Nejen Tymošenková či Kličko. Ukrajinu může vést i „čokoládový král“

Kyjev – Od včerejška mohou Ukrajinci navrhovat své kandidáty na prezidenta. Ambici nahradit sesazeného Viktora Janukovyče má však nejen jeho někdejší úhlavní nepřítelkyně Julija Tymošenková či opoziční předáci Kličko, Jaceňuk a Ťahnybok. Do boje o prezidentský úřad by se mohl pustit i vlivný podnikatel a poslanec Petro Porošenko. Novou hlavu státu má Ukrajina volit 25. května.

Říkají mu Čokoládový král. Místo ropy a těžkého strojírenství – jak je v tomto regionu zvykem – totiž pátý nejbohatší Ukrajinec přišel ke svému jmění, které časopis Forbes v březnu 2013 odhadl na 1,6 miliardy dolarů, díky podnikání v oboru cukrovinek.

Právě v souvislosti se svým byznysem vešel Petro Porošenko loni na podzim v širší mezinárodní známost. Když se mu chtěla Moskva pomstít za jeho silně proevropské postoje, stopl ruský hygienik na několik týdnů dovoz jeho výrobku Rošen. Mezi Ruskem a Ukrajinou se kvůli tomu rozhořela tzv. čokoládová válka; podle mnoha analytiků pouhý předstupeň Putinova nátlaku na Viktora Janukovyče, aby s EU nepodepisoval asociační dohodu.

Z barikád do vlády

Spory o dovoz cukrovinek ovšem mohou být jen lehkým předkrmem, pokud Porošenko stane v čele proevropsky orientované vlády, jak spekulují ukrajinská média. Své názory se totiž podnikatel nebál hájit na ulici, na kyjevské náměstí Nezávislosti chodil pravidelně. Byl osobně u několika potyček demonstrantů s těžkooděnci a neodradily ho granáty ani obušky.

Nahrávám video

O svých vizích Porošenko mluvil v pondělí se šéfkou unijní diplomacie Catherine Ashtonovou. „Vrátit Ukrajině demokracii, podepsat asociační dohodu, propustit politické vězně, obnovit spolupráci s Evropskou unií a Spojenými státy,“ vyjmenoval Porošenko prvotní úkoly, které leží před novým vedením země.

Porošenko by ale mohl zamířit ještě výš – třeba rovnou kandidovat na ukrajinského prezidenta. Zatím se však nerozhodl, kandidátku dosud nepodal. Ovšem, že o této kariéře nezařazený poslanec uvažuje, svědčí i událost z minulého víkendu. Tehdy se sám vzdal možnosti stát se předsedou ukrajinského parlamentu, kde by formálně zastupoval sesazeného prezidenta Janukovyče. Ve funkci zastupující hlavy státu by totiž jeho pozice v květnových volbách byla mnohem složitější.

Petro Porošenko a Vitalij Klyčko
Zdroj: Vyshinsky Denis/ČTK/ITAR-TASS

V prezidentské kampani by mu naopak mohl pomoct sledovaný televizní kanál Channel 5, který Porošenko vlastní. Už nyní ho podnikatel využívá k pravidelným vánočním vzkazům. „Věřte v mír. Větře v sebe. Věřte v naši Ukrajinu,“ nabádal své spoluobčany na konci předloňského roku.

UKRAJINSKÁ KRIZE NA WEBU ČT24.CZ:

Ruští vojáci se šikují na Krymu ZDE

Zeman: Janukovyč nesplnil slib, ať se nediví ZDE

Jednotky Berkut skončily ZDE

Janukovyčův plán: Postřílet demonstranty ZDE

Janukovyč se má zodpovídat před tribunálem ZDE

Dopad ukrajinské krize na české podniky ZDE

Kdo jiný než Tymošenková?

Přestože na Majdan Porošenko chodil, do premiéra či prezidenta vzešlého z lidu by měl daleko. Nejen, že ho od většiny Ukrajinců dělí miliardy hřiven na účtech, mrzet ho může i jeho vlastní minulost. Kvůli obvinění z braní úplatků musel Porošenko v roce 2007 opustit funkci tajemníka vlivného prezidentského poradního sboru Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). V té době byl rovněž kritizován za to, že v opakované privatizaci, kterou nařídila tehdejší premiérka Tymošenková, bránil zájmy některých oligarchů.

Opatrní jsou i znalci ukrajinské politiky. Například podle šéfa Ukrajinského institutu pro globální strategii Vadima Karasjova nemá miliardář Porošenko žádnou voličskou základnu. „Hodně lidí je skeptických k návratu Julie Tymošenkové do politiky, ale tady není žádný jiný politik, který by měl víc zkušeností než ona. To musíte chápat. Kdo místo ní?“ ptá se Karasjov.

Petro Porošenko

48letý podnikatel pochází z Oděského regionu. Diplom z ekonomie má z kyjevské státní univerzity, později si dodělal i doktorát z práv. V minulosti šéfoval radě národní banky, ministerstvu obchodu i ukrajinské diplomacii. S manželkou Marinou mají čtyři děti – dvě dívky a dva chlapce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Íránci se v Teheránu loučí s Chameneím, spílají USA a Izraeli

Davy Íránců se v sobotu za přísných bezpečnostních opatření začaly v Teheránu loučit s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, jehož zabily 28. února americko-izraelské útoky na íránskou metropoli. Mnozí podle agentury AP skandovali „Smrt Americe a Smrt Izraeli“, a to právě v den, kdy Spojené státy slaví 250. výročí nezávislosti. Chameneího státní pohřeb má trvat šest dnů, z toho tři dny v Teheránu.
07:30Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Sjezd AfD potvrdil dosavadní vedení, provázejí ho demonstrace

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Na 31 tisíc jich podle policie protestuje v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica, podle odhadů bude neplatné

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Referendum potrvá do deseti hodin večer. Aby bylo platné, musí hlasovat většina oprávněných voličů. Účast se však nyní odhaduje na patnáct až 25 procent.
před 10 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 12 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 14 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Evropský pohled