New York – Botanikům se podařilo úspěšné uvést v praxi novinku, která jim od ledna výrazně ulehčuje práci při zkoumání a popisu nových rostliných druhů. S novým rokem se už totiž nemusí při popisu nového objevu nutně odkazovat na krkolomnou latinu, ale charakteristiku pořídit klidně v angličtině. Podle vědců jde o důležitější povolení, než by se čekalo. Práci s novými druhy rostlin výrazně zjednoduší a umožní vyměnit tlusté herbáře za moderní technologie, pro které byla latina nepoužitelná. Nyní s touto možností botanici slaví první úspěch – premiérovou charakteristikou v angličtině se pyšní rostlina Brunfelsia plowmaniana, jejíž popis se opírá výhradně o analýzu DNA.
Brunfelsia plowmaniana roste v Andách na západním pobřeží Jižní Ameriky. Tato nenápadná rostlina s fialovými květy se dostane do dějin botaniky. O její zařazení mezi samostatné druhy rozhodly až testy DNA. Do atlasů rostlin se tak zapíše jako první druh s popisem v angličtině, který se opírá výhradně o DNA analýzu. Umožnila to nová pravidla přijatá na posledním Mezinárodním botanickém kongresu. Od letošního roku už se botanici nemusejí pachtit s krkolomnými popisy rostlin, řas a hub v latině. Samotný název v latině zůstává, diagnózu neboli popis je ale možné pořídit i anglicky.
Řešení na první pohled malicherného problému s neochotou používat krkolomný jazyk je ale podle vědců navýsost důležité. „Bez požadavku na popis v latině už nemusíme procházet tím procesem blábolení při vymýšlení nové terminologie,“ přiznává Michael Nee z newyorské botanické zahrady.
Nejde ale pouze o usnadnění práce pro botaniky. Konec latiny znamená novou éru v určování rostlin. Do popředí se dostává nejnovější diagnostická metoda – takzvaný DNA barcoding. Její základní myšlenkou je, že každý biologický druh obsahuje v genomu krátkou sekvenci, která je pro něj naprosto unikátní. Vědci analyzovali vzorky obou brunfelsií a pomocí sekvencování DNA zjistili, že jejich dědičná informace se liší.
Dosud nemohli tento výsledek k inventarizaci nového druhu použít, protože latina moderní vědu a DNA nezná. „Dřív jste museli vymýšlet nové názvy nebo hledat slova, která by alespoň částečně pasovala. To už neplatí. Velký průlom ale je, že dnes můžete říct, že tento druh je jiný než tento druh, protože se jejich molekula DNA v určitých bodech odlišuje,“ dodal Nee.
Loňský kongres přišel ještě s jednou novinkou, která svět botaniky dál posunuje od herbářů směrem k moderním technologiím. Publikace nového druhu už nemusí být jen v tištěné podobě. Dnes stačí nové jméno a diagnózu zveřejnit on-line. Podle Michaela Neea je to další krok ke zrychlení práce při inventarizaci rostlinných druhů. Moderním technologiím v laboratořích pomáhá taky boom práce v terénu. Sám Nee strávil 27 let v Andách. Katalogizoval 60 nových druhů, včetně Brunfelsie plowmaniany, a v jeho inventáři na analýzu a možné objevení stále čeká na 20 tisíc vzorků. S novými pravidly by to mohl stihnout dřív, než ve volné přírodě vyhynou.
