po brexitu? (zdroj: ČT24)
Rodiny se dělit nebudou
Mayová také uvedla, že nedopustí dělení rodin. Příbuzní občanů EU, kteří do země přijedou ještě před brexitem, by podle Mayové měli mít možnost po pěti letech požádat o právo se v zemi usadit. Po odchodu země z Unie budou podle ní pro příchod zahraničních členů rodiny platit podobná omezení jako pro Brity, pokud se Londýn s Bruselem nedohodnou jinak.
Klíčové body britského návrhu:
- Ti, kdo získají status „usazené osoby“ budou moci žít, pracovat, studovat a uplatňovat nárok na dávky stejně jako dosud.
- Datum, podle kterého budou britské úřady udělení statusu posuzovat, bude mezi 29. březnem 2017 a 29. březnem 2019 (oficiálním spuštění brexitu a jeho očekávaným završením).
- Občané zemí EU žijící k tomuto datu v Británii méně než pět let budou moct v zemi zůstat a po jisté době požádat o dočasné povolení k pobytu.
- Po pěti letech pobytu budou moct požádat o status usazené osoby.
Podle britských médií by nová pravidla v praxi mimo jiné patrně znamenala, že občané EU budou muset znovu absolvovat administrativní proces vyřizování pobytu, na jehož konci bude příslušný průkaz.
Nová pravidla nemají podle Mayové platit pro osoby odsouzené za závažné zločiny nebo pro recidivisty. Právě nemožnost vyhošťovat usvědčené zločince pocházející ze zemí EU britskou vládu dráždí delší dobu a stala se i jedním z argumentů zastánců brexitu v kampani před loňským referendem o budoucnosti Británie v evropském bloku.
Premiérka také zopakovala, že po brexitu by měly otázky práv evropských občanů v Británii řešit britské soudy. Ostatní země Unie by ale chtěly vyjednat, aby takové případy nadále řešil unijní soud.
V Bruselu britský návrh nenadchnul
Už minulý týden Mayová se svými plány seznámila kolegy na summitu EU. Vedoucí představitelé Unie však z návrhu nadšeni nebyli. Předseda summitů Donald Tusk se nechal slyšet, že předložený návrh nedosahuje očekávání Bruselu. Podle něj a šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera by návrh mohl do budoucna poškodit občany členských zemí EU žijící v Británii.
Vyjednavač Evropské unie pro brexit Michel Barnier považuje londýnský návrh za málo ambiciózní a nejasný, záruky jsou podle něj nedostatečné. Brusel chce pro občany EU stejná práva, jaká jim zajišťuje unijní legislativa.
„Cíl EU ohledně práv občanů: stejná úroveň ochrany jako v právu EU. Je potřeba větších ambicí, jasnosti a záruk, než je v dnešní pozici Spojeného království,“ napsal Barnier na Twitteru.
Konzervativní premiérku za její plán kritizoval i šéf labouristické opozice Jeremy Corbyn. „Není to štědrá nabídka,“ řekl poslancům. Starosta Londýna Sadiq Khan řekl, že jde o „nedopečený plán“ a že miliony Evropanů žijících v Británii nadále setrvávají v nejistotě.