Nástupkyní Merkelové v čele CDU se stala Annegret Krampová-Karrenbauerová

Nahrávám video

Novou předsedkyní německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) zvolili delegáti stranického sjezdu Annegret Krampovou-Karrenbauerovou. Dosavadní generální tajemnice strany a bývalá ministerská předsedkyně Sárska vystřídá v čele strany po osmnácti letech kancléřku Angelu Merkelovou.

Krampová-Karrenbauerová získala v druhém kole 517 z 999 hlasů. O post předsedy se v něm utkala s bývalým šéfem poslanců CDU/CSU Friedrichem Merzem, který dostal 482 hlasů. Už v prvním kole vypadl ministr zdravotnictví Jens Spahn. O post šéfa CDU se od roku 1971 poprvé ucházel víc než jen jeden kandidát.

„Volbu přijímám a děkuji za důvěru,“ řekla bezprostředně po zvolení Krampová-Karrenbauerová delegátům, kteří ji odměnili potleskem vestoje. Jednu z prvních gratulací přijala z rukou kancléřky Angely Merkelové, která měla z volby viditelně radost. Dopředu sice neřekla, koho podporuje, ale všeobecně se předpokládalo, že je to právě Krampová-Karrenbauerová.

Krampová-Karrenbauerová poděkovala Merzovi i Spahnovi za férovou volební kampaň. Věří, že se budou ve straně nadále angažovat. Merz zase straníky vyzval, aby novou předsedkyni plně podporovali. Po jednotě strany, kterou volba podle pozorovatelů do jisté míry narušila, volá také Krampová-Karrenbauerová.

„Její vítězství bylo velmi těsné. Ty delegáty, kteří pro ni hlasovali, přesvědčila svými politickými zkušenostmi, úspěšným působením v Sársku, charakterem klidné političky schopné dosahovat kompromisů. Delegáti, se kterými jsme mluvil, zmiňovali také to, že je schopná lovit voliče jak napravo od CDU, tak hlavně také nalevo, v čemž by v jejich očích nebyl tak úspěšný Friedrich Merz,“ dodal zpravodaj ČT v Německu Václav Černohorský.

Nová šéfka má blízko k Merkelové, ale je konzervativnější

Šestapadesátiletá Krampová-Karrenbauerová bývá pro svůj pragmatismus a klidný politický styl přirovnávána k dosavadní předsedkyni strany Merkelové. Očekává se proto, že CDU sice dá své rysy, ale nepovede ji zásadně jiným směrem než Merkelová.

Krampová-Karrenbauerová v pátek na sjezdu důrazně odmítla, že by byla kopií kancléřky s tím, že je svébytnou političkou, která má vlastní představy o dalším vývoji strany. Patří mezi ně třeba větší důraz na vnitrostranické debaty. S ohledem na nedávný rusko-ukrajinský střet v Azovském moři také uvedla, že je třeba přehodnotit projekt plynovodu Nord Stream 2. 

Bývalá ministerská předsedkyně spolkové země Sársko, která ještě loni v zemských volbách získala přes 40 procent hlasů, neprosazuje návrat k pravicovější a konzervativnější politice takovým způsobem, jako dvojice jejích protikandidátů. Zastává spíše středovou politiku. Je ale pro přísnější migrační politiku a odmítá také sňatky homosexuálů.

„Krampová-Karrenbauerová nejvíc ze všech tří kandidátů zmiňovala křesťanské hodnoty, v některých věcech je konzervativnější než Merkelová, takže to by mohl být způsob, jak natáhnout ruku do té druhé části CDU,“ podotkl zpravodaj ČT Černohorský. 

Očekává se, že vítězství Krampové-Karrenbauerové bude mít stabilizující vliv na vládní koalici CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD), která by v případě úspěchu Merze podle mnohých nemusela vydržet. Krampové-Karrenbauerové už gratulovali předseda CSU Horst Seehofer a šéfka SPD Andrea Nahlesová, kteří se těší na dobrou spolupráci.

Taková by podle pozorovatelů měla být i spolupráce s Merkelovou, která chce až do roku 2021 zůstat kancléřkou. Krampová-Karrenbauerová nikdy neměla osobní spory s dnešní kancléřkou tak jako Merz, kterého v roce 2002 Merkelová k jeho nevůli vystřídala jako šéfa poslanců CDU/CSU. Podle mnohých jí to nikdy nezapomněl.

CDU si zvolila také místopředsedy

Němečtí křesťanští demokraté si v pátek zvolili také pětici místopředsedů. Jsou jimi hesenský ministerský předseda Volker Bouffier, ministryně zemědělství Julia Klöcknerová, premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, ministr vnitra Bádenska-Württemberska Thomas Strobl a spolková ministryně obrany Ursula von der Leyenová.

Politička, které se zkráceně přezdívá AKK, se narodila 9. srpna 1962 ve Völklingenu. Pochází z katolické rodiny. Studovala právo a politologii na univerzitě v Trevíru a na Sárské univerzitě. V roce 1990 získala magisterský titul v oboru politologie. 

Do CDU vstoupila v roce 1981, od roku 2010 je členkou předsednictva strany. Od září 1999 do března 2018 byla členkou sárského parlamentu, v letech 2000 až 2011 postupně zastávala post sárské ministryně vnitra, vzdělání a kultury a práce a sociálních věcí. Od roku 2011 až do letošního února byla sárskou ministerskou předsedkyní.

Poté Krampová-Karrenbauerová zastávala post generální tajemnice CDU, když ji do funkce zvolilo 98,9 procenta delegátů. V roce 2016 obdržela nejvyšší francouzské státní vyznamenání Řád čestné legie. 

Krampová-Karrenbauerová je vdaná a má tři děti.

Annegret Krampová-Karrenbauerová
Zdroj: Reuters/Ralph Orlowski

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
12:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko převzalo první stíhačky F-35

Polské ozbrojené síly oficiálně převzaly své první stíhací letouny F-35. Slavnostního ceremoniálu na základně v Lasku se účastnili představitelé vlády a zástupci armády. Jde o významný krok pro modernizaci polské armády a posílení závazků Varšavy vůči NATO. Stíhačky F-35 má od USA objednané i Česko.
před 1 hhodinou

Kuba se noří do tmy. Místní sužují dlouhé blackouty, vedra i nedostatek paliv

Po měsících blokády na dodávky ropy čelí Kuba hluboké energetické krizi. Výpadky elektřiny trvají až dvacet hodin denně, ochromují dopravu, zásobování i běžný život obyvatel. Ceny základních komodit stále rostou a situaci dále zhoršují vysoké teploty a vlhkost. Rostoucí nespokojenost obyvatel se projevuje i protesty kvůli neúnosné situaci na ostrově.
před 1 hhodinou

Kyjev požádá spojence o miliardy dolarů, aby upevnil převahu ve válce, píše Politico

Ukrajina příští týden požádá své spojence o dvacet miliard dolarů (417,9 miliardy korun), aby si mohla upevnit dočasnou převahu na bojišti ve válce s Ruskem, řekl serveru Politico nejmenovaný ukrajinský bezpečnostní činitel.
před 2 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.
05:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 3 hhodinami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 4 hhodinami
Načítání...