Pchjongjang – Zdá se, že severokorejský diktátor Kim Čong-un prohrává jednu ze svých bitev – tu s nadváhou. Na posledních snímcích zveřejněných státní agenturou KCNA mají švy saka na komunistickém vůdci co dělat, aby udržely jeho mohutnějící břicho. Kim na nových obrázcích v dobré tradici kouká na věci – tentokrát na úrodu zemědělského družstva č. 1116 nedaleko Pchjongjangu a na nový dětský domov ve Wonsanu. Tam už sako vyměnil za volnou košili, v obou případech si ale ponechal na hlavě slušivý panamák a za zády tradiční svitu generálů vyzbrojených zápisníčky a tužtičkami.
Pozorovatelům neušlo, že – zřejmě 32letý – vůdce od svého nástupu do funkce značně přibral. Po svém otci Kim Čong-ilovi, který zemřel v prosinci 2011, zdědil mladý Kim nejen vládu nad komunistickou diktaturou, ale zjevně i zdravotní problémy. Kim Čong-il trpěl vysokým tlakem a cukrovkou, zjevně v důsledku nezkrotného holdování francouzskému brandy a vybraným lahůdkám.
Kim Čong-unovo zdraví se během jeho krátké vlády stalo už několikrát předmětem nejrůznějších spekulací. Loni v září například na několik týdnů zmizel, pak se objevil s vycházkovou holí a říkalo se, že podstoupil operací kotníků. Podle analytiků je jeho zdravotní stav pro Severní Koreu extrémně důležitý, protože mocné vojenské kruhy by mohly slabosti churavějícího vůdce zneužít a svrhnout jej. A jelikož je pro severokorejskou společnost tak důležitá pokrevní příbuznost nejvyšších představitelů, mohli by vojáci do čela země prosadit Kimova staršího bratra Kim Čong-nama, soudí japonský expert Tošimicu Šigemura.
Severní Koreji hrozí sucho a hlad
OSN v pondělí varovala, že koncem roku by Severní Koreu mohl postihnout hladomor. Na úrodu totiž budou mít negativní vliv největší sucha za posledních 30 let, které zemi čekají. Už teď prý vojáci sázejí rýži v polích, kde není voda, a nedostatkem potravin už nyní trpí 70 procent obyvatelstva země.
Severní a Jižní Korea spolupracují na archeologických vykopávkách
Archeologové ze Severní a Jižní Koreje zahájili nebývalý projekt spolupráce, v jehož rámci budou příštího půl roku provádět vykopávky v místě někdejšího královského paláce, který se nacházel v pohraničním městě Kesong. Cílem je zvýšit povědomí o společné historii těchto znepřátelených zemí. Severní a Jižní Korea zůstávají technicky ve válečném stavu, protože korejská válka z let 1950–53 byla ukončena pouze příměřím, nikoli podpisem řádné mírové dohody.
Město Kesong bylo v letech 935 až 1392 metropolí feudální říše Korjo, která dala Koreji její současný název. V Kesongu se také nacházel palác, odkud dynastie Korjo svému území vládla. Palác byl ve 14. století vypálen a od té doby z něj zbývají jen ruiny.
První skupina historiků a archeologů z Jižní Koreje překročila hranici do severokorejského města Kesong v úterý. Zhruba osmdesátičlenný jihokorejský tým má v lokalitě pracovat následujících šest měsíců. Projekt byl sice oficiálně zahájen již v roce 2007, vzhledem k problémům ve vztazích mezi Soulem a Pchjongjangem byla však spolupráce opakovaně přerušována. Vykopávky umožnila dohoda představitelů Severu a Jihu z minulého měsíce.
Během stávající fáze se tým archeologů soustředí na královskou ložnici někdejšího paláce, který leží deset minut jízdy autem z centra Kesongu, jenž je nyní společnou korejskou průmyslovou zónou.
Lokalita byla v roce 2013 zařazena na seznam kulturního dědictví UNESCO. Organizace památku popisuje jako místo zahrnující „paláce, instituce a pohřebiště, obranné zdi a brány, které ztělesňují politické, kulturní, filozofické a duchovní hodnoty dějin oblasti“.
