Tbilisi - Statisíce Gruzínců jsou uprchlíci v postavení bezdomovců. Poslední vlnu uprchlictví zavinila pětidenní válka s Ruskem a odsun obyvatel z abcházských a jihoosetských oblastí. Nyní chce gruzínská vláda privatizovat provizorní přístřeší, do kterých se lidé uchýlili, a odsouvá jejich obyvatele do pohraničí. Příkladem je bývalé vědecké centrum u Tbilisi. Dva roky se uprchlíci snaží nehostinné pokoje zabydlet a opravit. „Měli by nám dát peníze. Dostávají spoustu zahraniční pomoci. Kam všechny ty peníze mizí?“ ptá Lali Gvičiani, která uprchla s rodinou z Abcházie. „Musíme svým dětem dávat jídlo, které vaříme v prachu a špíně,“ zlobí se.
Někteří uprchlíci žijí v nevhodných podmínkách už sedmnáct let, od dob, kdy se Gruzie odtrhla od rozpadajícího se Sovětského svazu.
Jiní přišli před dvěma roky po konfliktu s Ruskem. Jejich situace se ale příliš neliší. „Děti tu musí spát na zemi ve špíně,“ připomíná uprchlice Lali Gvičiani. „Tohle jsem si nikdy nedokázala ani představit.“
Jenže situace se v současnosti pro mnohé ještě zhoršila. V březnu přijely autobusy a za policejní asistence mnoho z uprchlíků odvezly 350 kilometrů od hlavního města, na gruzínsko-abcházské pomezí. Právě tam, odkud mnozí ze strachu o svou bezpečnost prchli.
Policisté asistovali při odsouvání lidí
„Problém je, že policisté asistovali při odsouvání lidí. Myslíme si, že to bylo neobhajitelné. Litujeme, že se na tom podílely policejní složky a určitě to zanechalo stopy i na těch odsunutých,“ říká Jekatěrina Popchadzová, manažerka z Asociace gruzínských mladých právníků.
Přesídlenci často nedostali předem žádné upozornění. V nových domech není elektřina ani topení. Najít tu práci je prakticky nemožné. „Požadujeme, aby úřady zajistily a udržely vztahy většiny Gruzínců s těmito odsunutými. Aby je začlenily do společnosti a umožnily jim další rozvoj. Proto je důležité, aby pro ně našly ubytování ve Tbilisi nebo v okolí,“ zdůrazňuje Jekatěrina Popchadzová.
Před ministerstvem si na protest sešili rty
Utečenci se rozhodli dát vládě tvrdě najevo, že své požadavky, podporované i opozicí, myslí skutečně vážně. Marnost své snahy zabránit nedobrovolnému přestěhování do západního pohraničí demonstrovali přímo před ministerstvem tím, že si sešili rty.
Ministerstvo se ale brání. „Nabízíme přesídleným ubytování po celé Gruzii. V některých případech ale odmítají a vybírají si, že chtějí bydlet tam, kde právě jsou, jako například v hlavním městě. V takových případech ale občas ubikace neodpovídají předepsaným normám,“ tvrdí Valerian Kopalejšvili z ministerstva pro přesídlené z okupovaných oblastí.
Odsunutí bydlí ve školkách, nemocnicích, bývalých hotelech
Plány na výstavbu nových a vyhovujících obydlí měla podle Kopalejšviliho vláda připravené už v roce 2007, jenže je přerušil nový konflikt. K původním 200 tisícům uprchlíků přibylo dalších 80 tisíc.
Podle Valeriana Kopalejšviliho ministerstvo ihned zahájilo rekonstrukce střech, odpadních systémů, rozvodů vody a elektřiny. „Snažíme se zajistit adekvátní ubytování všem přesídleným.“
Jenže podle Amnesty International stále téměř polovina odsunutých bydlí ve školkách, nemocnicích, bývalých hotelech nebo kasárnách. Západ se navíc začíná obávat autoritářství, ke kterému Gruzie prezidenta Michaila Saakašviliho od konfliktu v roce 2008 stále zřetelněji tíhne.
