Maďarský opoziční deník Magyar Nemzet zastaví rotačky. Po 80 letech

Maďarský opoziční deník Magyar Nemzet ve středu přestane po osmdesáti letech vycházet. Vydavatel o tom informoval v prohlášení, které zveřejnil portál Index.hu. Jako hlavní důvod se uvádějí finanční problémy, k oznámení konce nicméně dochází dva dny po volbách, ve kterých zvítězil Viktor Orbán – a vydavatel je jeho kritikem.

Vlastníkem listu je mediální magnát Lájos Simicska, který byl kdysi přítelem a spojencem premiéra Viktora Orbána, ale v roce 2015 se s ním rozešel ve zlém.

V předvolební kampani patřil k jeho nejrozhodnějším oponentům, nicméně Orbánova strana Fidesz v nedělním hlasování dosáhla výrazného vítězství a s koaličním partnerem křesťanskými demokraty v parlamentu obhájila ústavní většinu, byť těsnou. 

Vydavatel podle svého prohlášení rovněž zastaví provoz sesterské rozhlasové stanice Magyar Nemzetu Láncháíd Rádió. Vlajková loď mediální skupiny televize Hír TV bude pokračovat, byť se změnami, pokračovat.

Před dvěma lety skončil deník Népszabadság

Magyar Nemzet není prvním deníkem, který v Maďarsku končí údajně kvůli premiérovi Viktoru Orbánovi. V říjnu 2016 činnost pozastavil nejvlivnější levicový opoziční list Népszabadság. Vyšel naposledy v sobotu 8. října. Vydavatelská fima se odvolávala na to, že deník byl prodělečný. Podle majitele měl list od roku 2007 úhrnnou ztrátu přes pět miliard forintů (444 milionů korun).

Konec deníku tehdy vyvolal podezření, že na majitele zatlačila Orbánova pravicová vláda. List totiž často psal o kauzách spojených s kabinetem. Redakce o tomto kroku dopředu nevěděla, a někteří novináři označili náhlý konec vydávání tištěné i internetové verze deníku za „puč“, řízený z pozadí vládou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 1 hhodinou

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 3 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 3 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...