Damašek - Přesně před dvěma lety, 15. března 2011 - v reakci na takzvané arabské jaro, vyšli poprvé do ulic Syřané nespokojení s režimem prezidenta Bašára Asada. Dva roky trvající konflikt si vyžádal už na 70 tisíc obětí. Některé západní země nyní přehodnocují svou pasivní roli. Například Francie a Velká Británie jsou připravené podpořit opozici zbraněmi. Naopak Česká republika je spíše proti.
Boje mezi povstalci a vojáky prezidenta Bašára Asada neutichají, po dvou letech konfliktu naopak nabírají na intenzitě. Zemi už kvůli zoufalé humanitární situaci opustilo asi milion lidí. Obyvatelé povstaleckých vesnic si připomenou dvouleté výročí jako počátek revoluce. Připravují divadelní hru a vyvěsí taky velké plátno složené z dětských kreseb.
Do vyostřeného konfliktu se chystají zasáhnout západní země. Velká Británie chce dodávat syrské opozici zbraně. Na summitu Evropské unie stejný úmysl ohlásil i francouzský prezident Hollande. Do května žádá zrušit zbrojní embargo unie.
François Hollande, francouzský prezident:
„Vzhledem k tragické realitě v Sýrii jsme připraveni vést evropské spojence k řešení a přesvědčit je. Mohu mluvit jen za Francii. Francie je připravená převzít odpovědnost. I pokud by některé jednotlivé země byly proti.“
Zemí, která nesouhlasí s dodávkami zbraní, je například i Česká republika. „Česká republika je velmi skeptická k tomu, že by to bylo řešení situace v Sýrii. Myslíme, že zbraní je v Sýrii více než dost,“ prohlásil Nečas. Podle něj je také „otázka, zda se ty zbraně v případě zvednutí embarga dostanou skutečně k těm pravým“.
Opatrné je ohledně vměšování do konfliktu také Německo, které chce celou věc důkladně projednat a zvážit. Naopak Londýn je radikální - podle Camerona je Anglie připravená zbrojní embargo případně i obejít. V únoru už docílila alespoň jeho zmírnění, když unie povolila dovoz pancéřovaných vozů a nebojového vojenského vybavení. Syrské opozici už Angličani poskytli i technickou pomoc.
