Končí polský ministr životního prostředí, který s Českem jednal o Turówu

Nahrávám video
Události: Změny v polské vládě
Zdroj: ČT24

V polské vládě končí ministr životního prostředí Michal Kurtyka, který byl jedním z tamních představitelů jednajících s Českem ve sporu ohledně hnědouhelného dolu Turów. Nahradí ho Anna Moskwová. Z čela ministerstva zemědělství pak odchází Grzegorz Puda. Informuje o tom internetový portál onet.pl. Jednání o Turówu polská strana pravděpodobně obnoví po vzniku nové české vlády.

O tom, že se blíží konec Kurtykova působení v čele ministerstva životního prostředí, psal onet.pl už v létě. Důvodem odchodu jsou podle něj chyby, které dovedly Polsko ke konfliktu s Českem kvůli prodloužení a rozšíření těžby v Turówě na česko-polských hranicích. Kurtyka uvedl, že odchází i z rodinných důvodů.

Kurtyku nahradila Anna Moskwová, která dosud působila ve státní společnosti budující větrné elektrárny.

Soudní dvůr EU v květnu předběžně nařídil pozastavit těžbu v dole Turów do rozhodnutí o stížnosti Česka, které se na soud obrátilo kvůli tomu, že provoz dolu mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v obcích v Libereckém kraji.

Polská vláda těžbu odmítá přerušit, protože by to podle ní negativně ovlivnilo energetickou bezpečnost země. Varšava tak nařízení evropského soudu ignoruje, soud proto vyměřil pokutu, kterou Polsko odmítá zaplatit. Brusel hrozí, že Polsku odpovídající částku strhne z dotací.

Polsko se zřejmě k vyjednávání vrátí po sestavení české vlády

Polsko se k jednání o Turówu pravděpodobně vrátí až po vzniku nové české vlády. Politici Práva a spravedlnosti si od ní slibují větší vstřícnost, protože s poslanci za ODS sdílí stejnou frakci v europarlamentu. Předchozí vyjednávání zkrachovala 30. září.

Turów v úterý řešili zastupitelé Libereckého kraje, kteří však vyzvali tuzemské ministry životního prostředí Richarda Brabce (ANO) a zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) z končící vlády, aby vyjednávání obnovili co nejdříve.

Podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (SLK) není možné čekat, až bude sestavena nová vláda. Půta se ale obává, že je pro Poláky přijatelnější posílat peníze do evropského rozpočtu než s Čechy vyjednávat o kompenzacích.

Cílem jednání s Polskem je dosáhnout smlouvy, která bude řešit fungování Turówu, jeho dopady na české obce a kompenzaci škod. Dohoda je rozhodně lepším řešením, než se soudit kvůli vzniklým škodám, řekl krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti). 

Více změn v polském kabinetu

V polské vládě končí i ministr zemědělství Grzegorz Puda. Podle tisku je důvodem k odchodu, že si za více než rok v úřadu nevybudoval respekt zemědělců. Farmáři ho kritizují za nízké výkupní ceny masa nebo za to, že vláda nenašla účinné prostředky v boji proti ptačí chřipce a africkému moru prasat.

Puda si nedokázal poradit ani s vlivným hnutím AgroUnia, které tvrdí, že bojuje za budoucnost polského venkova a přežití tamního zemědělství a potravinářství. Hnutí organizuje protivládní protesty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 27 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...