Život ve Francii ochromila stávka několika sektorů. Kvůli chystané vládní reformě nepřišla v celé zemi do práce zhruba třetina železničářů, stávkují i zaměstnanci aerolinek Air France, pracovníci v energetice či popeláři. Takzvané „černé úterý“ je prvním z plánovaných 36 dní stávek, které mají s přestávkami pokračovat až do 28. června. Podle francouzských médií jde o zatím největší zkoušku vlády prezidenta Emmanuela Macrona. Ministryně dopravy ale ujistila, že kabinet tlaku stávkujících odolá.
Řada nádraží ve Francii v úterý ráno zela prázdnotou, oproti normálu vyjelo minimum spojů. Vedení státního železničního podniku SNCF ohlásilo, že provoz bude „velmi narušen“.
V první den protestního hnutí nepřišla do práce asi třetina všech pracovníků SNC. Kolos francouzských železnic zaměstnává téměř 150 tisíc lidí.
V neděli společnost odhadovala, že vyjede jen 12 procent vysokorychlostních vlaků TGV, 13 procent běžných meziměstských spojů a asi pětina příměstských vlaků. Podstatně mírněji je zasažena mezinárodní doprava. Cestování přes hranici s Belgií je téměř beze změn, směrem na Španělsko, Itálii a Švýcarsko vlaky nevyjely.
Dva dny stávka, tři dny normální provoz
Odbory chtějí na vládu tlačit novým formátem stávky, při němž se budou až do konce června střídat dvoudenní výpadky se třemi dny běžného provozu.
„Železničářům se nelíbí vládní projekt reformy drah, který do budoucna počítá se zrušením speciálního železničářského statusu zaručujícího například dřívější odchod do důchodu,“ uvedl zpravodaj ČT ve Francii Petr Zavadil.
Kromě toho chce vláda postupně liberalizovat francouzskou železniční dopravu a umožnit do ní vstup konkurenci. Mnozí v tom vidí pokus o privatizaci SNCF.
„Chápu, že na straně železničářů mohou být obavy,“ řekla ministryně dopravy. Strach ale podle ní není opodstatněný. „Když oznamují nepravdy, když říkají, že SNCF bude privatizována, není to pravda; když hovoří o rozbití veřejné služby, není to pravda; když chtějí vytvářet směs různých konfliktů, je zřejmé, že někteří se pokoušejí debatu zpolitizovat,“ uvedla ministryně dopravy Élisabeth Borneová ve vysílání televize BFM TV.
Při zdůvodňování reformy vláda poukazuje na obří dluh SNCF: část podniku, která udržuje a pronajímá železniční síť (SNCF Réseau), měla ke konci roku 2017 dluh ve výši 46,6 miliardy eur (skoro 1,2 bilionu Kč). Podle vlády se za vypravení vlaku ve Francii platí „o 30 procent víc než jinde“.
Miliony Francouzů, které každý den využívají služby státních železnic, se tak musí přizpůsobovat. Platforma pro domlouvání spolujízdy Blablacar zaznamenala dvojnásobek přihlášených oproti normálu a provozovatelé autobusů přidávají mimořádné spoje. „Velký návrat by mohl zažít také autostop,“ poznamenal web televize FranceInfo. Například na silnicích v Paříži a okolí se ale ráno vytvořily stovky kilometrů kolon.
„Je to opravdu katastrofa. Něco se musí stát, my cestující na to doplácíme, přestože jsme nikomu nic neudělali. Také musíme chodit o práce jako každý jiný. Ráno jsem si ještě říkala, že se to zvládne, ale když jsem pak viděla, co se dělo ve vlaku… lidem se dělalo špatně, ženy a děti plakaly. Tohle vážně není normální,“ zlobila se jedna z cestujících.
Potíže čekají i cestující na letištích
Už počtvrté během posledních dvou měsíců stávkuje také personál aerolinek Air France. Jde jim o plošné zvýšení platů o šest procent. Společnost by se podle odborů měla se zaměstnanci po dobrém hospodářském výsledku z loňského roku podělit o zisky. Vedení tvrdí, že zvýšení platů by ohrozilo růst firmy v rámci vysoce konkurenčního prostředí letecké dopravy. Nabídlo růst mezd pro vybrané zaměstnance o 1,4 procenta a přerozdělení 130 milionů eur (3,3 miliardy Kč) na příspěvcích na připojištění.
Air France slíbila, že během úterý zajistí provoz 70 procent mezinárodních spojů na dlouhé vzdálenosti a 67 procent do středně vzdálených destinací. Na vnitrostátních linkách by mělo fungovat 85 procent letadel.
Výpadek se dotkl také spojení s Prahou, když byla ráno zrušena dvojice spojů s Paříží.
Stávkují i popeláři, energetici a studenti
Do stávky vstoupili také popeláři. „Požadují pro své povolání vytvoření národního statusu podobného tomu, který se má rušit u železnic. Měl by vést v patrnosti náročnost práce a zaručit dřívější důchod,“ dodává Zavadil.
Zaměstnanci energetického sektoru požadují konec liberalizace trhu s elektřinou a plynem a zavedení statusu energetika pro všechny zaměstnance sektoru. Studentům se zase nelíbí způsob přijímání na univerzity.
