Řecká vláda čelí ostré kritice. Obyvatelé sužovaní rozsáhlými požáry jí vyčítají, že na vážnou situaci v oblastech východně od Atén zareagovala se zpožděním. Místní si stěžují, že je před nebezpečím nikdo včas nevaroval. Mrtvých už je podle úřadů víc než osmdesát, desítky dalších lidí se pohřešují. Ve zdevastované Rafině točila zpravodajka ČT Dana Zlatohlávková.
„Oheň tu polykal domy po stovkách,“ vylíčila dramatické události v Rafině zpravodajka ČT Dana Zlatohlávková. Podle starosty shořel v obci každý čtvrtý dům, polovina zbývajících je poškozená.
Se zemí srovnal živel i obchod s domácími potřebami Harisise Mitsise. Rodinný podnik spravoval 20 let, nezbylo mu nic. Pojištěný nebyl, co bude dál, neví. Čeká, jestli a jak mu pomůže vláda. „Bude hodně těžké to obnovit, uvidíme,“ říká ve chvílích, kdy je schopen v sobě vydolovat alespoň trochu optimismu.
K troskám domu dorazili zástupci z aténské obchodní komory. Slíbili to, co Harisis Mitsis potřebuje nejvíc – peníze. Jak konkrétně bude pomoc vypadat, není zatím jasné. „Čím dřív začnou malé obchody zase fungovat, tím dřív se věci vrátí do normálu,“ konstatoval George Zikopulos z obchodní komory.
Na druhé straně města zůstaly některé domy ušetřeny. Jeden z nich patří Antee Kottikové. Na noc, kdy sledovala valící se zeď plamenů a kouře, nezapomene. „Báli jsme se. Vyšli jsme i se sousedy ven a čekali jsme, až přiletí letadla hasit,“ popsala osudnou noc obyvatelka Rafiny, která nakonec sbalila jen to nejnutnější a odjela ke známým.
Kde byli hasiči? táží se pozůstalí
Vláda schytává z mnoha stran kritiku za pomalou reakci. V místě neštěstí si ji osobně vyslechl ministr obrany Panos Kammenos. „Nikdo nikoho nevaroval. Kde byli hasiči? Nikdo tu nebyl! Nechali jste nás tu napospas,“ křičela na něj jedna z obyvatelek sousední Mati.
Kammenos nařčení odmítá. Ke katastrofě podle něj přispěla i nelegální výstavba, která blokovala únikové cesty. Spáleniště stále prohledávají záchranáři. Těla, která objeví, svážejí do aténské univerzitní laboratoře, kam se rovněž sjíždějí pozůstalí.
„Prostě chceme tetu najít, už nic víc,“ sdělil Asotov Kostojan, synovec jedné z pohřešovaných žen. Identifikace pomocí zubních karet a DNA ale bude trvat dlouho, stejně jako obnova míst, která pohltil oheň.
