V Bruselu probíhá první summit po britském referendu, které programu jednoznačně dominuje. Podle šéfa Evropské rady Donalda Tuska je Unie ochotná začít jednat o rozchodu s Británií okamžitě, bez formálního oznámení ze strany Londýna to prý ale není možné. Britský premiér David Cameron s deklarací odchodu příliš nespěchá. Německá kancléřka mezitím prohlásila, že kdo chce odejít z Evropské unie, nemůže počítat s tím, že mu zůstanou pouze privilegia. Brexit a vztah Británie s Evropskou unií jsou také tématem pořadu 90' ČT24 od 20:00. Hostem bude předseda poslaneckého výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Dotazy je možné psát už nyní.
Tusk připustil, že výsledek britského referenda z minulého týdne není scénářem, o kterém by EU snila. Je však podle něj připravena začít jednat s Londýnem třeba i na aktuálním summitu v Bruselu. Zdůraznil však, že pouze britská vláda může iniciovat rozhovory o odchodu z EU. Tusk chce také navrhnout, aby se k diskusi o budoucím směřování unie lídři 27 zemí unie, tedy bez Británie, neformálně sešli v září v Bratislavě. Slovensko totiž bude ve druhém pololetí unii předsedat.
Mezitím stihla v německém parlamentu také promluvit kancléřka Merkelová. Když bude chtít Británie být i nadále součástí společného evropského trhu, bude muset přijmout jeho podmínky, včetně volného pohybu osob, podotkla kancléřka.
Podle Merkelové není možné, aby si Londýn vybíral třešničky na dortu. Evropa s Británií jako s budoucí třetí zemí jednání povede tak, aby nezpochybnila výdobytky zbylých 27 členských zemí.
Brexit se řeší na evropské úrovni
- 20:23
Vážení čtenáři, pro tuto chvíli končíme naši on-line reportáž o situaci po britském referendu. Nejnovější informace a vývoj vyjednávání mezi Velkou Británií a Evropskou unií naleznete na našich stránkách. Děkujeme za pozornost.
- 19:34
Několik potenciálních francouzských kandidátů na prezidenta z pravicového politického spektra se po britském referendu vyslovilo rovněž pro konání referenda ve Francii. Šlo by ale o schvalovací hlasování po změnách, jež by v EU měly podle jejich názoru nastat. V případě odmítnutí by zůstalo vše při starém. K této skupině nepatří vůdkyně nacionalistů Marine Le Penová, která chce zpochybnit rovnou členství Francie v Unii.
- 18:47
Jeden z vůdčích představitelů kampaně pro odchod Británie z EU Chris Grayling míní, že země by měla požádat o aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy až v okamžiku, kdy na to bude připravena. Jednáním o brexitu bude předcházet široká diskuse mezi Unií a Británií.
„Volný přístup ke společnému trhu dostane ten, kdo bude akceptovat čtyři základní evropské svobody pohybu - lidí, zboží, služeb a kapitálu,“ řekla německá kancléřka, kterou poslanci opakovaně přerušovali potleskem, zejména v pasážích kritických k ostrovní zemi. Jako příklad zmínila Norsko.
Merkelová ve svém asi 20minutovém vystoupení také vyjádřila přesvědčení, že zájmem Británie by měly být i do budoucna úzké a přátelské vztahy s EU. Je to také v zájmu Německa, aby Londýn zůstal dobrým partnerem, míní.
Otázky do Hyde Parku ČT24 v rámci pořadu 90' ČT24 můžete posílat také prostřednictvím Facebooku – napsat je do aplikace Dotazy pro hosta – nebo Twitteru (k tweetu připojte hashtag #hpct24). Můžete také posílat videodotazy přes aplikaci iReportér.
Juncker zakázal jednání s Brity
V úterý také začalo mimořádné jednání europarlamentu. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na něm oznámil, že z titulu své funkce zakázal pracovníkům Evropské komise předběžná či zákulisní jednání s britskou stranou do chvíle, než Londýn po referendu z minulého týdne formálně oznámí svůj záměr odejít z EU.
Junckerovo prohlášení podtrhuje slova, která v pondělí zazněla také z hlavních měst ostatních zemí Evropské unie. Odmítnutí jakýchkoliv předběžných jednání s Londýnem je podle diplomatů jedinou možností, jak tlačit na britskou stranu, aby co nejdříve ukončila nynější nejisté období a aktivací článku 50 lisabonské smlouvy formálně spustila dvouleté vyjednávání o odchodu z unie. Stejný přístup naznačila ve svém vystoupení například německá kancléřka.
Z unie vystoupí i další země, řekl Farage
Velká Británie nebude jedinou zemí, která vystoupí z Evropské unie, prohlásil v Evropském parlamentu lídr protievropské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage. V projevu, který provázely časté projevy nesouhlasu poslanců proevropských frakcí, také vyzval k uzavření rozumné bezcelní dohody mezi EU a Británií, v opačném případě podle něj budou ztráty Evropy větší než britské.
Euroskeptičtí členové europarlamentu jeho slova naopak několikrát odměnili potleskem.
Europoslanci schválili nezávaznou rezoluci, ve které vyzvali k rychlému odchodu Británie z Evropské unie. Jen tak může být ukončena současná nejistota ohledně budoucího dění. EU by podle nich zároveň měla projít hlubokou reformou.
Británie musí respektovat přání většiny svých občanů a plně a co nejdříve oficiálně vystoupit z EU,říká rezoluce schválená poměrem 395 ku 200 hlasům. Celkem 71 europoslanců se zdrželo hlasování.
Oficiálním vystoupením mají europoslanci na mysli aktivování článku 50 lisabonské smlouvy, který proces odchodu z EU upravuje. Pak je třeba řešit, jaké bude další uspořádání vztahů mezi Bruselem a Londýnem. Europoslanci v textu rovněž zdůraznili, že je potřeba, aby v nynější osmadvacítce byly provedeny reformy, které zajistí, že bude EU splňovat očekávání svých občanů.
Sobotka: Změnit styl práce, ne osoby
Fungování celé Evropské unie a Evropské komise je potřeba změnit. V tuto chvíli by bylo nešťastné pouštět se do nějakých personálních bitev. Po setkání s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem to v Bruselu řekl premiér Bohuslav Sobotka. Reagoval tak na slova ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, který v neděli poznamenal, že podle něj není po referendu o setrvání Británie v EU šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker mužem na svém místě.
„Byl bych velice rád, kdyby Evropská komise více napomáhala hledání kompromisu Evropské unie, kdyby se více snažila řešit možné rozpory mezi členskými státy EU,“ prohlásil Sobotka „Chtěl bych také, aby Evropská komise více respektovala rozhodnutí Evropské rady,“ dodal a zmínil hlavně otázku řešení migrační krize, kdy se jednotlivé členské země EU na něčem shodly, nicméně Evropská komise stále propaguje takzvaný povinný přerozdělovací mechanismus při rozdělování uprchlíků.
Současnou situaci v EU podle Sobotky nevyřeší výměna jednoho člověka. „Potřebujeme změnit fungování Evropy jako takové, snížit byrokracii. Byl bych velmi rád, kdybychom nejpozději na počátku podzimu vyslali jasný signál, jakým způsobem chceme Evropu pozitivně změnit,“ uvedl český premiér.
Stropnický pochybuje o schopnostech Junckera
Kriticky se na adresu Junckera vyjádřil v úterý ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Pro reformu Evropské unie je třeba dobře vedené Evropské komise, takovou ale nynější komise v současném složení není, řekl. Od předsedy komise Jeana-Clauda Junckera podle něj nelze očekávat ani politickou odvahu, natož vůli k posunům, které by EU učinily pro lidi přijatelnější a srozumitelnější.
Zároveň řekl, že mu požadavek na okamžitý odchod Británie z EU v prvních okamžicích po zveřejnění výsledků referenda připomínal spíše chování uražené slečinky než uvážlivé a diplomatické vyjádření politické figury, která je za negativní výsledek referenda minimálně spoluzodpovědná.
„Evropská komise, včetně jejího vedení, mě nepřesvědčila o tom, že by měla nějakou sebereflexi. Naopak některá vyjádření pana Junckera byla dost nešťastná, 'Ať si jdou' a podobně. To si nemyslím, že je ten nejlepší způsob jak dohodnout nějaký vyvážený intenzivní vztah, protože ta potřeba je nadále vzájemná jak Evropy, tak Británie,“ řekl Stropnický.
Cameron má vysvětlovat
Úterní večeře v Bruselu má být pro britského premiéra Davida Camerona první příležitostí seznámit šéfy států a vlád zemí Evropské unie nejen s výsledky čtvrtečního referenda, ale také s představou Londýna o tom, jak nyní dál.
Při příchodu na summit uvedl, že Británie se nesmí k Evropě otočit zády, neboť evropské země jsou její sousedé, přátelé, spojenci a partneři. Vyjádřil naději, že se bude hledat nejtěsnější vztah v otázkách obchodu, spolupráce a bezpečnosti.
Pro Camerona, který v referendu prohrál i svou politickou budoucnost, je to pravděpodobně poslední unijní summit.
Summit se bude věnovat i migraci
Prezidenti a premiéři Evropské unie mají na summitu projednat také zvládání migračních tlaků, prohlubování spolupráce mezi Evropskou unií a NATO či novou globální a bezpečnostní strategii unie.
Migrace byla klíčovým tématem už několika unijních summitů. Poté, co březnová dohoda s Tureckem fakticky uzavřela migrační trasu ve východním Středomoří, se teď unie opět soustředí na oblast mezi severní Afrikou a italskými břehy. Návrh závěrů schůzky, který má agentura ČTK k dispozici, připomíná, že počty „převážně ekonomických migrantů“ tam zůstávají na přibližně stejné úrovni jako v loňském roce.
S cílem snížit tlak v této oblasti EU plánuje udělat z migrace ústřední téma svých vztahů s klíčovými africkými zeměmi. Krátkodobým cílem je dosáhnout jejich lepší spolupráce při zpětném přebírání těch, kdo v EU nezískají azyl. Dlouhodobě chce unie změnit podmínky tak, aby se lidé na cestu do Evropy vůbec nemuseli vydávat.
Český ministr obrany Stropnický řekl na fóru v Praze, že britské referendum rozhodlo téma migrace. „Nezvládnutá migrační politika ze strany Evropské komise a řady velkých unijních členů prohrála klíčovou volbu voličů za kanálem. A rozhodně to nemusí být prohra poslední,“ řekl ministr. Dodal, že by se neměl podceňovat dominový efekt, který může britský odchod spustit.
