Netanjahu rozpouští válečný kabinet

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rozpustil šestičlenný válečný kabinet, uvedl v pondělí podle agentury Reuters nejmenovaný izraelský činitel. Jde o všeobecně očekávaný krok, který přišel po nedávném odchodu centristy a bývalého generála Bennyho Gantze z kabinetu. Za zahrnutí do fóra nedávno lobboval krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir.

Premiér Benjamin Netanjahu podle izraelských médií v neděli večer oznámil širšímu bezpečnostnímu kabinetu, že válečný kabinet – malé fórum vytvořené 11. října za účelem řízení kampaní proti Hamásu a Hizballáhu – se oficiálně rozpouští.

Předseda strany Národní jednota Benny Gantz, jeden ze tří členů starého kabinetu, minulý týden opustil koalici a vzal s sebou Gadiho Eisenkota, jednoho ze tří pozorovatelů.

Podle zpravodaje ČT na Blízkém východě Davida Borka jde o pochopitelný krok, který přichází poté, co před týdnem rezignoval na svůj post ve válečném kabinetu opoziční předák Benny Gantz. Zpravodaj vysvětlil, že členů válečného kabinetu bylo více, nicméně hlasovací právo měli pouze Gantz, Netanjahu a ministr obrany Galant.

Odchodem Gantze ztratil podle Borka celý kabinet smysl. Zároveň upozornil, že o Gantzovo místo projevil zájem předseda radikálně pravicové koaliční strany Itamar Ben Gvir. Netanjahu by podle Borka nyní těžko hledal důvody, proč radikálního ministra Ben Gvira do válečného kabinetu nepozvat. „Ale on to nechce,“ dodal zpravodaj s tím, že důvodem je osobní nedůvěra premiéra ke Gvirovi a jeho radikální rétorice. Dalším důvodem je podle Borka nepřípustnost Gvira pro zahraniční partnery, především Spojené státy.

Nahrávám video

„Netanjahu se rozhodl reagovat tím, že místo, aby vymýšlel nové důvody, proč Itamar Ben Gvir nebude rozhodovacím členem válečného kabinetu, raději ho rozpustí,“ dodal Borek s tím, že v pozadí izraelské vlády se rýsují „štěpící linie“. Borek tvrdí, že nyní se bude rozhodovat na základě vzájemných schůzek Netanjahua, Galanta a popřípadě náčelníka Generálního štábu izraelské armády Herciho Haleviho.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal v Číně s Putinem o Ukrajině. Se Sim hovořil o Hormuzském průlivu

Americký prezident Donald Trump jednal s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Lídři se sešli na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v čínském Šen-čenu, podle agentury AP trvala schůzka asi 40 minut. Ze schůzky může vzejít spousta úžasných věcí, prohlásil Trump. Navázal schůzkou s čínským vládcem Si Ťin-pchingem, s nímž probral situaci v Hormuzském průlivu. Trojice lídrů by měla následně řešit jaderné zbraně nebo ukončení válek v Íránu a na Ukrajině.
03:15Aktualizovánopřed 28 mminutami

Na Krymském mostě byla po dalším útoku přerušena doprava

Na Krymském mostě byl po dalším ukrajinském útoku přerušen provoz vlaků, oznámilo ministerstvo dopravy v Moskvě. Kyjev aktuální úder potvrdil. Zatím není jasné, jak velké jsou škody. Ukrajina na most, který přes Kerčský průliv spojuje ruskou pevninu s okupovaným Krymem, zaútočila již v pondělí a v úterý. Tyto údery zničily silniční část hlavního pole mostu a částečně poškodily železnici.
04:08Aktualizovánopřed 55 mminutami

Analýza odhalila šest opakujících se narativů protiukrajinských dezinformací v Polsku

V polském on-line prostoru se v první polovině roku 2026 objevilo více než půl milionu protiukrajinských příspěvků. Vyplývá to z analýzy factcheckingové organizace Demagog a Institutu pro monitorování médií (IMM). Autoři identifikovali šest opakujících se dezinformačních narativů, které mimo jiné zpochybňují ruské válečné zločiny na Ukrajině nebo vykreslují ukrajinské uprchlíky jako hrozbu pro Poláky.
před 1 hhodinou

VideoČína si z Ruska dělá kolonii, říká Farský. Nechce vstoupit do konfliktu na Ukrajině, míní Bžoch

„Nečekal bych, že se bude jednat o Ukrajině bez Ukrajiny,“ prohlásil europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) o trojstranném jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s vládci Ruska a Číny – Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem. Poslední, co by Si dle Bžocha chtěl, je ztrácet diplomatickou sílu v tom, že by vstupoval do konfliktu na Ukrajině. Europoslanec Jan Farský (STAN) má obavy z toho, že by se lídři na něčem dohodnout mohli. Podotknul, že Evropa je pravým opakem toho, co oni ztělesňují. Rusku Čína pomáhá, zároveň podle Farského dělá Peking z Moskvy svou „ekonomickou kolonii“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Ukrajinské údery na ruské rafinerie výrazně snížily objem zpracování ropy, píše Reuters

Ukrajinské dronové údery na ruské rafinerie snížily od konce října objem zpracování ropy o 45 procent. Napsala to agentura Reuters, která se odvolává na odhady dvou zdrojů z průmyslu. Ty dále uvedly, že ukrajinské útoky narušily, případně zcela zastavily provoz v 15 z 35 velkých ruských rafinerií. Ruské ministerstvo energetiky na žádost o komentář podle Reuters nereagovalo. Kyjev, který se od února 2022 brání ruské invazi, nyní útok na ruskou energetickou infrastrukturu zintenzivnil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Anthropic uskutečnil největší primární veřejnou nabídku akcií v historii

Primární veřejná nabídka (IPO) akcií americké společnosti Anthropic vynesla 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,8 bilionu korun). Stala se tak největší v historii. Předchozí rekord držela firma SpaceX miliardáře Elona Muska, jejíž červnový vstup na burzu vynesl 75 miliard dolarů, píší agentury DPA a Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec dočasnosti? EU vybízí členské země, aby Ukrajincům ulehčily usazení

V Evropě aktuálně pobývá něco přes pět milionů válečných uprchlíků z Ukrajiny. Většina z nich žije už několik let v režimu dočasné ochrany. Vedení EU naléhá na členské státy, aby usnadnily přechod k jiným, dlouhodobějším typům pobytu, které by lépe odpovídaly situaci uprchlíků a zároveň by jim poskytly stabilnější právní postavení. Několik zemí včetně Česka nové způsoby přechodu skutečně umožnilo, ale k celoevropské alternativě k dočasné ochraně je zatím daleko, píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.
před 2 hhodinami

Reportéři ČT stopovali tříděný textil. Odhalili spíš byznys než charitu

Slovensko, Polsko, Belgie, Togo, Benin, Nigérie a Niger – všechny tyto země projelo oblečení, které Reportéři ČT před půl rokem odnesli do kontejneru na textil a všili do něj sledovací zařízení. Kontejnery jsou často označené nápisem ekologicko-charitativní sběr. Reportéři ČT ale zjistili, že spíše než o charitu jde o výhodný byznys. Tématu se věnovali Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.