AFP: Hamás navrhuje přestat zbrojit výměnou za dlouhodobé příměří v Gaze

Palestinské teroristické hnutí Hamás navrhuje „zmrazit“ své vyzbrojování výměnou za dlouhodobé příměří v Gaze. Podle agentury AFP to ve středu řekl bývalý vůdce hnutí Chálid Mišal v rozhovoru se stanicí al-Džazíra. Podle něho je také uskupení otevřené myšlence, že by na mír na hranicích palestinského území s Izraelem dohlížely zahraniční síly.

Mišal odmítl myšlenku na úplné odzbrojení Hamásu, kterou označil podle AFP jako „neakceptovatelnou“. Hnutí je ale ochotné uložit své zbraně a dočasně dále nezbrojit pod podmínkou, že nedojde k žádné další vojenské eskalaci v Gaze.

Zahraniční ozbrojené síly poté podle Hamásu mohou dohlížet na mír na hranicích Pásma Gazy a Izraele, ale Mišal odmítl možnost, že by mohly působit uvnitř palestinského území. Hnutí by to podle něj vnímalo jako okupaci, píše AFP.

Mírová rada pro správu Pásma Gazy

O Gaze měl ve středu na ekonomické sešlosti v Bílém domě hovořit také americký prezident Donald Trump. Podle agentury Reuters plánuje oznámit jméno světového politika, který povede Mírovou radu pro správu Pásma Gazy, a to někdy na začátku roku. Na začátku října začala platit první fáze Trumpova mírového dvacetibodového plánu, jenž nastolil příměří mezi Hamásem a Izraelem.

O působení v mírové radě je podle Trumpa velký zájem. „Králové, prezidenti, premiéři – ti všichni chtějí být v Mírové radě,“ řekl. „Bude to jedna z nejlegendárnějších rad vůbec,“ dodal.

Rada bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) přijala 17. listopadu rezoluci, která pověřuje Mírovou radu a země v ní zapojené, aby v Gaze vytvořily dočasné mezinárodní stabilizační síly (ISF).

Rezoluce, jejíž znění navrhly Spojené státy, popisuje Mírovou radu jako mezinárodní správu, která určí rámec pro obnovu Gazy a bude koordinovat její financování. Kroky této rady musejí být v souladu s Trumpovým mírovým plánem.

Rada bude působit do té doby, dokud „Palestinská samospráva nedokončí uspokojivý počet reforem (…) a nebude moct bezpečně a efektivně převzít vládu nad Gazou“, stojí v rezoluci.

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, když teroristé z Hamásu a jeho spojenců při útoku na jihu Izraele zavraždili na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 unesli. Izrael vzápětí zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž jeho armáda podle údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze ovládaného Hamásem zabila více než sedmdesát tisíc Palestinců.

Údaje nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací přes osmdesát procent obětí byli civilisté. Úřady v Gaze tvrdí, že izraelská armáda od začátku příměří zabila přes 360 Palestinců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Ta byla až dosud největším dodavatelem ropy na Kubu, po únosu venezuelského autoritáře Nicoláse Madura do USA se však Trumpovi daří přesměrovat dodávky venezuelské ropy do Spojených států.
před 55 mminutami

Protesty v Íránu mají přes dvě stě obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly přes dvě stě mrtvých a více než 2600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Írán varuje USA před odvetou.
06:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruské údery na Doněckou oblast nepřežili čtyři lidé

Ruské útoky na Doněckou oblast za posledních 24 hodin zabily čtyři místní obyvatele, dalších deset zranily. Kyjev pak po ruských nočních úderech hlásí několik zraněných civilistů a také poškození kritické infrastruktury. Ruské úřady tvrdí, že při nočním útoku na město Voroněž na jihozápadě země zemřela jedna žena a další tři lidé utrpěli zranění. Z útoku bez důkazů obvinila Moskva Ukrajinu. Ta přiznala úder na ruskou vrtnou plošinu v Kaspickém moři.
před 3 hhodinami

Americká armáda provedla údery napříč Sýrií, cílem byl Islámský stát

Americká armáda oznámila, že v sobotu napříč Sýrií provedla několik úderů zaměřených na teroristickou organizaci Islámský stát (IS nebo ISIS), píše agentura Reuters. Armáda nesdělila, zda byl při úderech někdo zabit. Na úderech se v rámci mezinárodní koalice podílelo také sousední Jordánsko, píše AFP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Maduro přes právníky vzkázal, že jsou s manželkou v pořádku

Bývalý vůdce Venezuely Nicolás Maduro, který je s manželkou Ciliou Floresovou od minulé soboty v newyorské vazbě, přes své právníky vzkázal, že jsou oba v pořádku a že jsou bojovníci. Informovala o tom agentura AFP, podle níž Spojené státy vyzvaly své občany ve Venezuele, aby zemi okamžitě opustili.
před 11 hhodinami

Z Aleppa se evakuovalo 360 kurdských bojovníků

Ze dvou sporných čtvrtí v severosyrském městě Aleppo se v noci na neděli SEČ evakuovaly stovky kurdských bojovníků, což by mohlo ukončit několikadenní násilné střety s vládními silami. Napsala to agentura AP. Konflikt si od úterý vyžádal životy nejméně 22 lidí.
před 13 hhodinami

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Do americké operace ve Venezuele se zapojilo 150 armádních strojů

Do americké akce ve Venezuele, při které byl zadržen tamní autoritář Nicolás Maduro se svou manželkou, se zapojilo 150 strojů amerického letectva, námořnictva i námořní pěchoty. Krytí pro vrtulníky operující blíže nad zemí poskytovaly neviditelné stíhačky F-22 Raptor a F-35. Podporu zajišťovaly i letouny včasného varování E-2 Hawkeye nebo bombardér B-1B Lancer. Z vrtulníků se do operace zapojily bojové verze větších strojů MH-47, bitevní vrtulníky Apache, menší MH-6M zvané Little Bird nebo Černé jestřáby v různých variantách. Vojenskými stroji zapojenými do akce se zabývala Zóna ČT24.
před 18 hhodinami
Načítání...