Moskva - Prezident Vladimir Putin je na vrcholu slávy i popularity. Ukrajinská krize ho doma neoslabuje – spíš naopak. Jeho kroky na Krymu podle průzkumů schvalují skoro tři čtvrtiny Rusů, palce mu drží i stovky osobností ruské kultury. Sílí kontrola médií a Putinovi kritici se ke slovu dostanou jen stěží: Úřad pro kontrolu médií nechal zablokovat nezávislé zpravodajské servery, které údajně burcovaly k protizákonnému jednání a k zakázaným masovým akcím. Všechny stopnuté weby mají jedno společné - v minulosti kritizovaly prezidenta Putina.
Zákaz dopadl i na dvojici odvěkých nepřátel Kremlu. Červenou dostaly internetové noviny Garryho Kasparova a blog opozičního aktivisty Alexeje Navalného. Provoz jeho stránky prý porušuje soudní rozhodnutí, které se týká „opatření vůči trestně stíhanému občanovi“.
O zablokování přístupu informoval výbor Roskomnadzor, který je pověřen dohledem nad ruskými médii a který o odříznutí zmíněných serverů rozhodl na pokyn ruské generální prokuratury. K blokování protirežimních serverů přistoupil bez vyčkání soudního rozhodnutí na základě změn v informačním zákoně, které to umožňují. Zablokovány byly internetové stránky grani.ru, ej.ru, kasparov.ru a navalny.livejournal.com. Podle uživatelů internetu ale někteří provideři „iniciativně“ začali blokovat i web nezávislé rozhlasové stanice Echo Moskvy, na němž se objevují materiály z Navalného stránek.
Jak uvedl v rozhovoru pro ČT komentátor Jefim Fištejn, Moskva to nazývá „začišťováním informačního prostoru“. Zavřeny tak byly podle něj v podstatě poslední zbytky nezávislého tisku, zbývá pouze Novaja Gazeta, která je financována Michailem Gorbačovem.
Redakce nezávislého serveru Lenta zase zahalila do smutku svůj účet na Twitteru poté, co dostala vyhazov uznávaná editorka Galina Timčenková za rozhovor se členem ukrajinského ultrapravicového hnutí Pravý sektor. Podle úřadů šlo o jasnou propagaci extremismu. Timčenková portál vedla 15 let, během jediného dne ji nahradil o poznání konzervativnější kolega. Devětatřicet členů redakce podalo na protest výpověď, jíž předcházel otevřený dopis s osmdesátkou podpisů. „Domníváme se, že toto jmenování je přímý nátlak na redakci Lenty. (…) Problém není, že my už nemáme kde pracovat. Problém je, že vy už nebudete mít co číst,“ píše se v dopise.
Opozice na víkend plánuje masivní pochod za mír a svobodu. V minulých dnech ale stát ukázal, že žádné protesty proti postojům Krymu trpět nebude. Při protestech se zatýkalo - stejně jako se zatýkalo při mohutných demonstracích proti Putinově návratu do úřadu před dvěma lety. Zadržené soud nedávno poslal na dva roky za mříže.
