EU vznáší na Polsko požadavky s pistolí u hlavy, řekl premiér Morawiecki

Polský premiér Mateusz Morawiecki obvinil Evropskou unii, že na Varšavu klade požadavky a přitom jí „míří na hlavu pistolí“. Předseda polské vlády to řekl deníku Financial Times. V rozhovoru také vyzval Brusel, aby odvolal hrozby právními a finančními postihy, pokud chce, aby se v Polsku vyřešila krize kolem vlády práva. Varoval také, že EU svými kroky vyvolá třetí světovou válku, za což se mu dostalo pokárání od Evropské komise a od předáka polské opozice Donalda Tuska.

Evropská unie „je projekt, který velmi úspěšně přispěl k nastolení trvalého míru mezi jejími členskými státy,“ reagoval mluvčí Evropské komise Eric Mamer na výroky Morawieckého. „Není zde místo pro rétoriku zmiňující válku.“ 

Bývalého polského premiéra a současného předsedu Evropské lidové strany Tuska slova Morawieckého o válce šokovala. „Svět zůstává ohromen po rozhovoru polského premiéra, ve kterém předpovídá třetí světovou válku zahájenou sporem Polska s EU,“ řekl. Dodal přitom, že „hloupost je příčinou těch nejvážnějších politických katastrof“. 

Polský ústavní soud na začátku října rozhodl, že některé články základních smluv o Evropské unii odporují polské ústavě. Zpochybnil tak nadřazenost unijního práva nad tím polským. Právě nadřazenost unijního práva nad právem jednotlivých členských zemí je věc, se kterou každý stát při vstupu do Unie souhlasí. Evropská komise proto zvažuje, že na Polsko podá stížnost k Soudnímu dvoru EU nebo spustí nový mechanismus, který podmiňuje čerpání evropských peněz nezávislostí justičních orgánů.

Morawiecki uvedl, že pokud Brusel spustí tento mechanismus, zahájí tím „třetí světovou válku“, a dodal, že hodlá bránit práva své země „všemi dostupnými zbraněmi“. Spor ohledně vlády práva je podle něj politický proces, který se má řešit dialogem, nikoliv diktátem.

„Naštěstí je to politický proces. A politické procesy mohou politici zastavit. To je to nejmoudřejší, co by mohli udělat. Protože pak spolu nebudeme hovořit s pistolí u hlavy,“ řekl předseda polské vlády.

Morawiecki nicméně dodal, že Polsko do konce roku ukončí činnost disciplinární komory, která trestá soudce a kterou už dříve Soudní dvůr Evropské unie nařídil zrušit, a pokusí se tak zmírnit napětí s Bruselem. 

Žádný polexit nehrozí

Komise podle něj ale porušuje unijní právo tím, že neschválí nebo Polsku nepřidělí peníze z fondu obnovy, a Varšava je připravena jí takový krok oplatit. „My ty peníze později nebo dříve dostaneme. Čím později je ale dostaneme, tím jasnější je to důkaz diskriminačního zacházení a diktátorského přístupu ze strany Evropské komise,“ dodal.

Morawiecki nicméně odmítl, že by spory s Bruselem mohly vést k celonárodní kampani za opuštění EU. „Až 88 procent Poláků chce zůstat v Unii a polovina z nich jsou voliči naší strany,“ uvedl. „Jsme přesvědčeni, že Polsko v ní musí zůstat. Není zde žádné riziko polexitu. Budeme tvrdě bránit Polsko jako součást EU,“ dodal. Polexitem se rozumí obdoba brexitu, tedy vystoupení Británie z Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 33 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...