Do Česka v úterý přiletí francouzský prezident Emmanuel Macron. Setká se s prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Petrem Fialou (ODS), s nimiž by měl podle dostupných informací řešit hlavně pomoc Ukrajině a jadernou energetiku včetně tendru na dostavbu Dukovan. Podle Hradu se bude jednat i o českém plánu na nákup velkorážové munice v zemích mimo Evropskou unii pro Kyjev. Obě země také podepíší dohodu o strategické spolupráci. Středový politik Macron je u moci od roku 2017. Jako jeden z předních evropských lídrů usiluje o roli zprostředkovatele mezi Moskvou a Kyjevem. Na domácím poli naráží na odpor veřejnosti kvůli svým nepopulárním ekonomickým reformám.
Jeden z předních evropských lídrů míří do Česka. Macron má jednat o jádru i munici pro Ukrajinu
Francouzský prezident dorazí na Pražský hrad krátce před polednem, na 12:05 je v plánu jeho soukromé setkání s Pavlem. Hrad následně avizuje setkání s médii ve 13:30 a pietní akt na náměstí Jana Palacha ve 13:55. Československou živou pochodeň připomíná deska na budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde student loni v prosinci zabil 14 lidí a sebe a dalších 25 lidí zranil. Francouzský prezident by tak mohl uctít i oběti střelby.
Macron poté zamíří do Strakovy akademie, kde ve 14:15 začne jednat s Fialou. Podle Úřadu vlády budou hlavními tématy jednání obranná spolupráce, energetika či válka na Ukrajině. Politici také podepíšou akční plán strategického partnerství obou zemí na roky 2024 až 2028, na programu je i společné prohlášení pro média. „Dokument o strategickém partnerství je základní dokument upravující vztahy mezi oběma zeměmi a zahrnuje celou škálu oblastí až po kulturu,“ uvedl zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.
Podle Hradu dokument upravuje vzájemnou spolupráci konkrétně v evropských a zahraničních záležitostech, obraně, bezpečnosti, azylu a migraci, hospodářství a obchodu, životním prostředí, dopravě a energetice, sociální politice, zdravotnictví, ve vědě, vzdělávání a ve zmiňované kultuře.
Zajištění munice pro Kyjev prioritou
Pokud jde o trvající ruskou vojenskou agresi na Ukrajině, Macron má jednat s českými lídry jako o vzájemné spolupráci v otázce podpory Ukrajiny, tak i o dalších dodávkách zbraní Kyjevu. Šéf Elysejského paláce začátkem minulého týdne po summitu v Paříži oznámil, že Francie se zapojí do české iniciativy nákupu dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii. Tato aliance by mohla čítat celkem patnáct zemí.
Podle Pavla má Česko možnost v nejmenovaných zemích mimo EU nakoupit až půl milionu dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů a 300 tisíc kusů ráže 122 milimetrů. Podle Elysejského paláce by právě téma urychleného dodávek munice Kyjevu mohlo vyvstat i během jednání v Praze.
Spor o vyslání západních vojsk na Ukrajinu
Podle Hradu Macronova návštěva Česka navazuje na cestu prezidenta Pavla do Francie v prosinci loňského roku. Česko a Francie jsou podle Hradu významnými partnery a hodnotovými spojenci, shodují se na jednoznačné podpoře Ukrajiny. Francie se podle Hradu projevila jako jeden z lídrů evropské pomoci Ukrajině.
Rozkol nicméně panuje mezi Prahou a Paříží v otázce možného působení západních vojsk na Ukrajině. Macron vyvolal minulý týden na pařížské konferenci rozruch, když prohlásil, že do budoucna nevylučuje vyslání vojáků zemí Severoatlantické aliance na pomoc Kyjevu. V podobném smyslu se vyjádřila i estonská premiérka Kaja Kallasová nebo litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas.
Na Macronova slova pozitivně zareagoval Kyjev, ruský vládce Vladimir Putin nicméně varoval, že země NATO budou v takovém případě riskovat jaderný konflikt. Macronovu myšlenku pak rázně odmítlo Německo, Polsko, Itálie, Velká Británie, USA nebo Česká republika.
Fiala minulý čtvrtek ve sněmovně zdůraznil, že nikdo v Evropě se nechystá posílat vojáky na Ukrajinu. Na pařížském summitu šlo podle něj z hlediska času o „minimální téma“. Macron ale před pár dny uvedl, že jeho slova o možném vyslání spojeneckých vojáků na Ukrajinu byla „uvážená“. „Jsou to (boje na Ukrajině) dostatečně vážná témata. Každé slovo, které v tomto ohledu pronesu, je uvážené, promyšlené a přiměřené,“ řekl francouzský prezident.
Zájem Francie o dostavbu Dukovan
Kromě války na Ukrajině bude klíčovým tématem Macronovy návštěvy v Praze také jaderná energetika. Francouzská státní elektrárenská společnost EDF, která provozuje největší síť jaderných elektráren v Evropě, je spolu s jihokorejskou firmou KHNP jedním z uchazečů o stavbu nového bloku v Dukovanech.
Česká vláda očekává předložení závazných nabídek ke stavbě až čtyř nových reaktorů v Dukovanech a Temelíně letos v polovině dubna. Smlouva s vybraným dodavatelem by měla být podepsána na přelomu let 2024 a 2025 a první reaktor by měl být spuštěn v roce 2036. Projekt nového reaktoru by měl být největší investicí Česka v novodobé historii, podle dřívějších prohlášení vlády i ČEZu má jeden nový reaktor stát asi 160 miliard korun v cenách z roku 2020.
„Není náhodou, že s ním jede i šéf společnosti EDF,“ podotkla redaktorka ČT Tereza Gleichová k návštěvě Macrona s tím, že ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) sice oficiálně uvedl, že o tendru s francouzským prezidentem hovořit nebude, nicméně tomuto tématu se podle redaktorky půjde jen těžko vyhnout.
„EDF je státní energetický gigant, po světě má několik desítek jaderných elektráren a staví další, nicméně je třeba dodat, že to je poměrně zadlužený gigant, který se v minulém roce vrátil k zisku. Projekty v Británii či ve Finsku se prodraží, a i doba jejich výstavby se prodlužuje. Abychom byli fér, tak to se ale děje i u ostatních společností, které staví jádro,“ poznamenala Gleichová.
Redaktorka ČT k návštěvě Macrona v ČR a jednání o energetice (zdroj: ČT24)
Francie má v současnosti největší podíl jaderné energetiky v Evropě a Macron je jejím velkým podporovatelem. Francouzská společnost Framatome dlouhodobě dodává jaderné palivo do elektrárny v Temelíně. Letos v lednu se na spolupráci při financování společných projektů v jaderné energetice dohodly Technologická agentura ČR s Francouzskou národní výzkumnou agenturou.
Macron se v úterý vpodvečer zúčastní česko-francouzského jaderného fóra v Rudolfinu. Odpoledne na něm vystoupí například Frédéric Leliévre ze společnosti Framatome, ředitel firmy ORANO Nicolas Maes nebo předseda Technologické agentury Petr Konvalinka.
Česko-francouzské vztahy jsou na vysoké úrovni
Vzájemné vztahy mezi Českem a Francií jsou aktuálně velmi vřelé. „Prošly si dlouhým vývojem. Máme společná témata, a to třeba v oblasti energetiky. Vždy rádi zdůrazňujeme, že stavíme na silných kulturních základech, a to například ohledně spolupráce v rámci vědy. Francie je pro Česko také dobrým ekonomickým partnerem,“ hodnotí expertka Eliška Tomalová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Prezident Pavel vzájemné vztahy ocenil i během prosincové návštěvy Paříže. „Vážím si otevřenosti, s níž jsme jednání vedli. Bylo to praktické naplnění argumentu, že naše vztahy jsou na vysoké úrovni, a to nejen v oblastech, které se týkají současných problémů, jako je ruská invaze na Ukrajině, situace na Blízkém východě nebo v oblasti Sahelu, ale i co se týče spolupráce v energetice, rozšiřování Evropské unie či migrace,“ prohlásil tehdy po schůzce Pavel. „S Francií sdílíme pohled, že musíme podporovat Kyjev i nadále, protože nevidíme jinou a lepší alternativu,“ dodal český prezident.
Francie je podle Pavla významným českým obchodním partnerem, jelikož patří mezi pět největších investorů v tuzemsku. „Naše nabídka dlouhodobého partnerství platí jak ohledně jaderné energie, tak i vysokorychlostní železnice, ale rovněž na poli kultury či vědy,“ řekl v prosinci francouzský prezident Pavlovi.
Macron byl v Praze naposledy v říjnu 2022, kdy se zúčastnil na Pražském hradě premiérového summitu Evropského politického společenství a následného neformálního summitu Evropské rady. Česko navštívil také v říjnu 2018 při příležitosti oslav stého výročí založení republiky.
Pragmatik Macron klade důraz na reformy
Macron, který zastává středovou a pragmatickou politiku, byl poprvé zvolen francouzským prezidentem v roce 2017. Jeho hlavním cílem bylo tehdy zlepšit ekonomiku Francie a učinit z ní liberální zemi, která nebude známá zejména vysokými daněmi a rozbujelou státní sférou. Sliboval snížit daně o 50 miliard eur a podpořit podnikání a inovace. Jako nejmladší a charismatický kandidát získával sympatie davů na mítincích, měl podporu politiků, ekonomů i médií. Ve druhém kole zvítězil nad Marine Le Penovou se ziskem 66,06 procenta hlasů.
Bývalý investiční bankéř, jenž působil po volbách v roce 2014 dva roky na postu ministra hospodářství, představuje progresivního lídra, který dokáže ve společenských i ekologických otázkách najít kompromis. Lídr hnutí Republika v pohybu se snaží budovat obraz pokrokového a liberálního prezidenta.
Jeho pozici před posledními prezidentskými volbami v roce 2022 posílila ruská invaze na Ukrajinu, a to díky jeho diplomatickému úsilí v této otázce a také proto, že někteří jeho protikandidáti dříve stranili ruskému vládci Vladimiru Putinovi. Macron před ruskou invazí i během ní několikrát hovořil s Putinem telefonicky.
Francouzský prezident přitom ruskou agresi současně důrazně odsuzuje a Francie v poslední době stanula v čele zemí odmítajících „únavu z války“. Šéf Elysejského paláce nedávno podepsal klíčovou bezpečnostní dohodu s Kyjevem a slíbil zemi dodat řadu klíčových zbraní včetně houfnic Caesar, raket dlouhého doletu Scalp nebo střel vzduch-země A2SM.
Během prvních dvou let ve funkci Macron inicioval několik klíčových domácích reforem, například změny trhu práce nebo daní. Tyto kroky vedly k sociálním protestům, hnutí žlutých vest, které vypuklo v roce 2018, zastavilo například zvýšení daně z nafty a obecně zelenou reformu, a podařilo se ho utlumit až v době začínající pandemie covidu-19.
Koronavirus a s ním spojená opatření způsobila prudký ekonomický pokles, protože Francie uzavřela nepodstatné podniky a omezila cestování, ale nakonec se země poměrně rychle oklepala. Pomohla zejména vysoká míra proočkovanosti obyvatel a také robustní systém na udržení pracovních míst. Francie tak byla ušetřena vysoké úmrtnosti a přetrvávající nezaměstnanosti, které v té době trápily jiné evropské země.
Macron také prosadil návrat k jaderné energetice. V kampani před volbami v roce 2022 slíbil vystavět šest nových jaderných reaktorů a vyvíjet osm dalších, desetinásobně zvýšit kapacity zdrojů solární energie a do poloviny století vystavět padesát větrných elektráren u moře.
V dubnu 2022 v prezidentských volbách Macron znovu zvítězil, opět nad Le Penovou, a to ve druhém kole, kde obdržel 58 procent hlasů. I během druhého mandátu Macron zaujímá přední místo mezi evropskými lídry a snaží se působit jako prostředník mezi Moskvou a Kyjevem.
Opoziční přesila v parlamentu
Nesnázím však čelí na domácí půdě, a to od června 2022, kdy jeho centristická koalice přišla o většinu v Národním shromáždění, tedy dolní komoře parlamentu. Macron nebyl schopen přivést do vlády žádné opoziční strany, a tak kabinet zůstal menšinový.
Značnou kritiku opozice sklidil prezident v říjnu 2022, kdy se rozhodl aktivovat příslušný článek francouzské ústavy, aby prosadil vládní návrh zákona o rozpočtu. Stejný postup využil ještě loni v březnu, kdy takto prosadil kontroverzní balíček důchodové reformy, jenž do roku 2030 zvyšuje věk odchodu do důchodu z 62 na 64 let. Opozice se pokusila vyjádřit vládě nedůvěru, ta ale hlasování ustála.
Francouzská premiérka Élisabeth Borneovová, která bojovala s klesající popularitou, rezignovala až letos v lednu. Nahradil ji tehdejší ministr školství a Macronův „dobrý žák“ Gabriel Attal. Podle francouzských komentátorů se prezident výměnou členů vlády snaží získat novou energii pro svůj druhý pětiletý mandát, do jehož konce zbývají ještě tři roky – a to v době, kdy se na jeho oblibě negativně projevují nepopulární reformy.
Podle expertů chce také získat sympatie voličů před červnovými volbami do Evropského parlamentu, kde je jeho strana nejsilnější formací liberální frakce. Změny ve vládě ale kritizovala opozice, podle níž jsou jen kosmetickými úpravami.
Neobvyklá romance
Obvinění některých oponentů, že je povýšený a že je „prezidentem bohatých“, Macron odmítá. Sám tvrdí, že prezident nemusí být milován, ale že je důležité, aby zajistil pokrok své země.
Macronův osobní život formuje neobvyklý milostný příběh. Od roku 2007 je Macron ženatý s o 25 let starší bývalou učitelkou francouzštiny Brigitte. Dvojice se poznala na střední škole, když bylo Macronovi patnáct let. Brigitte byla tehdy vdaná a měla už tři děti.
Cílevědomý Macron ale v době, kdy jako šestnáctiletý opouštěl školu, přísahal, že si ji jednou vezme. Brigitte poté v jedné biografii uvedla, že si neustále volali a trávili hodiny na telefonu, až ji svou trpělivostí Macron nakonec přesvědčil, přibližuje prezidentův osobní život server BBC.
