Po odchodu Velké Británie z Unie by mezi Irskem a Severním Irskem neměly vznikat žádné hraniční překážky. Britská vláda to uvádí v dokumentu, jenž je součástí jednání s Bruselem. Podle kritiků ale není jasné, jak chce kabinet nepřerušené hranice dosáhnout. Severní Irsko je jedinou částí Spojeného království, jež bude po brexitu sdílet pozemní hranici s členským státem EU.
Hranici dlouhou 500 kilometrů bez celních a imigračních kontrol překročí denně asi 30 tisíc osob. Tento bod bude testem pro vyjednávače, kteří musí vyřešit, jak zpřísnit kontroly bez toho, aby vyvolaly napětí v regionu.
„Obě strany potřebují ukázat flexibilitu a představivost, pokud jde o hraniční problém v Severním Irsku,“ uvedl zdroj z britské vlády.
Londýn chce udržet společný cestovní prostor, který umožní volný pohyb mezi Británií a Irskem pro britské a irské občany. Odmítá myšlenku celní hranice v Irském moři, které odděluje Anglii, Wales a Skotsko od Irska a Severního Irska.
Vláda by podle premiérky Theresy Mayové mohla po brexitu nahradit také část pomoci, která do severního Irska plyne z unijních fondů.
Mluvčí irské vlády označil návrh za „užitečný“. Podle něj je dobře, že Londýn včas odhalil svou strategii. Irové ale zároveň varovali předtím, aby se z klíčového mírového procesu stal předmět vyjednávání.
Řada evropských diplomatů britské představy o budoucím režimu na hranici s Irskou republikou už dříve označila za „fantazie“.
Těžce vydobytý mír
Severní Irsko zažilo tři desetiletí násilí mezi protestantskými unionisty, kteří upřednostňovali setrvání Ulsteru v rámci Británie, a katolickými republikány usilujícími o to, aby se Severní Irsko odtrhlo a stalo se součástí Irska.
Násilnosti si od roku 1969 vyžádaly kolem 3500 mrtvých. Mírové dohody z roku 1998 vedly k rozdělení moci a ukončení krvavého násilí mezi protestanty a katolíky.
V loňském červnovém referendu hlasovala většina obyvatel Severního Irska pro setrvání v Unii. „Tento výsledek dramaticky změnil politickou mapu zde na severu Irska a my zvýšíme úsilí v naší věci, abychom vyvolali hlasování o hranici,“ prohlásil tehdy o myšlence sjednoceného Irska Declan Kearney z vedení Sinn Féin. Strana je považována za politické křídlo Irské republikánské armády (IRA).
Podle odpůrců brexitu by mohlo kvůli zavedení „tvrdé“ hranice dojít k násilnostem a navíc by tento krok měl negativní ekonomický dopad. Situace je komplikovaná zejména kvůli tomu, že britská vláda počítá po přechodném období s odchodem z celní unie, ovšem v případě Irska a Severního Irska mluví Londýn o přetrvání bezcelní hranice.
„Britská vláda předložila dva návrhy. Podle jednoho by se nic nelišilo od stávajícího stavu, platila by stejná cla pro zboží přicházející ze třetích zemí jak v Británii, tak ve zbylé sedmadvacítce. Británie ale nehodlá za takovéto členství platit, což bude určitě ještě předmětem nějaké další dohody,“ upozornil Marek Bičan, ze studentské sekce Mezinárodního politologického ústavu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
„Další plán, který byl předestřen, počítá s tím, že by na hranicích byly jakési přísnější kontroly, což je ale velmi vágní pojem, takže myslím, že se vyjednávači vydají spíše cestou jednání o prvním návrhu,“ dodal Bičan.
Před nepokoji v případě brexitu varoval i bývalý irský premiér Endy Kenny, který částečně spojuje úspěch mírového procesu s tím, že Velká Británie a Irsko v roce 1973 společně vstoupily do Evropského hospodářského společenství a je zde pozitivní ekonomický vývoj.
V novém dokumentu mimo jiné stojí i to, že by si britská vláda přála, aby byl závazek další podpory mírové dohody v Severním Irsku obsažen v dohodě s EU o brexitu. Kabinet rovněž neočekává, že by se dohody o budoucím režimu na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou dosáhlo během první fáze rozhovorů o brexitu, a nemělo by tedy podle něj zdržovat jednání.
„Je bezpodmínečně nutné, abychom nejprve vedli politickou debatu, než se budeme věnovat možným technickým řešením,“ reagovala na zveřejnění britského dokumentu Evropská komise. Stejně jako v úterý mluvčí komise upozornila na to, že evropská sedmadvacítka hodlá o vzájemných vztazích s Británií po brexitu jednat až poté, co se podaří v rozhovorech dosáhnout „dostatečného pokroku“ o způsobu odchodu země z Unie. Zveřejňování pozičních dokumentů ze strany Londýna nicméně označila za „pozitivní“.
