Izraelské parlamentní volby podle prvních odhadů nemají jasného vítěze

Izraelské parlamentní volby podle prvních odhadů po uzavření volebních místností nemají jasného vítěze. Pravicová strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua a její spojenci patrně ve 120členném Knesetu nezískali rozhodující převahu. Potenciální dohoda s pravicovým rivalem by však Netanjahuovi podle odhadů mohla nakonec zajistit výhru, píše agentura Reuters. Netanjahu navzdory odhadům prohlásil, že volby skončily „velkým vítězstvím pro pravici“.

V Izraeli se v úterý konaly čtvrté parlamentní volby od jara 2019 a druhé od začátku epidemie covidu-19. Volební místnosti se uzavřely ve 21:00 SEČ. Kolem 19:00 SEČ činila volební účast 60,9 procenta, což je skoro o pět procentních bodů méně než ve stejný čas při parlamentních volbách z loňského března. Konečnou účast zatím volební komise neoznámila.

Středolevicové strany podle prvních odhadů získaly větší podporu, než jim přičítaly předvolební průzkumy, avšak také na většinu 61 parlamentních křesel nedosahují.

Netanjahuova politická budoucnost by podle odhadů mohla záviset na exministrovi obrany Naftalim Bennettovi, který stojí v čele nacionalistické strany Jemina. Bennett uvedl, že by nesloužil ve vládě vedené nejpravděpodobnějším vůdcem středolevého bloku exministrem financí Jairem Lapidem, který stojí v čele středové strany Ješ Atid. Po uzavření volebních místností však Bennett, který má s Netanjahuem napjaté vztahy, nesdělil své koaliční záměry. „Udělám pouze to, co bude dobré pro Izrael,“ citoval jej jeho mluvčí.

3 minuty
Blízkovýchodní zpravodaj David Borek o prvních číslech ve volbách v Izraeli
Zdroj: ČT24

Jedenasedmdesátiletému Netanjahuovi, který je nejdéle sloužícím izraelským premiérem, tak podle odhadů zřejmě jasné vítězství nezajistilo ani izraelské světové prvenství v rychlosti očkování proti covidu-19, píše Reuters. Skoro polovina Izraelců již obdržela obě dávky vakcíny a Netanjahu opakovaně úspěšnost očkování vyzdvihoval při své předvolební kampani.

Na jeho popularitě se naopak mohl podepsat soudní proces, v němž je obviněn z korupce. Obvinění se týkají tří na sobě nezávislých případů, v nichž jde mimo jiné o ovlivňování vlastníků médií a přijímání štědrých darů výměnou za politické výhody. Netanjahu vinu odmítá, odmítl též odstoupit z funkce a obvinění označil za pokus o převrat.

Izraelská společnost je v otázce podpory Netanjahua, který stojí v čele vlády nepřetržitě od roku 2009, velmi rozdělená. Zatímco jeho příznivci jej označují za „krále Bibiho“, na transparentech jeho odpůrců byl premiér označen „předsedou zločinu“, píše Reuters.

Rychlá očkovací kampaň Izraeli umožnila před volbami otevřít většinu ekonomiky. Netanjahu přitom voličům a podnikům zasaženým pandemií přislíbil další finanční pomoc a miliony dalších dávek vakcín proti covidu-19.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 6 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...