Loňský rok byl za posledních 130 let nejteplejší

Washington - Rok 2010 byl podle amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) celosvětově nejteplejším od roku 1880, kdy se započalo s měřením. Teploty povrchu pevniny a oceánů byly loni o 0,62 stupně Celsia nad průměrem 20. století, a vyrovnaly tak rekord z roku 2005. Loňský rok byl již 34. v řadě, kdy celosvětové teploty překročily průměr 20. století.

Teploty povrchu pevniny byly loni nejvyšší v zaznamenané historii, když o jeden stupeň Celsia překročily průměr 20. století. Teploty povrchu oceánů byly doposud třetí nejvyšší, průměr minulého století překonaly o 0,49 stupně Celsia.

Podle vědců z Národního centra klimatických údajů (NCDC), které je součástí NOAA, byl rok 2010 již 34. v řadě, kdy celosvětové teploty překročily průměr 20. století. Nepadaly jen celosvětové teplotní rekordy, překonáno bylo také nejvyšší dosud zaznamenané množství srážek.

Vysoký byl i počet silných bouří (19) a hurikánů (12) v Atlantiku, což představuje třetí, respektive druhé nejvyšší doposud zaznamenané množství. Naproti tomu sezona hurikánů v Tichém oceánu byla nejklidnější od poloviny 60. let 20. století, kdy se k jejich pozorování začala používat satelitní technologie.

Zveřejněné výsledky měření mohou přispět k obavám z většího množství bouří a záplav, které s sebou přinášejí klimatické změny. Loni ničivé povodně zasáhly Pákistán, Čínu, Kolumbii a na přelomu roku i Austrálii. Vlna mimořádných veder zasáhla například Rusko.

Teplotní změny se neprojevily všude stejně. Například Kanada zažila loni nejteplejší rok své měřené historie, když teploty stouply o tři stupně Celsia nad dlouhodobý průměr. Naopak o poznání chladněji než v jiných letech bylo v roce 2010 na Sibiři, v některých částech Spojených států nebo v australském vnitrozemí.

Hurikán Igor
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 34 mminutami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 8 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.