Netanjahu představil tajné íránské dokumenty. Teherán podle něj dál pracuje na jaderných zbraních

Nahrávám video

Írán po podepsání jaderné dohody v roce 2015 lhal a nadále rozšiřoval své schopnosti v oblasti vývoje jaderných zbraní. V mimořádném televizním projevu to řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Izrael podle něj disponuje kopiemi íránských archivů, které to dokazují. Íránská státní televize označila Netanjahuova slova za lživou propagandu.

Írán podle Netanjahua měl v letech 1999 až 2003 jaderný program Amad, který zahrnoval vývoj, výrobu a testování jaderných hlavic. Dokumenty o projektu Írán uchovával tajně i po podepsání jaderné dohody, aby je mohl v budoucnu využít k výrobě jaderných zbraní, dodal premiér.

Prvně Írán lhal o tom, že nikdy neměl program pro vývoj jaderných zbraní. Dokazuje to sto tisíc tajných dokumentů. Zadruhé, i po podepsání dohody Írán uchovával a rozšiřoval své znalosti jaderných zbraní pro budoucí využití. A potřetí Írán lhal v roce 2015, kdy vše neodhalil Mezinárodní agentuře pro atomovou energii, jak mu to ukládala jaderná dohoda.
Benjamin Netanjahu

Izraeli se podle Netanjahua podařilo získat úplné kopie íránských jaderných archivů. Premiér upozornil, že Teherán neustále rozšiřuje své jaderné schopnosti. Dokumenty prý byly uloženy v tajné lokalitě v Teheránu. Netanjahu místo ukázal na fotografii.

Izrael prý získané informace sdílel se Spojenými státy a ty mohly zaručit jejich věrohodnost.

Írán uzavřel v roce 2015 jadernou dohodu se šesti mocnostmi, mezi nimiž byly USA, Francie, Británie, Německo, Čína a Rusko. Cílem dohody bylo pozastavit íránský jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí.

Netanjahu při prezentaci dokumentů o íránském jaderném programu
Zdroj: Reuters/Amir Cohen

O osudu dohody rozhodne v nadcházejících dnech Trump

V USA se uvolnění sankcí schvaluje každých 120 dní. Zda Spojené státy obnoví zmírnění hospodářských sankcí vůči Íránu, musí americký prezident Donald Trump tentokrát rozhodnout do 12. května. „Uvidíme, co se stane,“ poznamenal nyní prezident poté, co opakovaně pohrozil vypověděním dohody.

Nynější situace kolem íránské jaderné smlouvy je podle Trumpa nepřijatelná. „Nesložili ruce do klína. Odpalují rakety, prý kvůli televizním přenosům. To si tedy nemyslím,“ řekl šéf Bílého domu, který je prý přístupný dojednání nové smlouvy s Teheránem. 

Benjamin Netanjahu v projevu řekl, že si je jist správným rozhodnutím Trumpa ohledně dohody, a dodal, že její současná podoba poskytuje Íránu jasnou cestu k získání jaderného arzenálu.

O íránské dohodě jednal s Trumpem minulý týden francouzský prezident Emmanuel Macron při státní návštěvě ve Washingtonu. Po setkání Macron prohlásil, že nevylučuje vyjednání nové podoby dokumentu. Stávající dohodu ale zcela opustit nechce, naopak navrhuje její rozšíření. Írán ale jakékoli změny v dohodě vylučuje, odmítá také její rozšíření.

Netanjahu při prezentaci dokumentů o íránském jaderném programu
Zdroj: Reuters/Amir Cohen

Netanjahu telefonoval Macronovi, Merkelové i Putinovi

Izraelský premiér o dokumentech telefonicky hovořil s nejvyššími představiteli Francie, Německa i Ruska. V příštích dnech hodlá do Německa a do Francie vyslat „profesionální tým se získanými detailními dokumenty o snaze Íránu opatřit si jaderné zbraně“.

Podle mluvčího německé vlády provede Berlín detailní analýzu izraelských informací o jaderných aktivitách Teheránu. Mluvčí dodal, že tyto informace musí rovněž okamžitě vyhodnotit Mezinárodní agentura pro atomovou energii.

„Je zřejmé, že mezinárodní společenství mělo pochybnosti o tom, že Írán provádí pouze mírový jaderný program,“ řekl mluvčí. „Právě z tohoto důvodu byla podepsána v roce 2015 jaderná dohoda, která obsahovala rovněž nebývale důkladný a rozsáhlý systém dohledu prováděného Mezinárodní agenturou pro atomovou energii,“ dodal s tím, že je velmi důležité „v tomto nezávislém dohledu pokračovat“.

Pondělní telefonát s Netanjahuem potvrdil Kreml. Ve stručné zprávě uvedl, že prezident Vladimir Putin s izraelským premiérem posoudili „situaci kolem íránského jaderného programu“. Putin přitom zdůraznil, že dohodu s Íránem musejí všechny zainteresované strany úzkostlivě plnit.

Netanjahu při prezentaci dokumentů o íránském jaderném programu
Zdroj: Reuters/Amir Cohen

Teherán: Směšná hra s cílem ovlivnit Trumpa

Tvrzení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua o íránském jaderném programu je dětinské a směšné. Jeho cílem je ovlivnit amerického prezidenta. „Výstup byl naplánován tak, aby ovlivnil Trumpa před vypršením lhůty 12. května,“ uvedl náměstek íránského ministra zahraničí Abbás Arakčí.

Podobně se vyjádřil také íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf, podle kterého bylo cílem Netanjahuova projevu ovlivnit rozhodování Bílého domu. Obvinění, které Izrael vznesl proti Íránu, jsou podle Zarífa stará a Mezinárodní agentura pro atomovou energii se jimi zabývala již v minulosti.

  • Írán se zavázal k tomu, že o dvě třetiny sníží počet svých centrifug na obohacování uranu, a to během deseti let.
  • Samotné zásoby nízko obohaceného uranu se sníží na 300 kilogramů.
  • Inspekce OSN bude mít přístup k pravidelným kontrolám zařízení.
  • Poté, co inspektoři potvrdili dodržování dohod, byly zrušeny sankce OSN, USA a Evropské unie.
  • Více podrobností o dohodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 4 mminutami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 13 mminutami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 27 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů nejméně dvacet lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Změny v daních, důchodech i zdravotnictví. V Německu se dohodli na reformním balíku

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.
před 3 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 3 hhodinami

Evropský pohled