Minsk - Političtí vězni se dočkají svobody – ale jen v případě, že sami požádají o milost. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko to řekl v rozhovoru se šéfy běloruských státních médií. „Chtějí vyjít z vězení jako hrdinové, já jim to zajistím,“ uvedl prezident. Řada odsouzených ho ovšem o milost požádat nechce. A volí raději život za mřížemi. Bělorusko stále čelí kritice za porušování lidských práv. Na autoritářský režim citelně dopadají sankce Evropské unie.
Političtí vězni podle Lukašenka nestojí za zhoršení vztahů Minska s Evropou a Amerikou. Ve vězení je v současné době několik desítek těchto osob. Jejich počet se značně zvýšil po prezidentských volbách v roce 2010. Lukašenkovo znovuzvolení tehdy vyvolalo v Minsku masové protesty.
V následujícím roce poslala Lukašenkova justice za mříže několik prezidentských kandidátů. Jeden z nich, bývalý ministr zahraničí Andrej Sannikav, předloni požádal Lukašenka o milost. Po propuštění zvolil britský azyl. Řada jiných ale žádat prezidenta odmítá.
Lukašenko se chce problému zbavit. Po uvězněných osobách by prý ani nežádal, aby uznaly svou vinu. „Napište žádost adresovanou tomu, kdo může dát milost. Na jejím základě se rozhodnu a omilostním. Někteří ale chtějí ve vězení zůstat. Tak ať si sedí,“ poznamenal prezident.
Za pronásledování opozice a zneužívání justičního systému zavedla EU proti Bělorusku sankce poprvé už v 90. letech. Počet osob zařazených do „černého seznamu“ se od té doby neustále rozšiřuje. Loni Brusel prodloužil sankce do letošního října, postih se týká bezmála 250 lidí.
Lukašenko v nejnovějším rozhovoru prohlásil, že kontakty se Západem nepřerušil. Řada západních politiků ho prý prosí o setkání, která nikomu neodmítá. „Chodí ke mně kongresmani z USA i obyčejní politici z Evropy, dokonce i bývalí,“ sdělil novinářům.
