Maďarsko nechce globální dohodu OSN o migraci, z jednání vystoupí

Maďarsko zahájí proceduru odchodu z jednání OSN o globálním paktu o migraci. Oznámil to ministr zahraničí Péter Szijjártó. Dohoda je podle šéfa maďarské diplomacie zcela proti bezpečnostním zájmům jeho země. Dokument, který je nezávazný a formálně má být schválen až v prosinci, mimo jiné definuje migraci jako základní lidské právo.

„Tento dokument je naprosto proti bezpečnostním zájmům Maďarska,“ uvedl Szijjártó a dodal, že dohoda pro svět představuje „hrozbu“.

Minulý týden globální pakt o migraci schválily všechny členské země OSN s výjimkou USA, které se z jednání v loňském roce stáhly. Prezident Donald Trump tehdy řekl, že je pakt neslučitelný s migrační politikou Washingtonu.

Nezávazná dohoda bude oficiálně přijata na ministerské schůzce letos v prosinci v marockém městě Marrákeš. Maďarsko chce od dohody odstoupit ještě před jejím definitivním přijetím. Schůzky v Marrákeši se už nehodlá podle Szijjártóa účastnit a proti paktu chce vystoupit také v případě, že se o něm bude hlasovat na Valném shromáždění OSN.

Už dříve maďarský ministr zahraničí varoval, že pakt poskytne pozvání do Evropy milionům dalších běženců. Státy by podle něj zároveň nutil poskytovat migrantům stejné služby jako domácím obyvatelům včetně vzdělání a právního poradenství. Lidem, kteří by do Evropy přišli nelegálně, by dokument zajistil legální právní status, tvrdil ministr.

Česká diplomacie: S nelegální migrací nesouhlasíme

České ministerstvo zahraničí minulý týden zdůraznilo, že text ze své povahy není právně závazný a jednotlivé státy své stanovisko k němu vyjádří až na prosincové konferenci. „Vláda České republiky nemůže a nebude dávat žádný souhlas s nelegální migrací,“ stálo v prohlášení ministerstva.

Proti deklaraci se vyslovuje i česká SPD, podle které dokument legalizuje migraci. Strana sice později uznala, že dohoda je nezávazná, varuje ale před ní dál. 

Podle OSN je ve světě asi 250 milionů migrantů, což představuje 3,4 procenta světové populace. Jednání o globální dohodě začala v důsledku migrační krize v Evropě v roce 2015, která byla největší uprchlickou krizí od druhé světové války. Cílem paktu je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Svyrydenkové

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Julije Svyrydenkové, což znamená, že končí celá vláda, uvedly agentury. Demisi podala Svyrydenková v pondělí, pro její přijetí hlasovalo 258 poslanců, přičemž zapotřebí bylo přinejmenším 226 hlasů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli odchod premiérky naznačil, když po setkání s ní hovořil o potřebě změny politické strategie a souvisejících změn ve vládě.
před 11 mminutami

Na trati na severu Německa nejezdí po požáru vlaky, zřejmě šlo o žhářský útok

Železniční trať mezi Hamburkem a Cuxhavenem na severu Německa je po požáru elektrického rozvaděče uzavřená. Policie uvedla, že šlo pravděpodobně o žhářský útok. Jak dlouho nebudou vlaky jezdit, není podle mluvčí německých drah zatím jasné.
10:08Aktualizovánopřed 27 mminutami

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes 1900 hektarů a dále se šíří

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes 1900 hektarů, informovali v úterý podle agentury AFP místní hasiči. Požár, s nímž bojuje na 850 hasičů, se dále šíří, ale hasiči věří, že se jim plameny během úterý podaří dostat pod kontrolu. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech.
před 34 mminutami

V íránských městech se opět ozývaly exploze

Městy napříč Íránem podle tamních médií kolem poledne opět zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky, píše Reuters. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mosad chtěl do Íránu vpustit Kurdy a dostat k moci Ahmadínežáda, píší média

Izraelská tajná služba Mosad chtěla v rámci neúspěšného plánu na svržení íránského režimu nazvaného Kocour v botách pomocí úderů „vyčistit“ hranici s Irákem a umožnit vstup kurdských bojovníků do země. Informovala o tom izraelská stanice Channel 13 s tím, že vlády v zemi se měl ujmout exprezident Mahmúd Ahmadínežád, který přitom dříve patřil mezi úhlavní nepřátele Jeruzaléma. Ambiciózní operace ale vyvolala v Izraeli neshody.
před 1 hhodinou

Oslavy výročí dobytí Bastily začaly tradiční vojenskou přehlídkou

Ve Francii si připomínají dobytí Bastily, ke kterému došlo 14. července 1789 a které odstartovalo Velkou francouzskou revoluci. U příležitosti tohoto státního svátku se koná celá řada akcí. Oslavy zahájila tradiční vojenská přehlídka, které spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem přihlížely desítky zahraničních lídrů, mezi kterými byl i český premiér Andrej Babiš (ANO). Po pařížském bulváru Champs-Élysées pochodovalo na 6700 vojáků nejen francouzské armády, ale i jednotky z takzvané koalice ochotných, která spojuje země podporující Ukrajinu čelící ruské invazi, mezi nimi i vojáci z Česka, a představila se i armádní vozidla nebo letadla. Letošní vojenská slavnost je podle agentury AFP věnována Ukrajině a jejím spojencům.
před 1 hhodinou

Rusko zvažuje odklonit lodě z Azovského moře

Moskva kvůli ukrajinským útokům zvažuje odklonit lodní dopravu z Azovského moře. Podle ruské státní tiskové agentury TASS to uvedlo ministerstvo dopravy. Ukrajinské drony v Azovském moři v uplynulých dnech zasáhly více než sto plavidel, z toho jedenáct za poslední den. Kyjev udeřil v noci také na ruské rafinerie či Sevastopol. Rusko zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli, oběti nejsou hlášeny.
10:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.