Ženeva - Vědci v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě odhalili další část skládačky, která má vysvětlit, proč antihmota ve vesmíru očividně chybí. Objevili prozatím čtvrtou známou subatomární částici, která při rozpadu upřednostňuje hmotu před antihmotou. Dosavadní teorie předpokládá, že po velkém třesku vzniklo stejné množství hmoty a antihmoty, dnes ale vesmíru dominuje hmota.
Odborníci analyzující data získaná v roce 2011 při experimentech s největším světovým urychlovačem částic LHC zjistili, že částice označovaná jako B0s se nerovnoměrně rozpadá na hmotu a antihmotu. Objev asymetrického chování zmíněné částice umožnilo jen ženevské zařízení, uvedl mluvčí CERN Pierluigi Campana. „Experimenty provedené na jiných místech nedokázaly nashromáždit dostatečný počet rozpadů části BOs,“ vysvětlil.
Narušení zmíněné symetrie poprvé pozorovala v 60. letech Brookhavenská státní laboratoř (BNL) v New Yorku s neutrálními částicemi nazvanými kaony. Za tento objev získali vědci James Cronin a Val Fitch v roce 1980 Nobelovu cenu. Po zhruba 40 letech po BNL zjistili obdobné chování u další částice, BO mezonu, vědci v Japonsku a ve Spojených státech. Naposledy takovou asymetrii odhalili odborníci v CERNU u B+ mezonu.
Všechna tato narušení symetrie vysvětluje takzvaný standardní model částicové fyziky, což je teorie popisující silnou, slabou a elektromagnetickou interakci a elementární částice, které tvoří veškerou hmotu. I přes existenci standardního modelu, který asymetrii předpokládá, si podle Campaniho „některé zajímavé nesrovnalosti žádají podrobnější výzkum“.
