Brusel - Debaty o možném rozpadu státu se opět objevily v Belgii poznamenané politickou krizí způsobenou spory Vlámů s Valony. Příznačně tuto debatu dnes charakterizuje deník Le Soir v titulku zabírajícím zhruba třetinu titulní strany: Má tato země ještě smysl? Šéfredaktorka Béatrice Delvauxová se ptá, zda je opravdu na místě udržovat zemi a systém, v němž se vedle sebe snaží žít lidé s tak rozdílnými názory, v němž se neustále řeší jazykové střety frankofonní valonské a západogermánské vlámské komunity a kde nejsou lidé schopni dohodnout se na kompromisech.
Podobné debaty o možném rozpadu Belgie se vedly v minulosti již mnohokrát a vlastně z belgické politické scény úplně nevymizely nikdy. Otázkou však je, jak by se to případně dalo provést v praxi. Problém by totiž byl s metropolí - Bruselem. Tato bohatá výspa, která navíc slouží i jako sídlo hlavních institucí NATO a EU, je totiž dvojjazyčná. Představa, že by ho při případném dělení získala jedna z nesvářených komunit, je pro tu druhou jen těžko stravitelná.
Současnou krizi, která v belgických dějinách posledních let rozhodně není ojedinělá, podnítily spory o reformy týkající se možných změn práv menšinových frankofonních obyvatel ve vlámských regionech. Situace, kdy jedna ze dvou vlámských stran odešla z koalice, vyústila v to, že se premiér Yves Leterme rozhodl podat demisi. Král Albert II. nyní zvažuje, zda ji přijme.
Belgii tvoří na jihu francouzsky mluvící Valonsko, na severu vlámsky hovořící Vlámsko a uprostřed dvojjazyčný Brusel. Spory obou komunit zemi sužují dlouhodobě. Klíčovou roli hrály i ve volbách v roce 2007 a následném složitém sestavování vlády.
