Gantz končí v izraelském válečném kabinetu. Netanjahu ho vyzývá, aby zůstal

Benny Gantz opouští izraelský válečný kabinet Benjamina Netanjahua, který byl ustaven po vypuknutí konfliktu v Pásmu Gazy loni v říjnu. Jako důvod uvedl, že premiéra považuje za překážku skutečného vítězství v Gaze. Netanjahu na zprávu reagoval výzvou, aby Gantz zůstal členem kabinetu a neopouštěl ho v době konfliktu.

Premiér je překážkou skutečného vítězství v Gaze a politické úvahy v jeho vládě brání strategickému rozhodování ve válce, uvedl Gantz na nedělní večerní tiskové konferenci.

Podle agentury AP se tak Netanjahu bude muset ve vládě více spoléhat na koaliční partnery z krajní pravice. Gantz byl jediným středovým politikem v současné vládě a před válkou jedním z předních představitelů opozice.

Netanjahu vyzval ministra válečného kabinetu Gantze, aby zůstal členem vlády a neopouštěl ji v době, kdy Izrael vede válku hned na několika frontách, informuje zpravodajský server The Times of Israel. Netanjahu to podle listu uvedl na síti X ještě v průběhu Gantzovy tiskové konference, na níž někdejší opoziční lídr oznámil svůj odchod z nouzového kabinetu, který byl ustaven po vypuknutí konfliktu v Pásmu Gazy loni v říjnu, a vyzval premiéra ke stanovení data předčasných voleb.

Gantz je bývalým náčelníkem generálního štábu armády a exministrem obrany a dlouholetým rivalem premiéra Netanjahua. Po začátku války s Hamásem loni v říjnu se však připojil k premiérově koalici, která zahrnuje i krajně pravicové strany. Jako ministr bez portfeje byl vedle Netanjahua a ministra obrany Jo'ava Galanta jedním ze tří hlasujících členů válečného kabinetu.

Gantz byl šéfem generálního štábu armády v letech 2011 až 2015, do politiky vstoupil až v prosinci 2018. Jeho hlavním cílem bylo odstranit z premiérského křesla Netanjahua, kterého opakovaně kritizoval jako zkorumpovaného politika posedlého mocí. Navázal na případy někdejších generálů v Izraeli, ze kterých se později stali špičkoví politici, jako byl třeba Moše Dajan, Jicchak Rabin či Ariel Šaron.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...