Paříž – Eiffelovu věž navštíví ročně kolem sedmi milionů turistů. Nejdřív si ale všichni musí vystát dlouhou frontu. Provozovatel památky by chtěl návštěvníkům čekání zpříjemnit, pod věží plánuje vybudovat moderní návštěvnické centrum. Nové prostory chce pařížská radnice schovat pod zem. To ale přináší i technické problémy, hrozí poškození statiky věže.
Nové zázemí pro nejznámější pařížskou památku je opravdu potřeba, na druhou stranu půjde o velice složitý architektonický, ale hlavně staticky náročný počin. Jak připomněl statik Milan Vašek, dodatečná stavba podzemních prostor pod již stojící stavbou je vždy problematická. Přestože podzemní prostory pod vysokými budovami jsou zvláště v USA poměrně obvyklé, je zde vždy nebezpečí statického poškození budovy. Nová stavba pod Eiffelovkou je tak prací nejen pro architekty, ale hlavně pro statiky. V dnešní době naštěstí existují metody, jak bezpečnost podobné stavby zhodnotit, především jde o studium podloží, ke kterému slouží geologické mapy i sondy. Nikdy ale nelze odhalit všechna nebezpečí, příkladem mohou být třeba problémy při stavbě pražského tunelu Blanka.
Dalším problémem je, že podobně náročnou stavbu není možné provádět za plného provozu, a je tak možné, že by nějakou dobu turisté nemohli slavnou věž navštívit vůbec. Přesto jde o reálný projekt. „Je to ožehavé, drahé, ale ne nerealizovatelné,“ řekl o stavbě Vašek. Redukovat dlouhé fronty má i nový rezervační systém, který usnadní nákup vstupenek přes internet.
Eiffelova věž je asi nejznámější pařížskou dominantou. Byla postavena v letech 1887 až 1889 u příležitosti stého výročí velké francouzské revoluce a Světové výstavy, která se v roce 1889 v Paříži konala. Do roku 1930, kdy byl dostavěn Chrysler Building, byla s výškou 300,65 metru nejvyšší stavbou světa. Dnes měří včetně antény na vrcholu 324 metrů.
Věž má tři plošiny, první je ve výšce 57 metrů, druhá ve výšce 115 metrů a třetí ve výšce 276 metrů. Třemi nohami věže jezdí lanovky do prvního a druhého patra, ve čtvrté noze jsou schodiště pro pěší. Z druhého patra pak vedou výtahy do třetího patra.
Pařížané tuto stavbu, pojmenovanou po konstruktérovi Gustavu Eiffelovi, nejprve nenáviděli a označovali ji jako trn v oku (spisovatel Guy de Maupassant pravidelně navštěvoval v ní umístěnou restauraci s tím, že je jediným místem v Paříži, odkud se na věž nemusí dívat). Mezi kritiky stavby patřili také Émile Zola nebo Alexander Dumas.
Přestavba čeká i první patro Eiffelovy věže, které má získat novou skleněnou podlahu a nový atraktivní architektonický design. Ve spojení s četnými přestavbami i s vysokou návštěvností se ale stále objevuje otázka, jestli tato stavba, konstruovaná původně na dvacetileté používání, podobnou zátěž vydrží. Podle počítačových modelů by ale věž měla bez problémů přečkat minimálně dvě nebo i tři další staletí.
