Správu Pásma Gazy by měl převzít technokratický výbor, jehož úkolem bude obnova veřejných služeb a infrastruktury. Prozatímní kabinet prosazovaný Spojenými státy ale nemá v enklávě sídlo a podle médií ani zajištěné financování. Podle zdrojů listu Ha'arec vstup jeho členů blokuje Izrael, neúspěch technokratické vlády si ale neveřejně přeje i Palestinská autonomie (PA), která si chce udržet moc na okupovaném Západním břehu. Hamás nejspíš situace využije a kontroly v Gaze se nevzdá, míní experti.
Vznik technokratického výboru, který je součástí dvacetibodového mírového plánu příměří amerického prezidenta Donalda Trumpa, podpořily v polovině ledna palestinské frakce. Kromě Hamásu oficiálně souhlasily s prozatímní vládou enklávy i Palestinský islámský džihád a umírněné hnutí Fatah, v jehož čele stojí Mahmúd Abbás, prezident PA sídlící v Ramalláhu na Izraelem okupovaném Západním břehu.
„Perspektivou Hamásu je výhodné, když někdo jiný bude řešit odvoz trosek a výplaty mezd učitelům a lékařům, zatímco on si ponechá zbraně, a tudíž reálnou moc. A bude šedou eminencí, bez které se o ničem nerozhodne,“ poznamenal k postoji Hamásu blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Načítání...
Nezávislý stavební inženýr v čele výboru
Patnáctičlenný Národní výbor pro správu Pásma Gazy vede Alí Šaas, který je všeobecně považován za nestraníka, jehož kariéru formovaly spíše technické znalosti než politická příslušnost, píše turecká agentura Anadolu.
Rodák z města Chán Júnis na jihu Gazy vystudoval stavební inženýrství v Káhiře a později také ve Velké Británii. Specializoval se na urbanistiku. V průběhu let zastával několik vlivných pozic v PA včetně náměstka ministra dopravy. Plánování rozvoje dopravních sítí tehdy koordinoval s mezinárodními dárci.
Šaas, jenž dosud žil v Ramalláhu, také dohlížel na řízení a rozvoj průmyslových zón na palestinských územích. Během tohoto období se podílel na iniciativách zaměřených na posílení průmyslových kapacit a podepsal dohody o spolupráci s akademickými institucemi na podporu průmyslového sektoru, uvádí Anadolu.
Humanitární pomoc a civilní správa
Hlavním úkolem nové prozatímní vlády má být civilní správa Gazy. „Zaměřujeme se na humanitární pomoc, civilní správu, obnovu a obyvatelnou budoucnost pro Gazu,“ uvádí technokraté v jednom z prohlášení. Výbor je „odhodlán transformovat přechodné období v Gaze v základ pro trvalou palestinskou prosperitu“ a „obnovit Pásmo Gazy nejen po stránce infrastruktury, ale i po stránce duchovní“, cituje technokraty server Times of Israel.
Členové výboru dále hovoří o odhodlání „nastolit bezpečnost, obnovit základní služby a vytvořit produktivní ekonomiku“. „Vítáme mír, jehož prostřednictvím usilujeme o zajištění cesty ke skutečným palestinským právům a sebeurčení,“ konstatují technokraté.
Více než čtvrt roku od začátku se frekvence útoků mezi Izraelem a teroristy z Hamásu snížila a do Pásma Gazy se daří dostat jídlo, jinak ale situace Palestinců zůstává zoufalá. Z měst jsou ruiny a statisíce lidí pobývají v provizorních stanech.
Šaas minulý týden vyzval Izrael, aby se zdržel útoků v Pásmu, které jsou hlášeny prakticky denně. „Ztráty na životech v Gaze v posledních několika dnech jsou extrémní. Vyzýváme k okamžitému dodržování příměří, naši lidé v Gaze zaplatili nesnesitelnou cenu a zaslouží si klid a bezpečí,“ napsal na síti X. Jeruzalém tvrdí, že cílí na teroristy a že reaguje na útoky ozbrojenců na své vojáky.
„Není to vláda. Je to sotva výbor“
Podle analytiků ale prozatímní vládě chybí politická autorita a její pravomoci jsou omezeny na civilní záležitosti, napsal server The New Arab. „Schopnost výboru udržovat bezpečnost bude omezená, protože vládnoucí stranou v Gaze je Hamás,“ řekl serveru palestinský výzkumník Džihád Harb.
„Šaasův mandát je omezen na občanské, ekonomické a humanitární otázky týkající se poskytování pomoci a řešení problémů s infrastrukturou a případně i rekonstrukce,“ dodal. Výbor nemá žádné politické pravomoci k zastupování Palestinců v Gaze ani k navazování mezinárodních vztahů, poznamenal Harb.
Rovněž podle izraelských analytiků prozatímní vláda postrádá skutečnou autoritu, jelikož Hamás si v terénu udržuje vojenskou, ideologickou a organizační kontrolu. „Není to vláda. Je to sotva výbor,“ řekl serveru The Media Line historik a expert na Blízký východ Harel Chorev z Telavivské univerzity, podle něhož jde spíše o „loutkové divadlo“.
Meze pravomocí výboru se ukázaly téměř okamžitě. Hamás údajně požadoval, aby do nových policejních sil bylo začleněno nejméně deset tisíc jeho agentů. „Znamená to, že brigády Izz ad-Dín al-Kásám budou legálně integrovány do policejních sil,“ řekl Media Line Chorev a popsal scénář, v němž se vojenské křídlo Hamásu stane součástí civilního bezpečnostního rámce, aniž by bylo rozpuštěno.
„Spíše než aby výbor fungoval jako most k budoucnosti po Hamásu, funguje jako manažerský štít, který umožňuje teroristické organizaci udržet si vojenskou moc v Gaze, zatímco technokraté poskytují administrativní krytí nezbytné k uvolnění mezinárodního financování,“ varuje v analýze izraelský server Ynet s tím, že největší problém představuje vyloučení přechodné vlády z bezpečnostních záležitostí včetně odzbrojení palestinských skupin v Gaze.
Zaměření výboru na obnovení „bezpečnostní kontroly“, o němž hovoří technokraté, je pouhý klam, jelikož bez pravomoci odzbrojovat se „bezpečnost“ vztahuje pouze na městskou policii, která zůstane v režii převládající milice, podotýká Ynet.
Výbor paradoxně nespadá pod PA, přestože právě ta vydává všechny oficiální dokumenty obyvatelům Gazy a v různé míře spravuje vzdělávání, zdravotnictví, humanitární pomoc a další sektory, řekl New Arab Harb. „Je to, jako by existovala politická struktura, která nesouvisí se Západním břehem Jordánu, ale musí být přijata palestinskou samosprávou,“ vysvětluje výzkumník. „Veškeré reformy podléhají schválení Izraele a Spojených států,“ říká expert.
Vazby na PA a izraelská kritika loga
Dalšími členy výboru jsou kromě Šaase šéf obchodní komory v Pásmu Gazy Ájid Abú Ramadán, někdejší zástupce palestinské telekomunikační společnosti Paltel v Pásmu Gazy Umar Šamálí či bývalý bezpečnostní činitel PA a odpůrce Hamásu Sámí Nasmán, sdělily zdroje agentuře Reuters.
Všichni členové prozatímní vlády pocházejí z Gazy a většina má vazby na palestinskou autonomii, i když v současnosti nejsou jejími úředníky, píše server Times of Israel.
Technokraté minulý týden rozčílili Izrael, když nahradili na sociálních sítích své původní logo s fénixem vstávajícím z popela v barvách palestinské vlajky logem PA, na kterém je zobrazen Saladinův orel s palestinskou vlajkou na hrudi. Jediný rozdíl byl v popisku na svitku v pařátech, kde se místo nápisu Palestina objevila zkratka technokratického výboru.
„Izrael nebude akceptovat používání symbolu palestinské samosprávy a palestinská samospráva nebude partnerem ve správě Gazy,“ zdůraznila v reakci kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Výbor poté uvedl, že by mohl logo opět změnit, protože prý „testuje“ několik vizuálních konceptů.
Na jeho činnost má dohlížet nově vzniklá Trumpova Rada pro mír. Hlavní slovo včetně rozsáhlého práva veta má v organizaci americký prezident, výkonnou radu povede bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN Nikolaj Mladenov. Kromě toho, že členem organizace chce být židovský stát, tak v jeho managementu jsou miliardáři, kteří mají k Jeruzalému blízko, upozorňují média.
Nejistota kolem odzbrojení Hamásu
Trumpův plán, z něhož vzešlo současné příměří, mimo jiné předpokládá odzbrojení Hamásu a dalších uskupení, demilitarizaci Pásma a nasazení mezinárodních stabilizačních sil. Mediátoři podle Anadolu vkládají naděje do Šaasem vedené administrativy, že přispěje k úspěšnému naplnění další části tohoto mírového plánu.
Druhá fáze vyžaduje, aby se Izrael, který v současnosti okupuje více než polovinu území Gazy, stáhl z jižních a východních pohraničních oblastí a z velké části severu enklávy. Tento krok se ale podle izraelského kanálu Channel 12 neuskuteční, pokud nebude Hamás do dvou měsíců zcela odzbrojen.
Ačkoli teroristická skupina nedávno vrátila poslední tělo mrtvého rukojmí a Izrael částečně otevřel klíčový hraniční přechod Rafah, budoucí vývoj zůstává nejistý. Ani Izrael ani Hamás se totiž nezavázaly učinit další kroky k určitému datu, upozornila stanice France 24. Hamás opakovaně prohlásil, že odzbrojení je pro něj „červená linie“, zároveň ale naznačil, že by byl ochoten předat zbraně nové palestinské vládní autoritě.
Izrael údajně blokuje technokratům vstup do Gazy
Hamás tvrdí, že pokračující izraelské útoky podkopávají dohodu o příměří. V sobotu vyzval mezinárodní společenství, aby vyvinulo tlak na Izrael a umožnilo technokratům vstup do Gazy, informoval New Arab.
Výbor stále nezahájil práci přímo v Gaze, a místo toho se schází v egyptské Káhiře. K opožděnému vstupu do enklávy se oficiálně nevyjádřili ani technokraté ani Jeruzalém. Podle informací listu Ha'arec, který hovořil s palestinskými a arabskými činiteli, však Izrael brání nové správě ve vstupu do enklávy. A to i přesto, že seznam členů výboru byl zveřejněn už před několika týdny.
„Tápeme ve tmě a nic není jasné,“ prohlásil jeden člen výboru. Přestože byl otevřen přechod Rafah, jenž umožnil vstup do Pásma z Egypta, v současné době jím prochází jen hrstka obyvatel Gazy, a to pouze se souhlasem Izraele. Zdroje v Gaze uvádějí, že otevření přechodu bylo pouze „symbolickým“ krokem.
Otazníky nad ústředím a rozpočtem nové vlády
Palestinský zdroj začátkem února sdělil serveru Ynet, že výbor nyní funguje bez stálého ústředí a neočekává se, že by sídlo v Gaze bylo zřízeno ani v dohledné budoucnosti. Podle tohoto zdroje se očekává, že prozatímní vláda bude pracovat v nouzovém režimu a ad hoc, bez formálního institucionálního rámce.
Palestinský zdroj dále uvedl, že ve městě Gaza a v okolí Chán Júnisu existují místa, jež by mohla sloužit jako dočasná operační stanoviště, nikoli však jako oficiální velitelství. Zároveň obvinil Izrael, že ve válce zničil mnoho staveb a neumožnil vstup mobilních jednotek, které by mohly sloužit jako kanceláře výborů.
Podle tohoto zdroje probíhá paralelní politický proces zprostředkovaný USA, Katarem a Tureckem, v němž se diskutuje o změně označení Hamásu z „ozbrojeného hnutí odporu“ na politického aktéra, který se bude podílet na palestinském politickém systému, včetně možného budoucího připojení k Organizaci pro osvobození Palestiny (OOP). Zdroj nicméně zdůraznil, že tato iniciativa je stále ve fázi vzniku.
Ha'arec o víkendu s odkazem na zdroj z enklávy uvedl, že palestinská samospráva trvá na tom, aby prozatímní vláda pracovala v jejích kancelářích nebo z kanceláří patřících mezinárodním organizacím, což ale odmítá Izrael.
Hamás mezitím veřejně tvrdí, že je připraven předat moc. „Byly podniknuty konkrétní kroky v terénu. Nyní můžeme hovořit o plné připravenosti všech ministerstev, agentur a institucí, včetně těch v bezpečnostním sektoru, a předat všechny spisy Národnímu výboru pro správu Gazy,“ uvedl začátkem minulého týdne mluvčí teroristické skupiny Házim Kásim.
Palestinská mediální síť al-Kuds napojená na Hamás ale s odkazem na své zdroje tvrdí, že výbor prozatím nemá na svou činnost ani vyčleněné provozní rozpočty, protože neobdržel žádné finanční prostředky.
Zdroje listu Ha'arec pak informovaly, že vytvoření dohodnutého mechanismu brání jak PA, tak právě i Hamás, jenž prý i přes veřejná prohlášení o podpoře nechce přidělit prostory členům prozatímní vlády. Podle palestinských zdrojů panují rovněž obavy o bezpečnost technokratů, které by nejprve měly údajně chránit egyptské síly, později pak síly mezinárodní.
Pokud se nakonec členům prozatímní vlády podaří dostat do Gazy, uspořádají schůzky s vládními orgány v Gaze řízenými Hamásem, aby se dohodli na mechanismech pro předání moci na tomto území. Další schůzky jsou následně plánovány s palestinskými frakcemi, aktivisty občanské společnosti a dalšími činiteli, informoval arabský list Asharq al-Awsat.
Hluboké kořeny Hamásu
Podle Harba budou kromě odzbrojení značnou výzvou i hluboce zakořeněné autoritářské struktury Hamásu v enklávě. „Jak výbor naloží se čtyřiceti až padesáti tisíci státními úředníky Hamásu? Uznají vládní orgány vytvořené Hamásem rozhodnutí výboru?“ táže se výzkumník.
Podle experta na Blízký východ Marka Čejky představuje personální složení prozatímního kabinetu pro Palestince v Gaze podstatně schůdnější alternativu než Trumpova ,Rada pro mír‘. „Přesto zůstává současné příměří nanejvýš křehké a jeho případný kolaps by akceschopnost vlády zcela paralyzoval,“ upozornil Čejka.
„Netanjahu v současnosti podrobuje Trumpa testu odolnosti a zkouší, nakolik mu projde stupňování napětí a vojenské akce proti Gaze, při kterých od začátku příměří bylo usmrceno již přes pět set obyvatel Gazy, výrazná část z nich civilistů. Netanjahuova eskalace konfliktu se s blížícími se volbami opět jeví jako jeho osvědčená strategie. Situaci navíc komplikuje postoj Hamásu, jehož ochota k odzbrojení je ve stávající situaci mimořádně nejistá,“ poznamenal Čejka.
Obavy z pohřbení nezávislé Palestiny
Politický analytik Áhid Farwána řekl agentuře TNA v souvislosti s působením nové technokratické vlády a vlivem Rady pro mír, že existují „rizika pro palestinský národní projekt, palestinskou jednotu a sen o založení palestinského státu“.
Model mezinárodní správy se podle analytika může rozšířit na zbytek palestinských území a naznačuje oddělení Gazy od Západního břehu Jordánu. „Izrael jednoznačně plánuje transformovat tuto dočasnou správu na stálou místní správu a přenést tyto zkušenosti na Západní břeh Jordánu,“ obává se Farwána.
Podle palestinských a arabských úředníků tyto obavy sdílí i samotná Palestinská autonomie, která se domnívá, že kdyby tento model uspěl v Gaze, Trump by se mohl pokusit uplatnit ji i na Západním břehu a snažit se PA nahradit.
Budoucí samostatný stát by měl podle představ Palestinců vedle okupovaného Západního břehu, kde žijí více než tři miliony Palestinců a přes půl milionu Izraelců, vzniknout také v Pásmu Gazy a východním Jeruzalémě. Pásmo Gazy je prakticky celé zničené válkou, jež si vyžádala desítky tisíc mrtvých, a východní Jeruzalém Izrael před desítkami let anektoval.
Netanjahu se dlouhodobě staví proti vzniku nezávislé Palestiny. Jeho bezpečnostní kabinet o víkendu schválil návrhy, jenž mají židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na okupovaném Západním břehu. Tyto osady jsou v oblasti budovány v rozporu s mezinárodním právem.
Abbás nejnovější kroky označil za nebezpečné, nelegální a de facto se rovnající anexi. Trump sice tento scénář dříve odmítl, jeho administrativa nicméně podle Reuters neomezila zrychlenou výstavbu nelegálních židovských osad.
