Nedávné rozhodnutí polského ústavního soudu zpochybňuje a ohrožuje základy EU, prohlásila na plénu europarlamentu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Komise dle jejích slov proti Varšavě zakročí. Polský premiér Mateusz Morawiecki v Evropském parlamentu řekl, že jeho vláda je proevropská, Poláci jsou ale znepokojeni změnami v Unii.
Evropská komise zakročí vůči Polsku. Morawiecki mluví o tiché revoluci a nepochopení
9 minut
Horizont ČT24: Evropská komise chystá kroky vůči Polsku
„Nesmíme dovolit a nedovolíme ohrožení našich společných hodnot,“ prohlásila předsedkyně Komise. „Vláda práva je pojivem, které drží naše spojenectví pohromadě,“ dodala.
Rozhodnutí polského ústavního soudu o nadřazenosti polských zákonů nad unijním právem je podle von der Leyenové vyvrcholením útoků na nezávislost justice v Polsku. Komise, která s Varšavou o podobě reformy tamního soudnictví vede vleklý spor, podle své šéfky polský ústavní soud nepovažuje za nezávislý ani za legitimní.
Kvůli jeho rozhodnutí hrozí, že evropské zákony budou platit různě na různých místech a Evropská komise musí podle von der Leyenová chránit unijní občany, ať už žijí kdekoliv. Exekutiva má k dispozici několik různých nástrojů a vyhodnocuje, který použít, doplnila předsedkyně Komise s tím, že orgán musí chránit prostředky, které do Polska směřují z kapes evropských daňových poplatníků.
Omezit evropské peníze či hlasovací práva
Možnosti jsou podle von der Leyenové tři. V prvním případě by Komise právně napadla rozhodnutí polského soudu, důsledkem čehož by mohly být pokuty vůči Varšavě. Dalším scénářem je spuštění nových mechanismů kondicionality, tedy podmínění čerpání evropských fondů nezávislostí justičních orgánů, a Polsko by o tyto peníze mohlo přijít.
Poslední možností je dle předsedkyně Komise aktivování článku 7 evropských smluv, který může omezit hlasovací práva členských zemí z důvodu porušení základních hodnot společenství.
Než se spor mezi Bruselem a Varšavou vyřeší, je podle agentury Reuters nepravděpodobné, že Polsko dostane jakékoliv prostředky z fondu obnovy po pandemii covidu-19. Objem financí vyhrazený pro tuto zemi činí celkem 36 miliard eur. „Jsou to peníze evropských daňových poplatníků. A pokud naše Unie investuje více než kdy předtím do posílení našeho společného zotavení, musíme chránit unijní rozpočet proti porušování zásad právního státu,“ poznamenává von der Leyenová.
Reuters dále podotýká, že Evropská unie může Varšavě zablokovat přístup ke grantům na vývoj a strukturální projekty. Tato položka v unijním rozpočtu pro roky 2021 až 2027 činí sedmdesát miliard eur.
V EU dochází k tiché revoluci, míní Morawiecki
Premiér Morawiecki ve svém vystoupení prohlásil, že členství v EU podporuje většina Poláků a že jeho vláda je součástí této proevropské většiny. Poláci jsou ale podle něj stále více znepokojeni směrem změn v EU. Dodal rovněž, že evropské instituce přistupují k různým evropským státům různým způsobem.
„Nemůžeme mlčet, když je naše země atakována nespravedlivým způsobem,“ pronesl před europoslanci předseda polského kabinetu Morawiecki. Rozhodnutí polského ústavního soudu podle něj vedlo k „zásadnímu nepochopení“. Premiér uznal, že evropské právo stojí nad zákony v členských státech v oblastech, v nichž má EU vymezené kompetence. Nejvyšším právem každé členské země je však její ústava, zdůraznil Morawiecki. „Instituce založené smlouvami (o EU) překračují svoje kompetence a my musíme mít nástroje, jak na to reagovat,“ prohlásil.
Svá slova směřoval zejména k Soudnímu dvoru EU, který podle něj za zavřenými dveřmi přichází s „kreativními interpretacemi“ unijních smluv a rozšiřuje pravomoci Bruselu na úkor členských států. Tento proces Morawiecki nazval tichou revolucí.
Součástí řešení sporů by podle něj neměly být výhrůžky finančními sankcemi či jiné formy zastrašování, což jsou pro polského premiéra nedemokratické praktiky. Morawiecki poznamenal, že očekává konstruktivní dialog s evropskými institucemi.
Von der Leyenová ke konci rozpravy uvedla, že Komise bude proti Polsku postupovat veškerými dostupnými prostředky. „Demokracie a právní stát jsou pomalejší než autokraté, protože postupují obezřetně. Ale právě díky tomu se od autokratů lišíme, protože my postupujeme férově, legitimně, transparentně a odvážně. Proto jsou naše výsledky tak přesvědčivé a proto budeme i polské občany takovýmto uvážlivým způsobem i dále hájit,“ řekla šéfka Komise.
Žádné kompromisy ohledně vlády práva, vzkazují ministři
Bruselský zpravodaj ČT Lukáš Dolanský popsal projev polského premiéra jako ostrý a útočný, Morawiecki podle korespondenta nešetřil kritikou unijních institucí a tvrdil například, že zatímco západním zemím prochází vše, východní jsou pod drobnohledem. „Sdělení polského premiéra byla naprosto jasná. Přihlásil se k otazníkům kolem toho, jakým způsobem chce Polsko vystupovat vůči krokům unijních institucí. Kdo by si myslel, že se sem polský premiér přijel omlouvat, mýlil by se,“ konstatuje Dolanský.
Riziko sankcí vůči Varšavě je podle zpravodaje ČT vyšší než v minulosti a v kuloárech sílí hlasy po brzké akci a omezení vyplácení peněz z unijních fondů. „V následujících dnech, možná týdnech, budeme sledovat začátek procesu, který by mohl vést až k tomu, že skutečně budou omezeny platby do polského rozpočtu,“ dodává Dolanský.
Nizozemský premiér Mark Rutte hodlá na summitu vyzvat Komisi, aby Varšavě peníze z mimořádného fondu obnovy zablokovala. Německý ministr pro evropské záležitosti Michael Roth upozornil, že pokud jde o vládu práva, není prostor pro kompromisy. „Dialog musí končit jasným přihlášením k tomu, k čemu jsme se zavázali při vstupu do Evropské unie. Není možné dělat zvláštní dohody,“ míní Roth.
Francouzský ministr Clément Beaune připomněl, že ostatní země solidárně přispívají do fondů, z nichž je Polsko čistým příjemcem. „Tahle solidarita ale nemůže pokračovat, když nebude respekt k základním hodnotám,“ prohlásil Beaune. Důrazná slova na polskou adresu volili nyní například i ministři Španělska nebo Finska.
Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn ještě před jednáním na plénu varoval, že konec právního státu by znamenal zánik Evropy. „Evropa byla postavena na demokracii, svobodě, respektu – a vládě práva. Musíme si to uvědomit. Nejen členské země, jež právní stát respektují, ale také místa, která jej nepovažují za tak důležitý,“ poznamenal Asselborn.
Některé země zvláště z východního křídla EU ale hovoří o tom, že k polské soudní reformě by se neměli vyjadřovat politici, nýbrž unijní justice. „My to vidíme jako kompetenci soudu a budeme spoléhat na hodnocení těch orgánů, které jsou k tomu příslušné,“ řekla v úterý česká státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková.
Vystoupili také čeští europoslanci
„Slova premiéra Morawieckého vnímám jako vzkaz Polákům, vzkaz jeho voličům,“ komentovala rozpravu na plénu europoslankyně za hnutí ANO a místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová. „Není to podle mého názoru odpověď na obavy, které Evropská unie z vývoje v Polsku má,“ dodala.
„Polská vláda chce od evropských občanů cca 57 miliard eur, ale odmítá dodržovat úplně základní právní principy, na kterých Evropa stojí,“ upozornil pirátský europoslanec Mikuláš Peksa. „Vy si to prostě představujete tak, že vlk se nažere a koza zůstane celá,“ oslovil pak Morawieckého od řečnického pultíku.
Podle europoslance ODS Alexandra Vondry otevírá rozhodnutí polského soudu řadu otázek, jedná se však o spor mezi Evropskou komisí a členským státem, „který by Evropský parlament neměl zneužívat k další politizaci“. Podle Vondrova vyjádření se podobné spory již objevily i v jiných členských státech, nedávno například v Německu. Morawiecki dal nicméně svým vystoupením najevo, že Polsko chce být nadále loajálním členem EU, dodal europoslanec.
„Využívat justici k politickému boji je hra s ohněm,“ řekl na plénu europoslanec TOP 09 Jiří Pospíšil. „Velmi mě mrzí, že ústavní soud v Polsku vynesl tento politicky motivovaný rozsudek,“ dodal a poznamenal, že stížnost, z níž rozhodnutí vzešlo, podal k nejvyšší instanci sám premiér Morawiecki. „Co se bude dít dál? Je to počátek destrukce Evropské unie? Je to pouze gesto síly?“ tázal se Pospíšil s tím, že pokud by podobné rozsudky začaly padat i v jiných zemích, byla by vážně ohrožena evropská integrita.
