Maduro čelí výzvám k propuštění politických vězňů, výsledky voleb jsou podle IT firmy zmanipulované

Nahrávám video

Tlak na venezuelský režim sílí. OSN i Spojené státy vyzvaly tamní vládu k propuštění uvězněných lídrů opozice Leopolda Lópeze a Antonia Ledezmy. Žádají také urychlené jednání s opozicí a nalezení východiska z politické krize. Situace znepokojuje i Česko. Venezuelu ve středu čekají další protesty proti vzniku Ústavodárného shromáždění. Účast v nedělních volbách do něj byla zmanipulovaná, uvedla IT firma, která po technologické stránce hlasování zajišťovala. Předsedkyně venezuelské volební komise to odmítla a pohrozila firmě právními důsledky. Jeden z pěti členů národní volební komise Luis Emilio Rondón manipulace odmítl, ale přiznal, že organizátoři neměli dostatek požadovaných kontrol.

Noční odvedení dvou předních kritiků prezidenta Nicoláse Madura z domovů patrně do vojenského vězení Trump odsoudil. Venezuelský prezident je podle šéfa Bílého domu přímo zodpovědný za život a bezpečí obou opozičních lídrů. 

Oba muži jsou političtí vězni režimu, který je zadržuje ilegálně. Takto se podle Trumpa projevuje Madurovo diktátorství. „Opakujeme svou výzvu k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech politických vězňů,“ napsal na Twitteru americký viceprezident Mike Pence.

Podle amerického ministra zahraničí Rexe Tillersona je vývoj ve Venezuele „alarmující“. Jen za poslední čtyři měsíce tam při nepokojích zemřelo více než sto lidí. „Chceme, aby se Venezuela vrátila ke své ústavě, k řádným volbám a aby umožnila obyvatelům Venezuely spolurozhodovat a mít vládu, kterou si zaslouží,“ konstatoval Tillerson.

Nahrávám video

Podobně se vyjádřil i mluvčí Organizace spojených národů Stephane Dujarrić. „Generální tajemník velmi bedlivě sleduje nejnovější vývoj ve Venezuele. Je přesvědčen, že eskalace politického napětí vážně ohrozí možnost mírového řešení situace, ve které se země nyní nachází,“ uvedl.

Jen několik hodin poté, co venezuelská tajná služba Lópeze odvedla, se na webu objevilo jeho dopředu připravené video. „Pokud teď sledujete toto video, je to proto, že mě znovu zatkli. Nelegálně a neprávem. Jsem vězněm svědomí – kvůli svým postojům a kvůli tomu, že chci lepší Venezuelu. Ale taková už Venezuela je!“ říká v něm opoziční lídr.

IT firma: Účast ve volbách byla zmanipulovaná

Účast v nedělních volbách do Ústavodárného shromáždění byla nejméně o jeden milion voličů nižší, než uvádí tamní vláda. Prohlásil to v Londýně výkonný ředitel firmy Smartmatic, která po technologické stránce zajišťovala nedělní hlasování. Volební účast už dříve zpochybnila venezuelská opozice, která volby bojkotovala jako nedemokratické.

„Odhadujeme, že rozdíl mezi skutečnou účastí a tou, kterou oznámily venezuelské úřady, je minimálně jeden milion hlasů,“ prohlásil dnes Antonio Mugica, šéf firmy Smartmatic. Dodal, že za výsledky voleb se tak nemůže zaručit a že není pochyb o tom, že byly zmanipulované. K tomuto závěru došli pracovníci jeho firmy po dvoudenní analýze výsledků.

Venezuelská volební komise po nedělních volbách oznámila, že se jich účastnilo přes osm milionů voličů. Podle opozice byla účast méně než poloviční a státní zaměstnanci navíc prý dostali účast ve volbách příkazem pod pohrůžkou ztráty zaměstnání. Opozice v této souvislosti připomněla, že o dva týdny dříve se v neoficiálním referendu, svolaném opozicí, vyslovilo přes sedm milionů lidí proti vzniku Ústavodárného shromáždění.

Předseda venezuelského parlamentu Julio Borges po oznámení firmy Smartmatic prohlásil, že poslanci požádají o vyšetření volebních výsledků. Dodal, že oznámení firmy jen potvrdilo to, co už předtím tvrdila opozice a někteří nezávislí analytici.

Předsedkyně venezuelské volební komise Tibisay Lucenová tvrzení firmy Smarmatic odmítla jako „nezodpovědné a ničím nepodložené.“ K výsledkům voleb podle Lucenové měla přístup pouze volební komise. Jeden z pěti členů národní volební komise Luis Emilio Rondón předtím odmítl záměrné manipulace, nicméně přiznal, že organizátoři voleb neměli dostatek požadovaných kontrol.

Firma Smartmatic vznikla v roce 2000 ve Venezuele a nyní sídlí v Londýně. Technologicky zajišťovala už více než desítku voleb ve Venezuele, ale také v řadě jiných zemí světa, včetně například Belgie, Estonska, Filipín či amerického státu Utah.

Americkým sankcím se Maduro vysmál

Sankcím, které na venezuelského prezidenta uvalily Spojené státy kvůli kontroverzním volbám do Ústavodárného shromáždění, se Maduro vysmál. Restrikce zahrnují zmrazení Madurových aktiv, které spadají pod americkou jurisdikci. Zakazují zároveň Američanům a americkým firmám jakékoli obchodní a finanční transakce s prezidentem.

Už minulý týden uvalily USA sankce na 13 bývalých a současných činitelů Madurova režimu, jsou mezi nimi mimo jiné šéfka národní volební komise Tibisay Lucenová, ministr vnitra Néstor Reverol či šéf policie Carlos Pérez.

V posledních dnech se objevily zprávy, že Washington zvažuje uvalení sankcí rovněž na venezuelský ropný sektor. Spojené státy kupují zhruba třetinu venezuelské produkce ropy a případný bojkot by mohl mít pro venezuelské hospodářství fatální následky.

Madura mezitím stále podporuje venezuelský nejvyšší soud. „Venezuelskou demokracii ohrožuje vláda Spojených států tím, že zavedla jednostranné sankce proti prezidentu Venezuely. Je to přitom základní právo svolat volby do Ústavodárného shromáždění,“ podotkl předseda soudu Maikel Moreno.

Podle kritiků mělo hlasování jen upevnit moc prezidenta. V neděli zvolené shromáždění totiž může mít až neomezené pravomoci. Opozice volby do nového orgánu bojkotovala a protesty stále pokračují.

Venezuelský národ kvůli vleklé hospodářské krizi hladoví, chybí i léky nebo základní hygienické potřeby jako toaletní papír.

„Prohlubování krize běží od okamžiku, kdy zemřel pro Venezuelany charizmatický vůdce Hugo Chávez (rok 2013). Muži, kteří teď jsou u moci – elity, jež reprezentuje Maduro – jsou kvalitám Cháveze vzdáleni, jsou stále vzdálenější svému lidu. A krize je prohlubována tím, jak odborářské a soudcovské elity propojené s policejním sektorem hájí své zájmy – a už dávno to není zájem venezuelského občana,“ konstatoval iberoamerikanista Ivo Barteček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoK dohodě, která má ukončit boje v Libanonu, jsou Izraelci skeptičtí

Až do neděle zněly dnem i nocí nad severním Izraelem rány z bojiště v Libanonu. Nyní přichází americko-íránská dohoda, která má ukončit i boje právě v Libanonu. Jenomže většina Izraelců je skeptická. Dohoda totiž znamená, že teroristické hnutí Hizballáh zůstává faktickým státem ve státě a teď navíc s pocitem, že mu Írán pomohl. Rozpačitý výsledek izraelské vojenské kampaně proti Hizballáhu a také Íránu má už i jasné vnitropolitické dopady. V minulých týdnech průzkumy poprvé ukázaly, že opozice by v židovském státě i bez arabských stran mohla složit vládu.
před 1 hhodinou

Rusko by mohlo zaútočit do roku 2029, shodlo se NATO. Moskva posiluje armádu u hranic Aliance

Všechny členské státy NATO se shodují, že Rusko by mohlo být do konce desetiletí schopné zaútočit na některou z aliančních zemí. Upozornil na to velitel německé pozemní armády Christian Freuding. Skupina severských médií mezitím informovala, že Moskva dál posiluje svou vojenskou přítomnost blízko hranic NATO, kde rozšiřuje stávající základny a buduje nové.
před 2 hhodinami

Při havárii amerického bombardéru B-52 zahynulo všech osm členů posádky

Při pondělní nehodě amerického strategického bombardéru B-52 Stratofortress na Edwardsově letecké základně v Kalifornii zahynulo všech osm členů posádky. Letadlo po pádu shořelo a po zhlédnutí záběrů havárie bylo zjištěno, že nikdo nemohl přežít, uvedl podle agentury AP plukovník James Hayes.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

CNN: Vance věří, že Izrael podpoří dohodu mezi USA a Íránem i přes neshody

Viceprezident JD Vance sdělil CNN, že memorandum o porozumění mezi USA a Íránem má „asi jednu a půl stránky“ a popsal jej jako obecný rámec, jehož podrobnosti budou vypracovány během budoucích technických jednání. Věří, že Izrael nakonec novou dohodu mezi USA a Íránem podpoří, i když mezi Washingtonem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem přetrvávají neshody ohledně cesty k ukončení konfliktu. Dodal také, že mezinárodní jaderní inspektoři budou moci podle podmínek memoranda o porozumění s Teheránem opět vstoupit do Íránu.
před 5 hhodinami

Ukrajina otevřela první kapitoly přístupových rozhovorů s EU

Ukrajina oficiálně otevřela první kapitoly ve vyjednáváních o přistoupení do Evropské unie. Mezivládní konference se mohla uskutečnit poté, co Maďarsko po dvou letech zrušilo svou blokaci. Přístupová konference se konala v pondělí v Lucemburku, Ukrajinu na jednání zastupoval vicepremiér Taras Kačka. Večer má být zahájeno vyjednávání prvních kapitol i s Moldavskem.
před 10 hhodinami

Za žhářskými útoky proti Starmerovi stálo Rusko, píše BBC

Britský soud v pondělí uznal vinu dvojice mužů s vazbami na Ukrajinu za sérii požárů domů a automobilu spojených s premiérem Keirem Starmerem. Muži se podle soudu dopustili žhářského spiknutí s úmyslem poškodit majetek, píší tiskové agentury. Žhářské akce podle soudu organizoval neznámý rusky mluvící muž, britské úřady však neprokázaly, že by za útoky stála přímo Moskva. Web stanice BBC však píše, že podle jeho investigativní práce byly útoky součástí širší kampaně sabotáží a provokací, vedoucí až k Ruské federaci.
před 12 hhodinami

Polsko nedodalo Ukrajině stíhačky MiG-29, protože mu prý neposkytla své drony

Polsko doposud nedodalo Ukrajině své dosluhující bojové letouny MiG-29, protože mu neposkytla své dronové technologie. V polské rozhlasové stanici Radio Zet to řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk. O předání dalších letounů zemi bránící se ruské agresi se v Polsku mluvilo na přelomu loňského a letošního roku.
před 12 hhodinami

Zabránění návratu Orbána. Maďarští poslanci omezili funkční období premiérů

Maďarští poslanci v pondělí schválili ústavní dodatek, který umožní jednotlivým premiérům zastávat funkci šéfa vlády maximálně osm let. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž tento krok nyní znemožňuje případný návrat někdejšího ministerského předsedy Viktora Orbána, jenž zemi vládl mimo jiné posledních šestnáct let. Po letošních parlamentních volbách ho v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar. Ten už dříve přislíbil reformy a změnu systému.
před 12 hhodinami
Načítání...