Nejsilnějším zážitkem ve funkci velvyslance byly olomoucké tvarůžky, říká Schapiro

Nahrávám video

Česká diplomatická mise Andrewa Schapira se v pátek definitivně uzavře. Post amerického velvyslance v Praze zastával vystudovaný právník od roku 2014 a minimálně s výhledem do blízké budoucnosti to vypadá, že to byla zatím poslední podobná funkce. V Interview ČT24 Schapiro řekl, že se chce vrátit k právnické praxi ve Spojených státech. Ovšem spojení s Českou republikou si hodlá zachovat.

Politickou kariéru zatím odcházející americký diplomat neplánuje, ale rozhodně ji ani rezolutně neodmítá. „Je to nyní politicky velmi zajímavá doba. I když jsem byl soukromým právníkem, vždy jsem se zabýval politikou. Člověk nikdy neví… pokud nastane správná příležitost, možná se budu zabývat veřejným životem,“ nastínil.

Podle protokolu musí Andrew Schapiro v pátek, kdy se funkce oficiálně ujme nový americký prezident Donald Trump, opustit Českou republiku. Na ambasádě je proto balení v plném proudu, i když zatím má podle svých slov hotovo „jen napůl“.

Definitivní sbohem Česku ale Schapiro dát nehodlá a ani nemůže. Jeho rodina zůstane totiž až do léta v Praze, aby zde jeho dvě děti mohly dokončit školní rok. „Určitě budu cestovat mezi Prahou a Spojenými státy, i když musím začít novou práci.“

Schapiro: Chtěl jsem být sám sebou, i když to mohlo působit méně diplomaticky

Vzhledem k tomu, že Schapiro není kariérním diplomatem, musel si řadu věcí ohledně protokolu nastudovat. V ostře sledované funkci se přesto snažil zůstat sám sebou, i když připouští, že to občas mohlo působit trochu „nediplomaticky“. „Je důležité, aby byl člověk upřímný a říkal, co si myslí.“

Stojí si proto i za komentářem z dubna 2015 k účasti prezidenta Miloše Zemana na vojenské přehlídce v Moskvě. „Můj názor se nezměnil. Je důležité vyjádřit, co si vaše země myslí. Řekl bych to úplně stejně,“ vrátil se diplomat k události, která poznamenala jeho vztah se Zemanem a na určitou dobu měl kvůli ní na Hradě zavřené dveře.

  • Andrew Schapiro se ujal funkce velvyslance na konci září 2014. Mise v Praze byla jeho první diplomatickou zkušeností. S Českem ho pojí rodinná historie. Jeho matka Raya Czerner Schapirová pochází z Prahy, odkud v roce 1939 uprchla jako malá před nacisty.

Trumpovi bude fandit

Do diskuse o tom, kdo a kdy jej v sídle americké ambasády vystřídá, se nechtěl Schapiro pouštět. Výměna podle něj může trvat pět měsíců i rok. O svém možném nástupci prý žádné informace nemá. „Jenom to, co jsem četl. Nový prezident má právo vybrat, kohokoliv bude chtít. Myslím, že každý kandidát, kterého vybere, bude mít dobré stránky. Ať už to bude kdokoliv.“

Schapiro doufá, že se Donaldu Trumpovi podaří zacelit rány, které americká společnost utržila v tvrdé předvolební kampani. I když Hillary Clintonová získala o tři miliony hlasů víc, Trump se stal prezidentem po právu, protože jak Schapiro zdůrazňuje, podařilo se mu získat hlasy v důležitých státech. „Budu mu fandit, protože je teď i mým prezidentem.“

obrázek
Zdroj: ČT24

Andrew Schapiro hodnotil svou pražskou misi v rozhovoru se Světlanou Witowskou:

  • Jaký byl váš nejsilnější zážitek ve funkci velvyslance?
    „Vyzkoušel jsem olomoucké tvarůžky, a to je opravdu silný zážitek! Ale další věc jsou určitě lidé, které jsem tu potkal. Navštívil jsem české továrny i české vojáky v Afghánistánu. Na cestu do Afghánistánu nikdy nezapomenu.“

  • Jaká byla Vaše největší chyba ve funkci velvyslance?
    „Doufal jsem, že než se tu budu loučit, budu schopen hovořit česky. Něco říct umím, ale pokud bych musel začít znovu, zavřel bych se v místnosti s českými nahrávkami a knížkami a nevylezl bych ven, pokud bych opravdu neuměl česky.“

  • Nejste kariérní diplomat. Jak jste se na funkci připravoval před odjezdem do Česka
    „Existuje příprava, kterou dostanete od ministerstva. Je to velmi intenzivní a dobře udělané. Ale taky jsem si vždycky přál být sám sebou. Je důležité, aby byl člověk upřímný a říkal, co si myslí. To jsem si hned na začátku slíbil, takový jsem.“

  • Jaký je Váš vztah s prezidentem Zemanem?
    „Angličtina i čeština na to mají stejné slovo – ‚fajn'.“

  • Jaké to pro Vás bylo, když jste v roce 1983 poprvé navštívil Československo?
    „Bylo to jako sen, který se mi splnil. Pokaždé jsem viděl takovou krásu a potkal spoustu skvělých lidí… ale byl tu tenkrát i velký smutek.“

  • Jak moc se od té doby Česká republika změnila?
    „Bezprostředně po pádu komunismu to bylo, jako když vyletí špunt ze šampaňského. Ta energie byla neuvěřitelná. Teď se z vaší země stala normální, dospělá země. A myslím, že se už nemůže vrátit zpátky k systému, který měla… a z toho mám velkou radost.“

  • Co očekáváte od vlády Donalda Trumpa? Mohou být naše vztahy ještě lepší?
    „Doufám, že česko-americké vztahy se budou zlepšovat každým rokem a do budoucna se na tom nebude nic měnit.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico odchod šéfa resortu připustil. Výměna patrně nebude rychlá.
13:22Aktualizovánopřed 22 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 3 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 3 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...