Bratislava - Slováci nakonec v Bratislavě odhalí pamětní desku na počest bývalého československého prezidenta Gustáva Husáka. Nebude však umístěna na budově městského úřadu ve čtvrti Dúbravka, ani na Husákově rodném domě, ale v parku na Jadranské ulici. O pamětní desku usiluje Komunistická strana Slovenska, která tento návrh přednesla bratislavské městské části Dúbravka, kde se Gustáv Husák narodil. Ještě v prosinci byla většina poslanců pro. Původní návrh počítal s tím, že pamětní tabule bude umístěna na obecním úřadě, kde se kdysi nacházela škola. Ale když tato informace pronikla do médií, strhla se vlna polemik.
Proti byli především lidi, kteří žili za dob Husáka - mezi nimi historici, disidenti a další. Bylo sepsáno také nespočet petic. Poté tedy vedení Dúbravky rozhodlo, že pamětní deska se na místní úřad nedostane, za to však bude položena v samostatném parčíku, kde by se měly v budoucnu nacházet i další pamětní tabule na počest nejrůznějším osobnostem nebo významných událostí.
Rodina Gustáva Husáka již dříve odmítla pamětní desku na rodném domě československého exprezidenta. Zdůvodnila to ovšem tím, že by dům a jeho novou fasádu mohli poškodit vandalové ve snaze poničit desku. Odmítají ale, že by se ke svému příbuznému nehlásili.
Gustáv Husák je spolu s Josefem Tisem pokládán za velmi kontroverzní postavu československých dějin. „Většina Slováků ho považuje za komunistického totalitního politika, na kterého nemají být proč hrdí,“ tlumočila zpravodajka ČT Olga Baková postoj Slováků k Husákovi. Podle Zdeňka Doskočila z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR je Gustáv Husák vnímán rozporuplněji než u nás.
