Mexickému narkobaronovi pomohla na svobodu korupce

Mexický drogový boss Joaquín Guzmán, který o víkendu uprchl důmyslně vybudovaným tunelem z přísně střežené věznice Altiplano, měl nepochybně komplice mezi dozorci a dalšími zaměstnanci káznice. Mexický ministr vnitra Miguel Ángel Osorio už nechal propustit několik vedoucích pracovníků věznice, včetně jejího ředitele. Prokuratura vypsala za informace vedoucí k dopadení známého narkobarona odměnu ve výši 60 milionů pesos (90 milionů korun).

Guzmán přezdívaný "El Chapo" (Prcek) zmizel z věznice v sobotu 1,5kilometrovým tunelem, který vedl přímo z jeho cely. Utéct se mu podařilo navzdory tomu, že jsou prostory věznice nepřetržitě monitorovány kamerami a že měl na sobě elektronický náramek. "Toto pochybení zahanbuje nás všechny," řekl při návštěvě věznice ministr.

Guzmánův útěk, za posledních 15 let už druhý, zřejmě umožnila rozsáhlá korupce. Právě kvůli úplatkům byli podle všeho získáni ke spolupráci zaměstnanci věznice, bez jejichž pomoci by se operace neobešla, píší v komentářích mexická média. Také stavba tunelu byla pečlivě naplánovaná a trvala nejméně rok: to znamená, že s jeho konstrukcí se asi začalo prakticky hned poté, co byl Guzmán v únoru 2014 po 13 letech na útěku dopaden. Americká protidrogová služba DEA údajně o plánech na útěk věděla, netušila však nic o jejich konkrétním provedení.

57letý šéf nechvalně proslulého drogového kartelu ze státu Sinaloa, patří mezi nejmocnější drogové bossy na světě. V roce 2009 časopis Forbes vyčíslil Guzmánův majetek na víc než miliardu dolarů a zařadil ho tehdy na seznam nejbohatších lidí světa. Poprvé byl zatčen v roce 1993 v Guatemale, z věznice uprchl v roce 2001, tehdy se ukryl v dodávce vozící prádlo z prádelny. Dopaden byl loni. Nyní po něm pátrají tisíce policistů. Mexiko úzce spolupracuje se sousedními státy Belize, Guatemalou a USA a přísně střeží všechna letiště. Do pátrání se zapojil rovněž Interpol.

Joaquín Guzmán
Zdroj: Reuters/PGR - Attorney General's Office

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 35 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 45 mminutami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...