Než jej zastřelili v Itálii, projel terorista Amri Nizozemsko, Belgii i Francii

Tunisan Anis Amri po útoku na vánoční trh v Berlíně cestoval po celkem pěti evropských zemích, než ho u Milána objevila a při přestřelce zabila dvojice italských policistů. Vedle Německa se pohyboval také po Nizozemsku, Belgii a Francii, než dorazil do Itálie, ukazují podle serveru n-tv dosavadní výsledky vyšetřování.

Čtyřiadvacetiletý Amri zaútočil kamionem na trh v centru německé metropole 19. prosince kolem osmé hodiny večer a bezprostředně poté ho zachytila kamera na berlínském nádraží Zoo, které leží pár desítek metrů od místa činu.

Další kamera Amriho zaznamenala 21. prosince kolem 11:30 na nádraží v nizozemském Nijmegenu nedaleko německých hranic. Odtud atentátník, jehož čin si vyžádal dvanáct životů a desítky zraněných, směřoval do Amsterdamu, kam dorazil asi o dvě hodiny později.

V pozdním odpoledni pak Amri vyrazil do Belgie. Další kamera ho natočila na bruselském severním nádraží. Z Belgie Amri zamířil do Francie, kde ho 22. prosince na lyonském nádraží Part-Dieu znovu zaznamenaly kamery. Z Lyonu odjel do Chambéry nedaleko italských hranic a odtud do italského Turína.

Na turínském nádraží Porta Nuova zachytila Amriho kamera kolem 22:14. O zhruba dvě a půl hodiny později, konkrétně 23. prosince v 0:58, už byl na hlavním nádraží v Miláně, jak vyplývá z dalšího kamerového záznamu. Z Milána vyrazil Amri do města Sesto San Giovanni, kde ho kolem 03:30 objevila hlídka italské policie. Když na ni Amri začal pálit, zastřelila ho.

Amri přicestoval do Německa v roce 2015. Úřady jej zanesly na seznam potenciálně nebezpečných islamistických extremistů. Byl také vyšetřován za využívání sociálních výhod s pomocí dvou různých identit. Podle agentury DPA znaly německé úřady Amriho pod 14 různými identitami. I přes veškeré snahy všech zapojených úřadů se však nepodařilo sehnat průkazné důkazy o chystaném útoku.

Německá vlaková společnost Deutsche Bahn i po zjištění, že Amri využil k útěku jejich služeb, odmítá zavádění prodeje jízdenek jen při předložení dokladu totožnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 58 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...