Kočner odmítl obžalobu z padělání směnek. Soud nepřipustil odposlechy z kauzy Kuciak

Nahrávám video

Slovenský podnikatel Marián Kočner u soudu odmítl obžalobu, podle které se podílel na padělání směnek v hodnotě téměř 69 milionů eur (1,78 miliardy korun). Jejich proplacení žádala jedna z jeho firem i od soukromé televize Markíza. Policie v březnu Kočnera obvinila také z objednávky loňské vraždy novináře Jána Kuciaka.

„Pokud by (směnky) byly zfalšovány, tak bych je nevymáhal prostřednictvím své firmy,“ řekl Kočner soudu během své více než dvouhodinové výpovědi.

Odpoledne v reakci na dotazy advokátů, prokurátora a soudců tvrdil, že částka na směnkách byla stanovena na základě ústní dohody. Na vícero dotazů právních zástupců Markízy uvedl, že si nepamatuje, nebo odmítl odpovědět. Hájil se rovněž tím, že ve věci směnek mu v minulosti radil prominentní právník a někdejší předseda československého federálního ústavního soudu Ernest Valko, který byl v roce 2010 zavražděn.

Soud odmítl návrh prokurátora, aby jako důkaz připustil předložené přepisy komunikace, kterou policie zajistila z Kočnerova mobilního telefonu při vyšetřování vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky, z níž je podnikatel také podezřelý. Předseda senátu rozhodnutí zdůvodnil tím, že soud požaduje předložení celé komunikace obžalovaného, nejen té části, která se týká směnek. Podle médií informace z telefonu kromě jiného poukazují na podnikatelovy kontakty s politiky či představiteli justice.

Nahrávám video

V podvečer před zahájením výpovědi svědka Petera Tótha, bývalého novináře a někdejšího šéfa kontrarozvědky slovenské tajné služby SIS, soud rozhodl o vyloučení veřejnosti včetně novinářů během Tóthova výslechu. Tóth je médii označován za Kočnerova bývalého blízkého spolupracovníka; po Kuciakově vraždě Tóth začal spolupracovat s policií.

„Podle právního zástupce Markízy klíčový svědek Tóth odpovídal konzistentně s tím, co řekl už v přípravném řízení, tedy víceméně potvrdil to, že směnky byly zfalšované,“ uvedl v pondělí večer zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský.

Peníze z Markízy

V kauze padělání směnek policie obžalovala také bývalého ředitele Markízy a exministra hospodářství Pavola Ruska. Také ten už dříve vinu popřel. Oba jsou podezřelí z toho, že čtyři směnky zfalšovali tím, že na nich uvedli jako datum vystavení rok 2000, kdy byl Rusko ve funkci šéfa Markízy. Podle prokurátora byly ale směnky ve skutečnosti vyhotoveny až po roce 2013, kdy Rusko už nebyl ředitelem a spolumajitelem televize.

Podle směnek se Rusko zavazuje zaplatit zmíněnou částku, ručitelem má být právě Markíza. Dokumenty se nakonec dostaly do vlastnictví Kočnerovy firmy. Nebyly ale zahrnuty v účetnictví Markízy, kterou ovládá americká skupina CME vlastnící také českou televizi Nova.

Rusko pak podle médií není schopen dlužnou částku uhradit, povinnost proplatit směnky by tak připadla Markíze. V případu jedné ze směnek už slovenský soud zatím nepravomocně rozhodl v neprospěch televize. Odvolací soud ale jednání v případu přerušil právě z důvodu trestního stíhaní Ruska a Kočnera.

Zvláštní soud

Předchozí líčení ve věci směnek se konalo v sídle specializovaného trestního soudu v Pezinku nedaleko Bratislavy. Výslech Kočnera se kvůli přísným bezpečnostním opatřením uskutečnil v bratislavské věznici, která se nachází v komplexu jednoho ze soudů.

Do povědomí veřejnosti se Kočner dostal v roce 1998 v souvislosti s neúspěšným pokusem o převzetí Markízy za pomoci pracovníků bezpečnostní služby. Ředitelem televize byl tehdy Rusko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 21 mminutami

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle tamních představitelů nejméně deset lidí. Dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 1 hhodinou

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 11 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 11 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 11 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled