Kurdové porazili Islámský stát ve strategickém městě Manbidž u tureckých hranic

Manbidž je téměř pod kontrolou, hlásí ze severosyrského města síly bojující proti samozvanému Islámskému státu. O strategicky položené město u tureckých hranic se bojovalo měsíce. O úspěchu arabských a kurdských oddílů podporovaných Spojenými státy informovala exilová organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR). Oznámila také, že v bojích o město Aleppo padlo za týden přes 500 bojovníků a rebelům se podařilo prorazit armádní blokádu.

Aktuálně ovládají síly bojující proti Islámskému státu zhruba 90 procent města, uvedla agentura Reuters. Podle britských pozorovatelů se nepočetné skupiny džihádistů ještě ukrývají v centru Manbidže „Jednotky SDF kontrolují Manbidž, pročesávají jeho centrum a hledají poslední radikály, kteří jsou ještě ve městě,“ oznámila SOHR. 

Do ofenzívy proti Manbidži byla nasazena koalice, která si říká Demokratické síly Sýrie (SDF). Její vznik iniciovaly Spojené státy. Koalice čítá asi 25 tisíc válečníků, z nichž pětina jsou Arabové a zbytek Kurdové, kteří patří k milicím YPG.

Jednotky ze vzduchu podporovala mezinárodní koalice vedená USA a také američtí specialisté, kteří pomáhali boj koordinovat. Ofenzíva byla zahájena 31. května. Kurdové začali obsazovat vesnice v okolí a 23. června ohlásili, že jsou na okraji města. Jejich postup se následně kvůli těžkému odporu IS zpomalil.

Na řadě je Rakka

Dříve stotisícový Manbidž leží v provincii Aleppo, Islámský stát jej obsadil na začátku roku 2014. Stal se centrem nelegálního obchodu s uloupenými archeologickými památkami. Islámský stát odtud dopravoval materiál a posily k oddílům ve městě Rakka, které je v Sýrii jeho mocenskou baštou.

Právě Rakka by se podle zmocněnce amerického prezidenta Baracka Obamy pro boj s IS Bretta McGurka měla po pádu Manbidže stát dalším terčem protiislámské koalice. Manbidž byl posledním místem u tureckých hranic, které měli islamisté pod kontrolou.

Boje o Aleppo
Zdroj: Abdalrhman Ismail/Reuters

V Aleppu 500 mrtvých za týden

V Sýrii probíhají těžké boje i o město Aleppo - mezi rebely a armádou věrnou prezidentu Bašáru Asadovi. SOHR oznámila, že za posledních sedm dní padlo na obou stranách fronty více než 500 bojovníků. „Většina mrtvých jsou povstalci, kteří zemřeli při leteckém bombardování,“ tvrdí exilová organizace, která dění v zemi sleduje.

  • Na straně povstalců bojují členové Fronty dobytí Sýrie, donedávna nazývané fronta An-Nusra. Armádě podle SOHR pomáhá ruské letectvo a v pozemních bojích pak členové libanonského Hizballáhu a také íránští bojovníci.

Rebelové: Prolomili jsme blokádu

Povstalecké oddíly se snaží na jihu Aleppa prorazit armádní blokádu a získat přístup ke spojencům v západní Sýrii. Podle prohlášení rebelů se to dvěma skupinám na jihozápadě města podařilo. Že se rebelové probili skrz, potvrdila i organizace SOHR, podle níž se jim však zatím nepodařilo zřídit bezpečný koridor. Asadova armáda informaci popřela.

Aktuálně se povstalci podle agentury Reuters pokouší také dobýt vojenskou akademii ve čtvrti Ramúsa. Jejím obsazením by odřízli vládní část města od přístupové trasy z jihu od Damašku a dostali by se ke zbrojním skladům v komplexu.

SOHR tvrdí, že povstalci již obsadili část dělostřelecké akademie a nyní bojují o zbytek objektu a také o akademii letectva. Armáda to popírá s tím, že budovu má pod kontrolou. Syrská televize informovala, že z bojiště v Ramúse se ozývá palba a výbuchy a přelétávají nad ním letadla. Na místo dorazily armádní posily. Vojsko uzavřelo hlavní silnici, aby chránilo civilisty před postupujícími povstalci.

Armáda obléhá Aleppo od července. Město bývalo hlavním průmyslovým centrem Sýrie a bylo proslulé archeologickými památkami, z nichž však byla řada během pětiletého konfliktu zničena. Podle pozorovatelů by dobytí Aleppa bylo pro režim Bašára Asada velkou výhodou i povzbuzením.

Nálety v Idlibu. Ilustrační foto
Zdroj: Khalil Ashawi/Reuters

Bombardování nemocnic

Na severozápadě Sýrie pokračují letecké útoky, jejichž oběťmi se stávají civilisté. Podle SOHR zemřelo v obci 15 kilometrů od města Idlíb 10 lidí včetně několika dětí. Není zřejmé, kdo je za útok zodpovědný. Oblast kontrolují islámští radikálové a bombarduje ji syrské letectvo a jeho ruský spojenec. Opozice tvrdí, že si Asadova armáda zdravotnická zařízení záměrně vybírá.

Podle Syrsko-americké zdravotnické společnosti (SAMS), na niž se odvolává agentura Reuters, byl červenec co do počtu útoků na nemocnice vůbec nejhorším měsícem od začátku konfliktu. „Provedeno bylo 43 útoků na zdravotnická zařízení v Sýrii, tedy více než jeden denně,“ spočítala SAMS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 15 mminutami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
04:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 2 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 6 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 6 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 6 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 7 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.