Někteří občané EU možná budou muset z Británie odejít, připouští ministr pro brexit

Někteří občané Evropské unie možná nebudou moci v Británii po jejím odchodu z EU zůstat. V rozhovoru pro britský list The Mail on Sunday to řekl nový ministr pro záležitosti brexitu David Davis. Opatření by se podle něj mohlo dotknout především těch lidí, kteří do ostrovní země přišli či přijdou v době, kdy už bude jasné, kdy přesně Británie Unii opustí.

„Možná budeme muset stanovit pro uznání práva na povolení k trvalému pobytu určité datum,“ řekl Davis s tím, že Británie prý chce v jednáních s Bruselem dosáhnout „velkorysé dohody pro migranty z EU, kteří tu nyní jsou, a velkorysé dohody pro britské občany v EU“.

Davis také odmítl spekulace, že budou muset po brexitu Spojené království opustit tři miliony občanů zemí evropské sedmadvacítky. Upozornil ale i na to, že po červnovém referendu země zaznamenala nárůst počtu příchozích občanů EU. Vláda by tak podle něj mohla stanovit rozhodné datum, po kterém by příchozí občané v Británii trvale zůstat už nemohli.

Podle Davise Británie během jednání, které povede s Bruselem poté, co oficiálně požádá o spuštění článku 50 Lisabonské smlouvy, který upravuje odchod země ze společenství, dosáhne toho, že bude moci zůstat součástí jednotného trhu a zároveň se nebude muset podílet na volném pohybu osob.

„Vše je otázkou jednání“

Řada evropských politiků dala ale v uplynulých týdnech najevo, že taková možnost nepřipadá v úvahu. Podle Davise se však jen „všichni staví na startovací pozice“ a vše je otázkou jednání. „Kdybych vyjednával o koupi vašeho domu či auta, také by moje první nabídka nebyla tou konečnou,“ řekl ministr. Podle něj zřejmě ale nebude přístup na jednotný trh bezplatný.

Theresa Mayová během svého prvního premiérského projevu
Zdroj: Reuters

Už nová premiérka Theresa Mayová si vysloužila kritiku za neochotu zaručit občanům EU, že budou moci ve Spojeném království zůstat i po brexitu. Do Británie v posledních letech přicházely tisíce lidí ze střední a východní části EU, především z Polska, Bulharska či Rumunska, ale i z České republiky či Slovenska.

Právě snaha omezit imigraci ze zemí Evropské unie byla jedním z hlavních motivů, proč řada Britů v červnovém referendu hlasovala pro odchod z EU. Podle unijních pravidel totiž není možné trvale omezit volný pohyb obyvatel napříč evropskou osmadvacítkou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoK dohodě, která má ukončit boje v Libanonu, jsou Izraelci skeptičtí

Až do neděle zněly dnem i nocí nad severním Izraelem rány z bojiště v Libanonu. Nyní přichází americko-íránská dohoda, která má ukončit i boje právě v Libanonu. Jenomže většina Izraelců je skeptická. Dohoda totiž znamená, že teroristické hnutí Hizballáh zůstává faktickým státem ve státě a teď navíc s pocitem, že mu Írán pomohl. Rozpačitý výsledek izraelské vojenské kampaně proti Hizballáhu a také Íránu má už i jasné vnitropolitické dopady. V minulých týdnech průzkumy poprvé ukázaly, že opozice by v židovském státě i bez arabských stran mohla složit vládu.
před 1 hhodinou

Rusko by mohlo zaútočit do roku 2029, shodlo se NATO. Moskva posiluje armádu u hranic Aliance

Všechny členské státy NATO se shodují, že Rusko by mohlo být do konce desetiletí schopné zaútočit na některou z aliančních zemí. Upozornil na to velitel německé pozemní armády Christian Freuding. Skupina severských médií mezitím informovala, že Moskva dál posiluje svou vojenskou přítomnost blízko hranic NATO, kde rozšiřuje stávající základny a buduje nové.
před 2 hhodinami

Při havárii amerického bombardéru B-52 zahynulo všech osm členů posádky

Při pondělní nehodě amerického strategického bombardéru B-52 Stratofortress na Edwardsově letecké základně v Kalifornii zahynulo všech osm členů posádky. Letadlo po pádu shořelo a po zhlédnutí záběrů havárie bylo zjištěno, že nikdo nemohl přežít, uvedl podle agentury AP plukovník James Hayes.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

CNN: Vance věří, že Izrael podpoří dohodu mezi USA a Íránem i přes neshody

Viceprezident JD Vance sdělil CNN, že memorandum o porozumění mezi USA a Íránem má „asi jednu a půl stránky“ a popsal jej jako obecný rámec, jehož podrobnosti budou vypracovány během budoucích technických jednání. Věří, že Izrael nakonec novou dohodu mezi USA a Íránem podpoří, i když mezi Washingtonem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem přetrvávají neshody ohledně cesty k ukončení konfliktu. Dodal také, že mezinárodní jaderní inspektoři budou moci podle podmínek memoranda o porozumění s Teheránem opět vstoupit do Íránu.
před 5 hhodinami

Ukrajina otevřela první kapitoly přístupových rozhovorů s EU

Ukrajina oficiálně otevřela první kapitoly ve vyjednáváních o přistoupení do Evropské unie. Mezivládní konference se mohla uskutečnit poté, co Maďarsko po dvou letech zrušilo svou blokaci. Přístupová konference se konala v pondělí v Lucemburku, Ukrajinu na jednání zastupoval vicepremiér Taras Kačka. Večer má být zahájeno vyjednávání prvních kapitol i s Moldavskem.
před 11 hhodinami

Za žhářskými útoky proti Starmerovi stálo Rusko, píše BBC

Britský soud v pondělí uznal vinu dvojice mužů s vazbami na Ukrajinu za sérii požárů domů a automobilu spojených s premiérem Keirem Starmerem. Muži se podle soudu dopustili žhářského spiknutí s úmyslem poškodit majetek, píší tiskové agentury. Žhářské akce podle soudu organizoval neznámý rusky mluvící muž, britské úřady však neprokázaly, že by za útoky stála přímo Moskva. Web stanice BBC však píše, že podle jeho investigativní práce byly útoky součástí širší kampaně sabotáží a provokací, vedoucí až k Ruské federaci.
před 12 hhodinami

Polsko nedodalo Ukrajině stíhačky MiG-29, protože mu prý neposkytla své drony

Polsko doposud nedodalo Ukrajině své dosluhující bojové letouny MiG-29, protože mu neposkytla své dronové technologie. V polské rozhlasové stanici Radio Zet to řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk. O předání dalších letounů zemi bránící se ruské agresi se v Polsku mluvilo na přelomu loňského a letošního roku.
před 12 hhodinami

Zabránění návratu Orbána. Maďarští poslanci omezili funkční období premiérů

Maďarští poslanci v pondělí schválili ústavní dodatek, který umožní jednotlivým premiérům zastávat funkci šéfa vlády maximálně osm let. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž tento krok nyní znemožňuje případný návrat někdejšího ministerského předsedy Viktora Orbána, jenž zemi vládl mimo jiné posledních šestnáct let. Po letošních parlamentních volbách ho v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar. Ten už dříve přislíbil reformy a změnu systému.
před 13 hhodinami
Načítání...