Hongkong/Brusel/Washington – Nová odhalení o sledování internetové komunikace v rámci tajného amerického protiteroristického programu PRISM slíbil v exkluzivním rozhovoru pro list South China Morning Post Edward Snowden. Bývalý technik amerických tajných služeb, který v britském listu The Guardian o tomto programu informoval, v interview také popřel, že by byl zrádce své vlasti. Skandál také oživil zájem amerických čtenářů o Orwellův román 1984.
„Nejsem ani zrádce, ani hrdina. Jsem Američan,“ uvedl Snowden a vyjádřil přání zůstat v Hongkongu a podrobit se případnému rozhodnutí místních soudů ohledně svého dalšího osudu. „Lidé, kteří si myslí, že jsem udělal chybu, když jsem si vybral Hongkong, nepochopili mé záměry. Nejsem tu, abych se skrýval před spravedlností; jsem tu, abych odhaloval kriminální činnost,“ prohlásil Snowden v prvním rozhovoru od pondělního odchodu z hongkongského hotelu. Pod „kriminální činností“ měl na mysli praktiky amerických tajných služeb při monitorování internetové komunikace.
Snowden v rozhovoru připustil, že se neodvážil kontaktovat své blízké a že mu jejich osud dělá starosti. Obává se hlavně tlaku americké kriminální ústředny FBI, kterému jsou prý nejspíše vystaveni. Měl údajně několik příležitostí z Hongkongu odcestovat, ale hodlá zde prý zůstat a bojovat u místních soudů s případnou americkou žádostí o vydání do vlasti k trestnímu stíhání. Místní justici důvěřuje, ačkoliv se z hodnověrného zdroje doslechl, že se USA snaží úřady v Hongkongu zastrašit. „Mým záměrem je požádat soudy a lid Hongkongu, aby rozhodl o mém osudu,“ řekl.
Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování úniku informací, nicméně o Snowdenovo vydání dosud nepožádalo. Podle právníků by mu ve vlasti mohl hrozit trest až desítek let ve vězení.
Bývalý zaměstnanec CIA a NSA Edward Snowden v britském listu The Guardian vyzradil tajný americký protiteroristický program PRISM, spočívající v rozsáhlém špehování internetové komunikace. Jeho čin mu získal globální slávu i proklínání, někteří američtí kongresmani jej již označili za zrádce, či dokonce velezrádce. Devětadvacetiletý Snowden ale tvrdí, že tím nechtěl vlasti uškodit, ale naopak otevřít oči Američanům, aby věděli, co jejich vláda podniká.
Snowden v Kongresu žádné pochopení nenašel. Šéf Sněmovny reprezentantů John Boehner jej označil za zrádce, za velezradu jeho skutek považuje i předsedkyně senátního výboru pro zpravodajské služby Dianne Feinsteinová.
Snowden je zřejmě stále v Hongkongu
Snowden byl naposledy viděn v Hongkongu, když se odhlašoval z hotelu. Podle rozhlasové stanice RTHK je v kontaktu s organizacemi na ochranu občanských práv a chce se z Hongkongu bránit proti případné americké žalobě a žádosti o vydání.
Média nadále spekulují, kam by se mohl uchýlit, aby se vyhnul případnému vydání do USA, pokud o to Washington požádá. Pokud je v Hongkongu, prakticky mu nic nebrání, aby odcestoval jinam. Zatím totiž nebyl z ničeho obviněn. Podle expertů by měl ale Hongkong co nejdřív opustit, pokud tak už neučinil. Místní soudnictví je totiž v takových případech vstřícné vůči USA. Velkou neznámou by byla v takovém případě role Číny. Ačkoli má Hongkong značnou míru autonomie, přesto je podřízen Pekingu a ten by mohl vetovat jakékoli rozhodnutí místního soudu.
Hongkong až dosud ke Snowdenově případu nezaujal žádné stanovisko a místní představitelé na dotazy novinářů zarputile mlčí.
Program PRISM podle přiznání amerických úřadů shromažďuje data z internetového provozu s pomocí přímého přístupu na servery velkých internetových firem. Americké špionážní služby se přitom prý zaměřují na komunikaci mimo území USA a nesledují internetovou komunikaci amerických občanů. Program podle ujištění americké vlády nevybočuje z rámce amerických zákonů. Redingová chce vysvětlit, zda terčem sledování se stali lidé ze států EU, jak široký mají americké špionážní služby přístup k jejich datům a jak se mohou občané a firmy ze zemí EU proti monitorování své privátní korespondence bránit.
Šéf NSA: Díky programu jsme odvrátili desítky potenciálních teroristických útoků
Šéf americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) generál Keith Alexandr dnes členy amerického Senátu za zavřenými dveřmi přesvědčoval, že tajné programy monitorování telefonických hovorů a internetových dat pomohly odvrátit „desítky“ potenciálních teroristických útoků.
Snowden tvrdil, že agentura od roku 2009 pronikala do stovek počítačů v Hongkongu a Číně - hlavně politiků, podnikatelů i studentů - a celkový počet hackerských operací prý přesahoval 61 000. „Pronikali jsme do síťových pevností, jako jsou velké internetové servery, což nám dávalo přístup ke komunikaci statisíců počítačů, aniž bychom museli proniknout do každého z nich zvlášť,“ řekl. NSA se zdržela vyjádření k těmto nařčením, nicméně generál Alexandr vzdal hold „vládním zaměstnancům“, kteří „postupují v souladu se zákonem, respektují dozor, ochranu občanských svobod, soukromí a každý den dbají o bezpečí naší vlasti“.
Vůči pracovníkům, kteří jsou podobně jako Snowden tajnými službami najati a nejsou jejich zaměstnanci, šéf NSA naopak navrhl do budoucna přísnější postup. Agentura bude podle Alexandra muset důkladně přehodnotit dohled nad těmito lidmi a znemožnit jim vyzrazení tajných informací.
Redingová chce od USA vysvětlení
Podezření, že se americké úřady v rámci tajného protiteroristického programu PRISM dostaly k velkému objemu citlivých dat o občanech států Evropské unie, vyslovila eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová. Vyzvala amerického ministra spravedlnosti Erika Holdera, aby jí shromažďování osobních dat v rámci programu vysvětlil. „Žádám vás, abyste vysvětlil a objasnil program PRISM a další programy, které shromažďují a vyhledávají (osobní) data, jakož i zákony, které takové programy povolují,“ píše eurokomisařka Holderovi. Podle dřívějších zpráv se s ním setká v pátek na ministerské schůzce v Dublinu.
Brusel se řadu let snaží získat v USA vysvětlení, jak se mohou americké zákony přijaté po teroristických útocích v září 2001 týkat evropských občanů. Evropský parlament se proti sdílení citlivých dat s USA staví. Od roku 2011 se EU snaží dojednat s USA metodu ochrany citlivých dat, která by přístup amerických úřadů omezila. Jednání se ale zadrhlo kvůli nejasnostem ohledně toho, jaká práva mají Evropané na území Spojených států.
Sněmovna reprezentantů jednala o kauze PRISM, Putin se tajných služeb zastal
Poslanci Sněmovny reprezentantů během úterního slyšení zjišťovali detaily o sledování internetového provozu a telefonních hovorů od vedení Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), od vedoucích představitelů špionážních služeb a právních expertů.
Kongres je pravidelně prostřednictvím výboru pro kontrolu špionážních služeb informován o protiteroristických monitorovacích programech. Rozsah nynější aféry kolem programu PRISM a zděšení amerických spojenců nad možným útokem na soukromí lidí ale vedlo poslance k podrobnějšímu vyšetřování. Mnozí poslanci po slyšení prohlásili, že zjištěné skutečnosti je zaskočily a pobouřily. Záležitostí se bude dále zabývat právní výbor Sněmovny reprezentantů, stejně jako řada výborů a podvýborů Senátu.
Kritizovaným zpravodajským službám USA se v úterý dostalo podpory z nečekané strany. Ruský prezident Vladimir Putin, bývalý agent sovětské rozvědky KGB, ruským novinářům řekl, že kontrola internetové komunikace je oprávněným prostředkem boje s terorismem.
Skandál podle britského listu The Telegraph oživil zájem amerických čtenářů o knihu britského spisovatele George Orwella 1984, líčící svět pod dohledem „velkého bratra“. Prodeje v internetovém knihkupectví Amazon „vzrostly o neuvěřitelných 5 771 procent“, čímž knížka dokonce pronikla do první stovky bestsellerů.
Sílí odpor proti špiclování na webu
Odpor proti sledování soukromí na internetu americkými zpravodajskými službami sílí. Protestní kampaně se šíří po internetu, k odporu se formují rovněž ochránci občanských práv. Americká organizace na ochranu občanských práv American Civil Liberties Union podala žalobu kvůli shromažďování telefonních kontaktů, což vidí jako porušení americké ústavy. Internetová společnost Mozilla spustila s podporou ochránců občanských práv a dalšími firmami kampaň Stop Watching Us (Přestaňte nás sledovat). Na internetu společně sbírají podpisy pod otevřený dopis určený americkému Kongresu.
