Navždy spolu. Letenka na Mars je k mání, ale jen jednosměrná

Haag - Nizozemská organizace plánuje jedinečný projekt. Hodlá předstihnout NASA a vyslat lidi na Mars. Raketa s prvními čtyřmi osobami by měla Zemi opustit už v roce 2022. Lístek je sice jednosměrný, zájemců je ale stejně nespočet. Nadace chce projektem Mars One pomoci světovému výzkumu a současně splnit sen řady lidí - většinou vědců a nadšenců. Ti by měli žít na rudé planetě ve speciální kapsli. Projekt by měl vyjít zhruba na 100 miliard korun. Přihlásit se na misi můžete ZDE.

Zájemce o pobyt na rudé planetě čeká mnohaletý výcvik

Lidé, kteří mají o výpravu na Mars zájem, se musejí připravit na to, že se již domů nikdy nevrátí. Projít také musí sedmiletým výcvikem. Kandidátů, kteří se mají možnost přihlásit do konce letošního srpna, jsou desetitisíce. „To, proč tam chci jet, je kombinace mnoha věcí. Vždycky mě zajímal vesmír a je to můj životní sen, vydat se do volného prostoru a vidět odtamtud Zemi,“ prohlásil student kulturní antropologie Wim Dijkshoorn.

„Někteří lidé mi říkali, že tímto krokem spáchám 'společenskou sebevraždu'. Nedělám to ale proto, že bych neměl rád život na Zemi. Je to o příležitosti pracovat na jiné planetě pro novou komunitu. Baví mě cestovat a vidět různé nové věci. Mars je další krok,“ prohlásil Dijkshoorn.

Projekt s příznačným názvem Mars One by měl odstartovat už za tři roky, kdy by se k rudé planetě měla vydat raketa s prvním technickým vybavením. V roce 2018 by mělo být určeno nejlepší místo k usídlení. Od teď za deset let by pak měli na povrchu stanout první lidé. „Nejde tady jen o celou řadu technických projektů, kterým by taková mise pomohla. Přínos by to mohlo mít třeba i pro behaviorální výzkum - koneckonců - celkem by tam mohlo být až 40 lidí, kteří tam už zůstanou navždy spolu,“ konstatovala profesorka Jennifer L. Hereková.

Povrch Marsu
Zdroj: ČT24

Nejvíc zájemců o takovou cestu je ze Spojených států, Číny a Velké Británie. Přihlášky ale dorazily i třeba z Ruska, Brazílie nebo Indie - celkem ze 120 zemí. „Když to vysvětluju své rodině a svým známým, tak moje rozhodnutí nedokážou pochopit. Na druhou stranu to respektují a věří, že si tak splním svůj sen a že se mi třeba povede i něco změnit,“ podotkl Dijkshoorn.

Bas Lansdorp, zakladatel projektu Mars One:

„Škála těch lidí, kteří se nám hlásí, je neuvěřitelně pestrá. Jsou z mnoha zemí, mnoha profesí, muži i ženy… vlastně víc žen. Různý věk, různé důvody. Je to velmi zajímavé a inspirativní.“

Celý projekt by měl vyjít asi na pět miliard dolarů (asi sto miliard korun). Peníze chtějí organizátoři sehnat od různých nadací, které by se chtěly do v první řadě výzkumného programu zapojit.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA oznámily novou sérii úderů na Írán jako odvetu za padlé americké vojáky

Spojené státy v noci ze soboty na neděli zahájily novou sérii úderů na Írán. Oznámilo to oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Chtějí tím potrestat Teherán za smrt dvou amerických vojáků v Jordánsku, kteří zemřeli při pátečních íránských útocích.
01:20Aktualizovánopřed 54 mminutami

Ruské údery na Kyjev si vyžádaly nejméně jednu oběť a pět zraněných

Nejméně jednu oběť a pět zraněných si vyžádaly ruské noční údery na Kyjev, informovala vojenská správa metropole. Starosta města Vitalij Klyčko již dříve oznámil, že byl zasažen vícepodlažní obytný dům a na místě zasahují záchranáři. Podle ruské verze stanice BBC jsou hlášeny údery v nejméně pěti kyjevských čtvrtích.
před 1 hhodinou

V Miami zadrželi bratry Tateovy, v Británii oba čelí novým obviněním

Britsko-americký influencer Andrew Tate a jeho bratr Tristan byli v noci na neděli zadrženi federálními úřady v Miami. Informovala o tom agentura AP. Britská prokuratura již požádala o vydání bratrů kvůli obvinění ze znásilnění a obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování. Bratři se měli z těchto činů provinit v období od července 2010 do srpna 2017.
před 2 hhodinami

Írán i Kuvajt hlásí útoky na klíčová odsolovací zařízení

Americké oblastní velitelství na Blízkém východě (CENTCOM) podniklo další vlnu úderů na Írán, její ukončení oznámilo v sobotu brzy ráno. Šlo již o sedmou noc útoků v řadě. Americká armáda údajně zasáhla vojenskou infrastrukturu a armádní cíle. Íránská média mluví o třech obětech v provincii Hormozgán na jihu země. Íránské údery na ropné zařízení v Kuvajtu si pak vyžádaly zraněné a způsobily rozsáhlé škody, oznámila státní ropná společnost. Terčem v Íránu i Kuvajtu se stala mimo jiné také klíčová odsolovací zařízení.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán pozastavil plnění závazků z memoranda s USA. Podle Chameneího je podpis Trumpa bezcenný

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí tvrdí, že podpis amerického prezidenta Donalda Trumpa je bezcenný. Podle něj USA opakovaně porušily své závazky z memoranda o porozumění s Íránem. O písemném prohlášení nástupce dlouholetého duchovního vůdce Alího Chameneího, kterého v únoru zabil izraelský útok, informovala agentura Reuters. Teherán v sobotu pozastavil naplňování svých závazků z dohody, která měla být zásadním krokem na cestě k míru ve válce vyvolané USA a Izraelem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozsáhlý požár na jihu Norska stále není plně pod kontrolou

Rozsáhlý požár ve městě Drammen na jihu Norska, který podle dosavadních odhadů zničil více než sto bytových jednotek, stále není plně pod kontrolou, informoval v sobotu večer na internetu list Aftenposten. Podle norských médií je to nejrozsáhlejší požár v obytné oblasti v zemi od druhé světové války.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA chystají granty pro spojence hnutí MAGA v Evropě i ve světě, píše FT

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chystá sérii grantů pro organizace v Evropě i v dalších částech světa, které mají podpořit spojence hnutí MAGA (Udělejme Ameriku opět skvělou), uvedl list Financial Times, který píše o dramatické změně priorit americké zahraniční pomoci.
před 8 hhodinami

Maďarský prezident podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho mandát

Maďarský prezident Tamás Sulyok podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát, informovaly agentury MTI a Reuters. Ústavní novelu s deklarovaným záměrem „obnovit demokracii založenou na právním státě“ schválil parlament v pondělí. Hlava státu navzdory podpisu vyjádřila přesvědčení, že novela poškozuje fungování právního státu v Maďarsku. Prezidentských povinností se má od pondělí prozatímně ujmout předsedkyně parlamentu Ágnes Forsthofferová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.