Mezinárodní trestní soud uznal vinným velitele fanatických bojovníků v Ugandě. Za zločiny mu hrozí až doživotí

3 minuty
Horizont ČT24: Soud potvrdil Uganďana vinným
Zdroj: ČT24

Mezinárodní trestní soud (ICC) ve čtvrtek shledal bývalého velitele ugandské povstalecké skupiny Dominika Ongwena vinným z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti včetně vraždy, sexuálního otrokářství, únosu dětí, mučení a plenění. Ongwen podle rozhodnutí soudu dohromady spáchal 61 ze 70 zločinů, z nichž byl obviněn. Uganďanovi hrozí až doživotní odnětí svobody, výši trestu ale soud podle agentury Reuters oznámí později.

Soudci ICC rozhodli, že Ongwen, který byl sám unesen jako devítiletý chlapec povstaleckou Armádou božího odporu (LRA) a později se stal jedním z jejích velitelů, se zločinů mezi lety 2002 a 2005 dopustil ze svobodné vůle. „Není žádný důvod pro to, aby byl Ongwen zbaven odpovědnosti. Jeho vina byla prokázána nade vší pochybnost,“ uvedl předsedající soudce Bertram Schmitt.

Soudce nicméně podle agentury AP zároveň doplnil, že Ongwen byl sám v minulosti uneseným dítětem a mohlo by to být zohledněno při určování výše trestu. Podtrhl, že soud rozhodoval jen v případě zločinů, kterých se bývalý člen LRA dopustil už jako dospělý muž.

Soud vzal rovněž v potaz hrůzy, které se děly během útoků LRA v prvních letech 21. století na civilistech. Neopomněl ani Ongwenovy zločiny proti ženám, jež byly donuceny se stát jeho „manželkami“. „Civilisté byli stříleni, páleni nebo biti k smrti,“ popsal Schmitt útok z května 2004. Ten přitom provedli povstalci pod Ongwenovým vedením na tábor Lukodi pro ugandské uprchlíky.

LRA proslula vražděním, mučením a únosy

Sám Ongwen na slova předsedajícího soudce nijak nereagoval a nedal najevo žádné emoce. Při čtení verdiktu musí obvinění v soudní síni obvykle stát, v Ongwenově případu byl ale seznam usnesení soudu tak dlouhý, že Uganďan mohl sedět.

Armádu božího odporu založil Joseph Kony v roce 1987 s cílem svrhnout ugandskou vládu a v zemi nastolit režim založený na biblických přikázáních. Po dobu více než čtvrt století byli oběťmi vraždění, mučení a únosů LRA především civilisté. Působnost milicí se časem rozšířila i do dalších zemí. LRA používala chlapce jako dětské vojáky a dívky jako sexuální otrokyně. Proslula také krutými tresty, například usekáváním končetin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...