Kontroly na hranicích některých zemí Schengenu můžou pokračovat. EU to schválila

Země Evropské unie potvrdily říjnový návrh Evropské komise a některým členským zemím právně umožnily prodloužení kontrol na vnitřních hranicích schengenského prostoru až o čtvrt roku, tedy zhruba do poloviny února. Německo již oznámilo, že o tři měsíce prodlouží kontroly na hranicích s Rakouskem. Kontroly u českých hranic ale spolková republika nechystá, sdělilo německé ministerstvo vnitra.

Německo, Rakousko, Švédsko, Dánsko a přidružené Norsko zavedly kontroly na částech svých hranic kvůli migrační krizi už loni. Půlroční prodloužení kontrol schválily 12. května členské státy EU, další tříměsíční prodlužení doporučila Evropská komise koncem října. „Na návratu k normálnímu fungování Schengenu pracujeme tvrdě. Ale ještě tam nejsme,“ řekl tehdy první místopředseda EK Frans Timmermans.

„Dokud nebudou všechny členské státy plnit své závazky vyplývající z schengenského práva, nemůžeme se vrátit zpět k schengenskému systému, v němž neexistují vnitřní hraniční kontroly,“ podotkl zase německý ministr vnitra Thomas de Maiziére.

Podle slovenského ministra vnitra Roberta Kaliňáka, jehož země nyní Unii předsedá, je nadále cílem obnovit plné fungování Schengenu co nejdříve. „Tam ještě nejsme, ale situace se zlepšuje. Prodloužení je proto jen na tři měsíce,“ řekl Kaliňák. Země, kde budou kontroly platit, mají povinnost každý měsíc informovat o vývoji situace na hranicích.

Pohraniční kontroly budou cílené, omezené co do rozsahu, prostoru a času pouze na to, co je nezbytně nutné jako reakce na vážnou hrozbu veřejnému pořádku a vnitřní bezpečnosti v souvislosti s pohybem migrantů.

Německo chce kontroly podle svého ministerstva vnitra uplatňovat flexibilně, individuálně a v závislosti na konkrétní situaci na hranicích. Zatím takovou potřebu vidí jen u hranic s Rakouskem, odkud loni do Německa přišla velká část ze zhruba 890 tisíc běženců, kteří do spolkové republiky dorazili.

Páteční rozhodnutí členských zemí umožňuje kontroly pouze na německých hranicích s Rakouskem, rakouských hranicích s Maďarskem a Slovinskem, na hranicích Dánska s Německem a v přístavech pro trajekty, dále v přístavech pro lodní osobní dopravu v Norsku a jižní a západní části Švédska a na mostě přes úžinu Öresund spojující Švédsko s Dánskem.

Konec hraničních kontrol požadovaly na říjnovém summitu EU především země takzvané visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko), ale třeba také Itálie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou byl problém s elektřinou. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 43 mminutami

Japonský soud uložil doživotí za vraždu expremiéra Abeho

Japonský soud uložil doživotní trest muži obžalovanému z vraždy bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Pětačtyřicetiletý Tecuja Jamagami se již loni k vraždě předsedy vlády přiznal. Případ podle agentury AP vynesl na světlo dlouhá léta trvající vazby japonských vládních politiků na kontroverzní jihokorejskou Církev sjednocení.
před 47 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 1 hhodinou

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 3 hhodinami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek.
před 4 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM) se operace uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 7 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...