Bagdád - Druhé čtení textu americko-irácké bezpečnostní dohody dnes ukončil irácký parlament. A to i přesto, že se poslanci z hnutí radikálního duchovního Muktady Sadra pokoušeli schůzi přerušit podobně, jak se jim to podařilo ve středu. Hlasování o dokumentu by se mělo uskutečnit v pondělí. Někteří z poslanců ale odjeli do Saúdské Arábie na muslimskou pouť, za což je dnes ostře kritizoval nejvyšší šíitský duchovní Iráku velký ajatolláh Alí Sistání.
Sistání je nadmíru rozhořčen tím, že se někteří z poslanců vydali do Mekky, místo aby splnili historický úkol a hlasovali o dohodě ve jménu „milionů těch, kdo je volili“. Dále uvedl, že je politováníhodné, že mezi těmi, kdo odjeli na pouť, je mnoho členů velké šíitské aliance Sjednocené irácké spojenectví, které má v parlamentu na stovku poslanců.
Spojeným státům umožňuje nová bezpečnostní dohoda ponechat v Iráku vojsko ještě tři roky. Vláda text schválila o víkendu a parlament o něm jedná od pondělka. Sadrovo hnutí, jež má v parlamentu tři desítky zástupců, s dohodou nesouhlasí a hodlá její schválení zmařit. Jeho poslanci ve středu rušili četbu bubnováním do stolů a jeden z jeho poslanců se blížil ke čtoucímu, takže hrozil konflikt a musela zasáhnout ochranka. Předseda parlamentu proto schůzi přeložil na dnešek.
Také při dnešním jednání se v sále bubnovalo a Sadrovi lidé čtení rušili hlasitým voláním. Předseda měl znovu potíže udržet klid v sále, ale nakonec byl dočten celý text.
Premiér Núrí Málikí označil projednávanou dohodu za nejlepší z možností jak obnovit svrchovanost Iráku. Ministr zahraničí Hošjar Zibarí pak vyjádřil pevnou naději, že dohoda navzdory odporu části politického spektra v
parlamentu projde.
Nová bezpečnostní dohoda umožňuje Spojeným státům ponechat v Iráku jednotky ještě tři roky. Vláda text schválila o víkendu a parlament o něm jedná od pondělka.
Ti, kdo vystupují proti dohodě, by mohli připravit Iráku ještě horší
alternativu, a sice prodloužení existujícího mandátu OSN pro americké
jednotky, který jim dává pravomoc provádět zásahy a zadržovat podezřelé bez souhlasu irácké vlády. Dohoda podle Málikího „reguluje americké vojenské aktivity a limituje pravomoci amerických vojáků, zatímco prodloužení mandátu OSN by skutečně spoutalo vůli Iráku“.
Zmiňovaná dohoda nahradí mandát OSN, podle kterého smějí koaliční vojska zůstat v Iráku do konce letošního roku. USA mají v Iráku největší kontingent, na 150 000 vojáků. Nově zvolený prezident Barack Obama je chce stáhnout ještě dřív, než předpokládá dohoda vyjednávaná administrativou George Bushe - do léta roku 2010.
