Venezuelský boj o zrno. Co tamní krize dovoluje upéci?

3 minuty
Venezuelský boj o zrno. Většina mouky musí jít na chléb
Zdroj: ČT24

Na 93 procent Venezuelanů nemá dost peněz na jídlo, potravinová krize v zemi přerostla v otevřenou válku o chleba. Pekaři ho nemají z čeho upéct a socialistický prezident Maduro začal jejich živnosti znárodňovat. Vzpoura proti němu roste a sesadit ho chce i opozice, její pokusy ale zatím zablokoval mocenský aparát i Nejvyšší soud.

Jde o základní artikl, na který spoléhají lidé i v hubenějších letech. V hloubi venezuelské krize se ale ztrácí i mouka. Akutní nedostatek vedl vládu už minulý týden k razantnímu kroku: 90 procent musí bezpodmínečně padnout na pečení chleba.

Pekaře ale právě to přivádí na mizinu. Chléb totiž musí být povinně prodáván za regulované, tedy nižší ceny. A jakmile mouka padne na dražší výrobky v podobě dortů a sladkého pečiva, přichází trest. Několik pekařů od minulého týdne skončilo ve vězení.

Prodej chleba v jednom z venezuelských pekařství
Zdroj: Reuters

Pro celý problém už se vžil název „chlebová válka“. Prezident Maduro obviňuje živnostníky z podvodů a do 700 pekáren poslal inspektory za doprovodu vojáků. Některé podniky rovnou zavřeli, jiné znárodnili a stát jim nyní dodává mouku přednostně pod kontrolou zásobovacích výborů.

Jde o nejnovější opatření, které má zvýšit dostupnost základních potravin ve Venezuele. Země se totiž již tři roky potýká s ekonomickou krizí. Dovoz pšenice výrazně poklesl kvůli nižším příjmům z prodeje ropy, která je hlavní vývozní surovinou země.

Zásobování znemožňuje i nedostatek pohonných hmot. Nekonečné kolony před čerpacími stanicemi jsou v metropoli nepříjemnou kulisou už několik týdnů. „Několik tankovacích stanic zavřelo, protože už nemají benzin. Tam, kde ještě je, jsou dlouhé fronty. A to jsme v zemi, která je bohatá na ropu!“ zmiňuje obyvatel Caracasu Jose Paredes.

Fronty na čerpacích stanicích patří ke každodenním problémům Caracasu
Zdroj: Reuters

Vláda se nedostatek potravin snaží řešit přídělovým systémem, který se však týká jen asi 30 procent ze 30 milionů obyvatel země. Loni vytvořil režim již zmíněné Místní výbory pro zásobování a produkci (Clap), které mimo jiné rozdělují subvencované potravinové balíčky.

Výborů je asi 15 tisíc, ale nepokrývají všechny domácnosti. „Těch, co žijí sami, nebo těch, co nejsou chavisté, se to netýká,“ uvedla při jejich založení vládní strana. Chavisté jsou přívrženci bývalého prezidenta Huga Cháveze a nyní jeho nástupce Madura.

Před jedním z pekařství v Caracasu
Zdroj: Reuters

Anonymní zdroj z těchto výborů listu ABC řekl, že balíčky se rozdávají zhruba jednou za čtyři až pět měsíců a že nyní jsou v zemi zásoby tak na měsíc. Přiznal také, že mezi členy výborů bují korupce.

Vláda socialistické strany, která je u moci už 18 let, viní z ekonomické krize překupníky. Podle opozice i mnohých ekonomů je za současný katastrofální stav venezuelské ekonomiky zodpovědná hospodářská politika vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 17 mminutami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 41 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu začal summit EU. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Ukrajiny pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 45 mminutami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 1 hhodinou

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 1 hhodinou

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 1 hhodinou

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 1 hhodinou

Ruští pohraničníci krátce vnikli do Estonska

Tři ruští pohraničníci ve středu nelegálně překročili hranici do sousedního Estonska, kde pobývali asi dvacet minut, než se vrátili do Ruské federace. Serveru Delfi to řekl estonský ministr vnitra Igor Taro. Estonsko je členem Evropské unie i NATO.
před 3 hhodinami
Načítání...