Jednotky Berkut rozpuštěny, na Majdanu se představí nová vláda

Kyjev – Prozatímní ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov podepsal výnos o rozpuštění pohotovostních jednotek Berkut. Ty minulý týden tvrdě zasáhly proti demonstrantům na kyjevském náměstí Nezávislosti. Avakov to oznámil na svém facebookovém účtu. Demonstranti se mezitím dohodli s vůdci politických stran, že už ve středu večer na Majdanu představí novou vládu. Podle dohody bude prý několik resortů svěřeno zástupcům veřejnosti.

Komanda Berkut se při demonstracích v ukrajinské metropoli stala symbolem násilností, které si vyžádaly přes osmdesát mrtvých (více zde). Avakov bez dalších podrobností napsal, že jednotky podléhající ministerstvu vnitra budou „likvidovány“.

Organizace, která v systému ukrajinských bezpečnostních složek nahradila dřívější sovětský OMON, má centrály ve všech ukrajinských oblastech a větších městech. Bojovníci Berkutu měli na Ukrajině špatnou pověst už před poslední vlnou nepokojů, často byli zapleteni do vydírání, únosů, mučení a krytí volebních podvodů.

Na západě Ukrajiny se během nepokojů desítky těžkooděnců z jednotek Berkut daly na stranu povstalců, ve Lvově se dokonce v minulých dnech na kolenou omlouvali za krvavé represe v Kyjevě. Na východě Ukrajiny jsou naopak bojovníci Berkutu oslavováni jako hrdinové a ochránci veřejného pořádku.

Zda budou velitelé Berkutu v ruskojazyčných regionech výnos Avakova respektovat, není zatím jasné. Třeba na Krymu sílí volání po uspořádání regionálního referenda, které by mělo rozhodnout o tom, zda má poloostrov být i nadále součástí Ukrajiny, připojit se k Rusku či vyhlásit nezávislost (o separatistických tendencích čtěte zde).

Noví ministři předstoupí před Majdan

Termín, kdy bude představena nová ukrajinská vláda, se v posledních hodinách a dnech několikrát měnil. Poslední dohoda zní, že kabinet, který by měl zemi vést do květnových prezidentských voleb, předstoupí před obyvatelstvo dnes večer. Ceremoniál by měl na náměstí Nezávislosti začít v 18:00 SEČ.

Zda se datum a čas podaří dodržet, ale není jasné. Jednání o vytvoření koalice pokračovala v kuloárech ukrajinského parlamentu dlouho do noci a podle pozorovatelů se sestavování vlády komplikuje. Strany Vlast, UDAR a Svoboda se snaží získat do svých řad nezařazené poslance. Těch je po rozpadu bývalé vládní Strany regionů ve sněmovně nezvykle mnoho – podle agentury ITAR-TASS až 225, tedy polovina celkového počtu.

Opoziční lídr Arsenij Jaceňuk, který je jedním z hlavních kandidátů na ukrajinského premiéra, shrnul vládní program do pěti bodů:

  • stabilizace finanční a politické situace v zemi
  • uzavření smlouvy s Mezinárodním měnovým fondem
  • vyšetření zločinů spáchaných při útocích proti demonstrantům
  • reforma ministerstva vnitra
  • podpis asociační smlouvy s Evropskou unií

Jaceňuk nicméně konstatoval, že vzhledem k potřebě zavést bolestivé reformy bude nový kabinet „kabinetem sebevrahů“.

Parlament údajně počítá s tím, že všichni členové nové vlády budou muset projít lustrací. Jak by mohly tyto prověrky vypadat, už demonstranti z Majdanu naznačili. Požadují například, aby se členem kabinetu nestal nikdo ze stovky nejbohatších Ukrajinců, nikdo z nejvýše postavených úředníků dosavadního režimu či spolupracovníků bývalého prezidenta Janukovyče. „To je maximální vyjádření nedůvěry vůči politické scéně, která zemi řídila,“ hodnotí podmínky redaktorka Lidových novin Petra Procházková.

„Na Majdanu mě zaskočila organizovanost. Já jsem si myslela, že to bude něco, co jsem zažila v Egyptě, kdy celé lidové povstání provázel chaos a kriminalita. To v Kyjevě určitě nebylo, tam panovala dost velká disciplína,“ říká redaktorka LN Petra Procházková.

Za důkaz této hluboké nedůvěry lze považovat i to, že demonstranti jsou připraveni tábořit na kyjevském centrálním náměstí až do léta. Oznámil to jejich zástupce Volodymyr Lanovoj. „Dokud nebude zvolen nový prezident, dokud nezasedne nový parlament a vláda, ti lidé tam budou stát,“ prohlásil. Mnozí z nich prý nedůvěřují ani nové politické garnituře, kterou zosobňují Vitalij Kličko a Julija Tymošenková.

Nového prezidenta si Ukrajinci zvolí 25. května, datum předčasných parlamentních voleb ještě stanoveno nebylo. Podle médií jsou ve hře dva termíny – červen nebo říjen.

Strana UDAR pak navrhla, aby v každém ministerstvu vznikla „rada veřejnosti“, jejíž delegát by měl být nominován do funkce náměstka ministra. Rada Majdanu – orgán složený ze zástupců demonstrantů – rovněž jmenovala tříčlenný výbor, který má napříště o klíčových otázkách státní správy jednat s politickými stranami.

Podle informací z parlamentních kruhů je horkým favoritem na post dočasného ukrajinského premiéra zástupce strany Vlast, bývalý šéf parlamentu a ministr Arsenij Jaceňuk. Napsal to list Ukrajinská pravda. Vůdce hnutí UDAR Vitalij Kličko ani šéfka strany Vlast Julija Tymošenková o funkci předsedy vlády zájem nemají. V úvahu údajně připadá i podnikatel a nezávislý poslanec Petro Porošenko, ke své kandidatuře se však nevyjádřil.

UKRAJINSKÁ KRIZE NA WEBU ČT24.CZ:

Ruští vojáci se šikují na Krymu ZDE

Zeman: Janukovyč nesplnil slib, ať se nediví ZDE

Čokoládový král prezidentem? ZDE

Janukovyčův plán: Postřílet demonstranty ZDE

Janukovyč se má zodpovídat před tribunálem ZDE

Dopad ukrajinské krize na české podniky ZDE

Janukovyč zmizel

Protesty proti režimu prorusky orientovaného prezidenta Viktora Janukovyče zmítají Ukrajinou už tři měsíce. Vypukly poté, co Janukovyč odmítl v listopadu podepsat asociační dohodu s Evropskou unií a naopak se rozhodl pro bližší příklon k Rusku, které poskytlo půjčku na záchranu ukrajinských financí (čtěte víc).

Viktor Janukovyč
Zdroj: ČTK/AP/Efrem Lukatsky

Minulý týden bylo při pouličních bitvách mezi protivládními demonstranty a policií v centru Kyjeva zabito nejméně 88 lidí. Janukovyč v pátek uprchl z Kyjeva a parlament ho v sobotu zbavil funkce. Nové úřady na Janukovyče vydaly zatykač kvůli podezření z podílu na hromadných vraždách civilistů.

Sesazený prezident o sobě dal naposledy vědět v sobotu; ještě v neděli byl prý viděn na Krymu. Od té doby není známo, kde se bývalá hlava státu skrývá. Poslanci už schválili usnesení, podle něhož by se měl Janukovyč za krveprolití z minulého týdne zpovídat před mezinárodním trestním tribunálem (čtěte víc).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
07:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sjezd AfD potvrdil dosavadní vedení, provázejí ho demonstrace

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Asi 25 tisíc jich protestuje v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica, podle odhadů bude neplatné

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Referendum potrvá do deseti hodin večer. Aby bylo platné, musí hlasovat většina oprávněných voličů. Účast se však nyní odhaduje na patnáct až 25 procent.
před 7 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 8 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 10 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled